Debut Smrtislava "Notorickej samotář" je skvělým soustem zejména pro tradičnější rockové fanoušky. Nosným pilířem jsou silné melodie, výrazný Tuzexův vokál, kterému přívlastek kodymovský zřejmě právem zůstane navěky, a hutný kytarový podklad. Smrtislav navíc oproti většině současné scény má charakteristický, snadno rozpoznatelný zvuk. Přes všechny klady je ale první plnohodnotné album hlavně příslibem do budoucna.

"Notorickej samotář" rozhodně není špatná deska. Třináct písní kolekce příjemně plyne až do svého úplného závěru, kde k novým písním připojil i skladby ze svého eponymního EP. Posluchače tak doprovází povedené, rodným jazykem zpívané texty, jejichž většinou deprimující odkaz skvěle podtrhuje temný Tuzexův vokál, který velmi snadno zaleze pod kůži. Zvláště pak v tak sugestivních skladbách, jako jsou "Otrávená večeře" či "Posel špatných zpráv".

Překvapením je ve výsledku velmi povedená coververze hitu "Milujem se čím dám víc" od Petra Kotvalda, která původní, trochu děsivou verzi překopala do působivě temné podoby. Zbytek skladeb si Tuzex sám napsal, složil k nim texty, a dokonce, vyjma bicích, si i celý debut nahrál. I díky jeho všestrannosti tak nahrávka působí velmi uceleně.

Prvotina Smrtislava je hudebně spojována s Kodymovou kapelou Wanastowi Vjecy, ale kromě podobně zabarveného hlasu obou lídrů zas až tolik společného nemají. Pokud tedy nebereme jako průsečík lásku ke klasickému rocku. Album "Notorickej samotář" je i přes svou zdánlivě temnou náladu příjemné poslouchat, už kvůli propracovaným textům, které nefigurují jen jako kosmetický doplněk k hudbě. A také je to deska, ze které je cítit chuť něco sdělit a ne jen ládovat rádia bezduchými singly. Díky za každou podobnou nahrávku.