Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Roger Waters - Is This The Life  We Really Want?

Roger Waters vytáhl na novince " Is This The Life We Really Want?" všechny své známé trump(h)y

Vydáno: 19.07.2017 14:33 v sekci Recenze - Tomáš Rozkovec | foto: facebook interpreta

"Je tohle to album, na které jste dvacet pět let čekali?" I takto by mohl znít podtitulek novinky Rogera Waterse, na niž museli fanoušci čekat celé čtvrtstoletí. Zatímco se za tu dobu svět kolem nás rapidně změnil, autorský rukopis interpreta zůstal. Znovu se ale zeptejme: Stálo to čekání za to?

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
8/10

Roger Waters - Is This The Life We Really Want?

Vydáno: 02.06.2017
Celkový čas: 54:06

Skladby: When We Were Young, Déjà Vu, The Last Refugee, Picture That, Broken Bones, Is This The Life We Really Want?, Bird In A Gale, The Most Beautiful Girl In The World, Smell The Roses, Wait For Her, Oceans Apart, A Part Of Me Died

Vydavatel: Columbia Records

Na novinku Rogera Waterse "Is This The Life We Realy Want?", která vznikala v letech 2010-2017 a obsahuje dvanáct nových tracků, lze nahlížet z několika úhlů pohledu. V jednom z nich se nelze ubránit srovnávání s tvorbou Pink Floyd, což je samozřejmě logické. A neubránil se tomu ani autor této recenze. Je čestné a sportovní připustit, že stejné pocity se dostavují i u alb Davida Gilmoura, jenž byl pomyslným druhým pilířem oné ikonické kapely. V druhém vhledu je třeba tuto nahrávku vnímat jako interpretovo sólové album, v čemž si posluchač může užít trochu oné schizofrenie a rozervanosti a pokládat si otázku, kdo z obou zmíněných muzikantů je vlastně Pink? A tady je odpověď poměrně těžká.

Podíváme-li se blíže na všech dvanáct kompozic, dostává se nám uceleného kritického pohledu interpreta na soudobý svět, politiku, včetně té trumpovské, čemuž se nevyhnuly ani závažné otázky týkající se migrace ("The Last Refugee") či pranýřování snahy fotit si vše, všude a za každých okolností. Roger Waters byl vždy bojovníkem proti politickému establishmentu, válce a odcizení jednotlivců a žádné téma mu nikdy nebylo cizí. V roce 1983 se ani nebál obout do tehdejší ministerské předsedkyně Margaret Thatcher.

Hudebně jsou všechna tato sžíravá témata umně zabalena do slušivého hudebního doprovodu, který je uzpůsoben tak, aby vyniklo, podobně jako je tomu u Nicka Cavea, sdělení jednotlivých písní. Ve srovnání s předchozí Watersovou tvorbou je toto album, pro někoho možná překvapivě, asi nejvíce floydovské. Lze na něm vystopovat vlivy a motivy "Animals", mírně "The Wall" a ve větší míře "The Final Cut", a to hlavně v závěru celé desky, kterou tvoří de facto trojice skladeb spojených v jednu kompozici. Tentokráte se autor vyhnul kouskování jedné skladby se stejným motivem na části. Samozřejmě, v závěru zazní repríza úvodního ruchu a tu a tam se objeví prvky z jednotlivých písní, ale posluchač není mořen neustálým opakováním stejného tématu, což přispívá k plynulosti poslechu.

Celek, jenž drží velmi dobře pohromadě, byť jej můžeme rozdělit na dvě kompoziční části, má několik vrcholů a silných míst. Jedná se zejména o písně, které připomínají již zmíněnou éru roku 1977, kdy vznikala nahrávka "Animals". Ty stojí na rockovém podkladu, často jen za doprovodu táhlých a zkreslených klávesových či kytarových tonů, basy a bicích. Nechybí jim gradace, moment překvapení, napětí a aranže jsou opravdu vyvedené. Jedná se zejména o "Bird In A Gale", "Pictures That" a nebo již dříve uvedená "Smell The Roses". Naopak tam, kde se Waters vrací k podobným skladbám typu "Mother", v nichž filosofuje a spílá všem, kdo za to můžou, už nemá čím posluchače ohromit a tak trochu se vkrádá šeď, resp. se může nechtěně dostavit pocit již slyšeného. Bohužel. Čestnou výjimku tvoří nádherná balada "The Most Beautiful Girl In The World".

