Prvnímu a zároveň eponymnímu singlu "Automaton", jenž se tematicky zaměřuje na robotizaci společnosti, se bohužel dostalo také rozpačitých reakcí, ať už jde o veřejnost či fanouškovskou základnu. V jeho vizuální podobě sice Jay Kay zachoval pár již zavedených prvků (aktualizovaná pokrývka hlavy, popř. znovuodhalení celého těla, viz "Lifeline"), nicméně samotný futuristicko-elektronický sound nahrávky s vocoderovými efekty se jevil spíše jako nežádoucí experiment.

Odvážné vydání skladby jako reprezentanta bylo možná mírně zavádějící, jelikož zbytek nově vydané desky stojí proti singlu v poměrně velkém kontrastu. Lze spekulovat o tom, zda cílem zvolení pilotního singlu bylo záměrně zmást, či nikoliv. Následující vydaná skladba "Cloud 9" nás poté utvrdila v tom, že album bude pojato přece jen odlišněji. Comebackový "Automaton" působí v závěru tak, že daný koncept hudebně naopak spíše narušuje.

Při poslechu disco-funkové kompilace se dá hovořit o rysu kompaktnosti. Osmá řadovka jednoznačně drží pohromadě. Hudba je dynamická, obohacena o spoustu nepatrných detailů a vždy podepřena výraznou basovou linkou. Určité množství písní ("Summer Girl", "Vitamin", "Dr Buzz") spojuje retro nádech sedmdesátých let. Ač cílem alba bylo tradičně nás nakazit hudbou a dohnat k pohybu ("Superfresh", "Shake It On", "Hot Property"), Jay Kay se mimo jiné rozhodl i zaútočit na své nepřátele, resp. paparazzi.

Tvář skupiny evidentně nemá ani nebude mít bulvární fotografy ráda. Jeho způsoby obrany v minulosti bývaly občas dosti radikální, obzvlášť pokud končily tekoucí krví. Mnohem elegantnějším a čím dál častějším vypořádáním se se zásahem do soukromí je napsat o tom skladbu. To Jay Kay učinil zcela sám bez výpomoci, a tak vznikla skladba "Nights Out In The Jungle", ve které se interpret snaží o empatické vyjádření vůči všem svým slavným kolegům. Na druhé straně zpěvák i zjemňuje, a sice v písni "Carla", která je věnována jeho první dceři. Ostatní kousky na albu jsou výsledkem spolupráce s Matthewem Johnsonem, současným hráčem na klávesy.

Skupinou v současnosti otřásají dva silné momenty. Prvním je čerstvá ztráta bývalého klávesisty Tobyho Smitha, druhým je nedávné vydání této studiové desky po dlouhých sedmi letech. Nahrávku mají muzikanti v plánu prezentovat na stejnojmenném turné. Česká zastávka protentokrát nebude chybět, ale pozor! Fanoušci se nebudou letos sjíždět tradičně do české metropole, nýbrž do Ostravy. Vystoupení Jamiroquai bude součástí čtyřdenního festivalu Colours Of Ostrava.