Pro písničkáře Jakea Bugga byla návštěva Velkého sálu Lucerny již třetí návštěvou České republiky. Naposledy potěšil fanoušky na letošním ročníku festivalu v Trutnově. Možná i proto, že šlo o jeho druhý koncert za tento rok, byl historický sál Lucerny zaplněn s bídou do poloviny kapacity. Svůj díl viny na tom snad má i velmi špatně přijaté třetí album, které Buggovi vyšlo v tomto roce pod názvem "On My One".

Ještě předtím než britský hudebník spustil svůj set, přišla naživo představit svůj debut další britská skupina Blossoms. Indierocková parta působila na pódium lehce zakřiknutě, ale jejich kytarovka rozhodně měla své kouzlo. Frontman Tom Ogden potvrdil, že je skvělý zpěvák, a i živé provedení vesměs povedených skladeb eponymního debutu si zasloužilo pozornost. Dle reakcí publika mnoho přítomných o Blossoms nikdy neslyšelo, což potvrdil i pár pod pódiem, který si název Blossoms hledal na Google. Půlhodinový set však utekl příjemně, byť na pozici headlinera večera ještě budou muset do budoucna zapracovat.

Převážně dívčí publikum ale čekalo především na svého dvaadvacetiletého favorita z Nottinghamu, který svůj koncert rozdělil na dvě části. Ta úvodní, kratší, patřila akustickému setu, který Bugg odehrál sám s kytarou. Potěšila zejména první "On My One", která otevírá jeho poslední řadovku. Naživo zněla silněji a emotivněji, ostatně podobně jako všechny skladby ze stejnojmenné, kritikou strhané desky.

S kapelou v zádech se zjevila i rockovější tvář mladého muzikanta, který se do svých skladeb nebojí vmísit tradiční americký folk, country i moderní r'n'b. Bugg bohužel není zrovna extrovertní typ, a tak i rockovější a svižnější písně odstál prakticky bez hnutí a s naprostou absencí komunikace s fanoušky. I díky tomu jednadvacet songů koncertu stačil odehrát za necelých devadesát minut, během nichž se snad ani nepokusil o úsměv.

Sympatické ovšem bylo složení setlistu, jenž spravedlivě shrnul všechny tři dosavadní písničkářovi nahrávky. Zazněly tak hity z bezejmenného debutu, dvojky "Shangri-La" i již zmiňované novinky. Z jeho prvotiny se asi nejvíce čekalo na baladu "Country", jež si od diváků vysloužila nejhlasitější ovace. Snad nejsilnějším momentem ovšem byla jiná balada, "Simple Pleasures" ze studiové dvojky. Právě tato píseň reprezentuje to, proč je Bugg tak oceňovaným interpretem. Kombinace krásného textu bez patosu a klišé, servírovaného na hudebně jednoduchém, ale efektivním podkladu.

Třetí zastávka Jakea Bugga v Česku byla příjemná. To, co uspořil na konverzaci s publikem, předal svým zpěvem a hrou na kytaru, zahrnující několik drobných sól. Sporou prezentaci hudebníka podtrhla i ta pódiová, která sestávala jen z pomalované plachty ve stylu přebalu aktuální desky. Ani světelná show nebyla nikterak překvapivá. Velké ocenění ale patří zvukaři, jenž si poradil i s poloprázdným sálem a obstaral silný, hutný zvuk. Koncert to asi nebyl nezapomenutelný, ale určitě se jednalo o příjemně strávený večer s dobrou hudbou.