Technicky nelze novince nic vytknout. Nahrávka má brilantní zvuk všech nástrojů, které jsou pěkně prostorově vyskládané a opakovanými poslechy lze nacházet nové a nové vrstvy. Ostatně to je u tohoto interpreta standard. Snad jen zvuk bicích je trochu nezvyklý, plochý a neživý, nehledě na opakování jedné a té samé figury. Posluchač samozřejmě není ochuzen o žádné vychytávky, které zdobily jeho tvorbu již v mateřské kapele a i posléze. Takže o různé přírodní zvuky, telefony, tikot hodin, bušení srdce, rádiové hlasy, přepínání televizních kanálů či výbuchy není nouze a tyto ruchové stěny přispívají k dramatizaci jednotlivých kompozic, vytvářejí atmosféru a dokreslují kousavost a sarkasmus Watersových textů. Stojí za to vypíchnout také interpretův hlasový projev, který nebyl vždy nejjistější. Zde je jeho zpěv skvělý a předvádí všechny své rejstříky. Co však zamrzí, je téměř absence rockové kytary. Vyskytuje se zde jenom úsporně, nejvýrazněji ve zmíněné "Smell The Roses". V ostatních skladbách je spíše modifikována v jakousi zvukovou stěnu. Těžko jen domýšlet, proč tomu tak je, byť si některé okamžiky o to kytarové zaburácení či zasólování přímo říkají. Prim hrají klávesy, klavír, španělka a neodmyslitelné smyčce.

Hodnocení je v tomto případě těžké. Roger Waters nechal fanoušky čekat dlouhých pětadvacet let. Naservíroval jim chutnou nahrávku, která jistě bude mít čestné místo v jeho diskografii. Posluchači se dostane vše, na co byl jak u Pink Floyd, tak na jeho sólových projektech zvyklý. Interpret vytáhl všechny čekané i nečekané trumfy. Nicméně zde chybí onen prvek či skladatelský přínos někoho jiného, který tu celou Rogerovu myšlenku učeše nebo naopak rozčísne.

Pink do studia asi nepřišel a pravděpodobně ani nepřijde.


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Když Pink, tak s Floyd (Zdeněk Hons , 19.07.2017 16:02) Reagovat

    Hned při prvním poslechu jsem zkonstatoval, že tam chybí Gilmour...

    • Re: Když Pink, tak s Floyd (Savo, 19.07.2017 17:43) Reagovat

      Ale no tak, je potřeba to omýlat pořád kolem dokola? Pod každým Watersovým videem na youtube, pod každým článkem je pořád kolem dokola jako kolovrátek opakováno totéž. Nehrají spolu 35 let, to snad je dost na to se s tím smířit, ne?

      Jinak deska dobrá, mně se líbí.

      • Re: Když Pink, tak s Floyd (las, 19.07.2017 20:54) Reagovat

        deska je asi nejlepší z jeho tvorby, občas máte pocit že to znáte, nebože jste to již slyšeli,ale to nemusí znamenat, že je to špatně

        • Re: Když Pink, tak s Floyd (Jan, 19.07.2017 21:17) Reagovat

          Ano, je tam spousta věcí z Meddle, Animals, the Wall a Final Cut - ale funguje to. A ty politický lívance v textech člověk klidně přejde - přece jenom je to angličtina. Česky by to rvalo uši.

          • Re: Když Pink, tak s Floyd (BP, 22.07.2017 00:24) Reagovat

            .... ostali už iba čísla, z ktorých sa bežný človek už nikdy nedozvie reálny predaj, ak si neprečíta nejaký článok, tak ostali iba štatistické čísla, ktoré nezodpovedajú realite, a sú len umelo a účelovo vedené, v tom je celá pointa, keďže sa albumy a single už vôbec nepredávajú, tak aby to nevyzeralo debilne, nielen Billboard, ale aj UK chart za ostatné roky niekoľko krát zmenili pravidlá, aby pasovali do propagandy vydavateľstiev a ich záujmov.

            Aj v tomto prípade, štatisticky si Jay-Z odfajkne ďalšie prvé miesto, ale pritom s minimálnym reálnym predajom, uvidíme kde bude po prvom mesiaci.

