Místo působení si u Blossoms jen těžko spletete. Mladá kapela totiž vypadá i zní přesně tak, jak bychom od ostrovní formace čekali. Navíc zpěvák Tom Ogden opravdu silně připomíná Alexe Turnera z Arctic Monkeys. To ovšem neznamená, že by Blossoms chyběla autenticita. Naopak je jejich debut velmi snadno zapamatovatelný.

Jak už to u debutů bývá, i novinka Blossoms je napěchovaná pestrými nápady. Žánrově se pohybují někde mezi britpopem Oasis, moderním pop-rockem Bastille a kytarovkami typu Arctic Monkeys či Franz Ferdinand. Na jednu stranu na albu nenajdeme žádné syrovější kytarové riffy, hudbě dominují spíš klávesy, ale Blossoms zase nikdy neklouzají do vyloženě popových vod jako třeba The Neighbourhood.

Většina skladeb, snad i díky výrazným klávesám Mylese Kellocka, má lehký nádech popu osmdesátých let, což činí hudbu skupiny příjemně nostalgickou. I proto je čtyři desítky minut dlouhý poslech ohromně příjemnou jízdou, kterou si posluchač sjede ještě mnohokrát po prvním setkání. Kromě nabitého úvodu v čele se singlem "Charlemagne" se pozornost zastaví i u skrytějších skvostů jako "Cut Me And I'll Bleed", umístěné v prostředku nahrávky s výrazným, až strhujícím refrénem, nebo třeba u zasněné balady "My Favourite Room" a výborného singlu "Blow" - jedné z nejstarších písní kapely.

Nenáročný, příjemný poslech je prošpikovaný silnými skladatelskými nápady, které navíc zdobí skvělý melodický vokál Toma Ogdena, bez jehož hlasu by hudba Blossoms byla poloviční. Na bezejmenném debutu se tihle mladí Britové fungující teprve od roku 2013 ukázali v tom nejlepším světle. Na povedeném výsledku má podíl i producent James Skelly, který je také frontmanem jiné britské party The Coral. Společně stvořili barevnou, posluchačsky vděčnou a přitom nijak podbízivou desku, ke které se posluchač mnohokrát vrátí.

Fanoušci v České republice budou navíc moct vidět a slyšet tuto britskou kapelu i naživo, a to 16. listopadu letošního roku ve Velkém sále Lucerny, kde bude předskakovat Jakeu Buggovi.