Tomáš Klus se po roce vrátil z uměleckého exilu a vyrazil na cesty po českých, moravských i slovenských městech. Jeho turné s Cílovou skupinou pojmenované "Recyklus Tour" se na samém konci října dvakrát zastavilo i v ostravském Domě kultury. Přinášíme vám report z prvního večera.
Live: Tomáš Klus
místo: Dům kultury města Ostravy, Ostrava
datum: 30. října 2016
© Lucie Levá Na úvod dovolte jeden osobní, nicméně pro zdárný průběh reportu důležitý subjektivní komentář (a bude jich více). Tomáše Kluse jsem někdy v období alba "Racek" a zejména po obrovském úspěchu písně "Pánubohudooken" přestal poslouchat. Následující desky "Proměnamě" a "Anat život není" mne už naprosto minuly. Stalo se, že jsem Klusovi-muzikantovi (a Českému slavíkovi) nějak přestal rozumět. Jeho životní rozhodnutí a pojetí světa jsem vnímal zpovzdálí a neutrálně.
Z minulosti, z několika koncertů před pěti a více lety, jsem si
Tomáše Kluse pamatoval jako bystrého baviče a hlavně, všechna jeho vystoupení, která jsem absolvoval, byla výborné nejen hudebně, ale i z hlediska komunikace s publikem. Nynější "Recyklus Tour" je založeno na
recyklování písní oblíbených Klusovými posluchači, ale i tak jsem k opětovnému setkání s umělcem po letech přistupoval s hlubokou nedůvěrou a jistým odstupem.
© Lucie Levá Výše uvedený úvod je důležitý pro dokreslení následujícího tvrzení: Klusův ostravský koncert byl vynikající. Když tohle říká skeptik, musí Klusův fanoušek večer se svým oblíbencem považovat za fantastický. Obavy z rozjímavého dýchánku plného moudra a duchovna Klus se svou výbornou kapelou rozmetal na tisíce kousků. A ty kousky měly pekelně ostré hrany. Byl to totiž rockový koncert se vším všudy s výběhy do mnoha žánrů od folku do reggae. Nové a mnohdy tvrdší aranže skladbám prospěly, vše to získalo novou dimenzi - třeba píseň "Anat" z Klusovy zatím poslední desky zahraná na dvě baskytary a bicí.
Klus skvěle zpíval a byl bavičem v tom nejlepším slova smyslu. Perfektně komunikoval s publikem - třeba když během několik dlouhých minut písničky "Asijat a Eva" přímo v publiku mezi diváky stíhal nejen z fleku vymýšlet text, ale taky se s lidmi fotit a objímat. Schopnost improvizace je stále jeho nejsilnější zbraní a nutno zde vyzdvihnout roli výtečného kytaristy Jiřího Kučerovského, jenž je Klusovi už léta vtipným nahrávačem slov i tónů.
Na recyklovaném pódiu to sršelo nakažlivou energií, která doslova zaplavila vděčné diváky. Klus vypadal neunavitelně a při všem tom náročném fyzickém výkonu zpíval, řval a šeptal bezchybně, jako kdyby uplynulý rok strávil konzumací čistého kyslíku a tajemných lektvarů z produkce stodvacetiletého šamana. Nikomu nevnucoval své životní nebo politické postoje, prostě je vtipně vyjádřil a nebylo v tom nic nuceného nebo teatrálního. Ať už tu energii čerpá Klus kdekoliv, podařilo se mu ji předat vděčnému publiku beze zbytku.
Poznámka: Doprovodné fotky jsou z koncertu v pražském Foru Karlín.