            Kedysi si museli umelci tvrdo vybojovať svoje postavenie, dnes stačí hocičo, stream, počúvanie, vysielanie, sledovanie... len aby sa umelo udržiavala predstava, ako úspešní títo údajne umelci sú, ale NIE SÚ...., celá tá nová agenda počtov jednotiek je zvrátená a proste podvod.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Nové desky 15/2021 - od The Offspring přes Erica Churche po Scooter
Nové desky 15/2021 - od The Offspring přes Erica Churche po Scooter Stylově pestrý je tento týden. Alba vydávají pop-punkoví The Offspring nebo indiepopoví London Grammar. Příznivce outlaw country potěší Eric Church, deathmetalisty Cannibal Corpse a ravery Scooter. S předělávkovými kolekcemi... čtěte zde
Vydáno: 20.04.2021 16:10 v sekci Novinky | Nové desky
0
Jelen - Věci a sny 7/10
Recenze: Jelen se albem "Věci a sny" snaží o posun vpřed, na svou minulost ale nezapomíná Udržet si charakteristický a u nás jedinečný zvuk, nebo vykročit směrem k současnému popu? Bezmála pět let trvalo, než Jelen tento rébus vyřešil. Nakonec zvolil cestu kompromisu. Na albu "Věci a sny" si díky tomu svoje favority... čtěte zde
Vydáno: 20.04.2021 08:15 v sekci Recenze
2
Monkey Business, Horažďovice, 18.4.2021
Naživo: Monkey Business během streamovaného křtu měnili kostýmy jak na běžícím pásu "Život je pes, to já vím, když máš rýmu, když máš splín, tak zkus kouknout na náš stream, my jsme lepší nežli Queen," hlásala kapela před nedělním koncertem s nadsázkou sobě vlastní. Jak to dopadlo? A přišla Ewa Farna?... čtěte zde
Vydáno: 19.04.2021 14:43 v sekci Naživo
2
My Dva Trio - My Dva Trio 8/10
Recenze: My Dva Trio debutuje výrazným albem plným jiného folku Václav Khýr a Jiří Šoltis už to spolu táhnou vážně dlouho. K přátelství se přidalo i společné muzicírování, které v roce 2018 dostalo podobu kapely My Dva Trio. Nyní toto společné putování dosáhlo na metu každého... čtěte zde
Vydáno: 19.04.2021 00:00 v sekci Recenze
0
Moby feat. Kris Kristofferson & Mark Lanegan - The Lonely Night 10/10
Audio: Nová interpretace Mobyho "The Lonely Night" je opravdovým hudebním skvostem Jak jsme před časem informovali, vydá Moby koncem května album "Reprise", na kterém fanoušci najdou čtrnáct jeho více či méně známých songů ve zcela nových úpravách. První vlaštovkou byla přepracovaná hitovka "Porcelain", nyní... čtěte zde
Vydáno: 18.04.2021 09:06 v sekci Audio / Video | Audio
8
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Nick Cave nečekaně vydal vinylový singl "Grief" (14.04.2021 10:09)
- Nick Cave a Warren Ellis chystají živý záznam alb "Ghosteen" a "Carnage" (26.03.2021 18:25)
- Pink Floyd vydají záznam z festivalu Knebworth, David Gilmour definitivně vyloučil comeback (15.03.2021 12:44)
- Nové desky 8/2021 - od Nicka Cavea s Warrenem Ellisem přes Alice Coopera po Robina Schulze (02.03.2021 15:15)
- Recenze: Nick Cave a Warren Ellis hledají na albu "Carnage" lék na osamění a izolaci (01.03.2021 00:00)
- Nick Cave do světa nečekaně vypustil nové album "Carnage" (25.02.2021 15:43)
- Publicistika: Slavná alba: "The Dark Side Of The Moon" aneb Magický trojúhelník, který uhranul svět (06.02.2021 09:00)
- Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2020 podle musicserveru (20-11) (29.01.2021 08:00)
- Video: Roger Waters v nové verzi floydovské "The Gunner's Dream" ohromí dokonalým zvukem (21.01.2021 10:12)
- Nová deska Nicka Cavea se bude jmenovat "Carnage" (08.01.2021 13:04)

ALBUM TÝDNE 16/2021

My Dva Trio
My Dva Trio

Václav Khýr a Jiří Šoltis už to spolu táhnou vážně dlouho. K přátelství se přidalo i společné muzicírování, které v roce 2018 dostalo podobu kapely My Dva Trio. Nyní toto společné putování dosáhlo na metu každého hudebníka, který to myslí vážně, totiž vydání debutové desky. A ta rozhodně stojí za pozornost.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Bruno Mars Taylor Swift Viktor Sheen Kings Of Leon Selena Gomez Pink Floyd Lady Gaga Beyoncé Britney Spears Robin Schulz Metronome Prague Metallica Madonna Karel Gott Coldplay AC/DC Mirai Nirvana Kryštof Lana Del Rey
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2021 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver
Zavřít reklamu