Ostravští Places se na scéně teprve rozkoukávají. Úplnými nováčky ale nejsou. Mají totiž za sebou již tři vydaná EP, nejstarší dokonce z roku 2011. Teprve v letošním roce ale došlo i na plnohodnotný debut "Distant Edges", který skrze zasněné skladby provází posluchače ne vždy veselými místy.
Places jsou na světě šest let, ale za skutečný vstup do
velkého hudebního světa lze považovat aktuální novinku "Distant Edges". Kapela po menší obměně po vydání jejich posledního EP "13" z roku 2013 působí v pětičlenném složení: Eva Konečná (zpěv), Jakub Vašíček, Ondřej Dlouhý (oba kytara), Tomáš Žatek (baskytara) a Martin Hampel (bicí). Pětice ostravských hudebníků hraje indie-pop směřující až k post-rocku, a tak nebude v našich končinách přijímána zrovna snadno.
Mladá parta si však výsledek své prvotiny přece jen trochu pojistila. Rozhodnutí vzít si k sobě producenta Tomáše Neuwertha bylo, přízemně řečeno, velmi rozumné. Z mladé kapely se mu totiž podařilo vykřesat opravdu to nejlepší. Zřejmě má i prsty v dosažení výraznějšího zvuku. Porovnáme-li dosavadní
épéčka, je patrné, jak moc se Places na svém debutu posunuli. Zvuk mají mnohem bohatší, přibyly i aranže a elektronické kudrlinky, které dávají nahrávce ještě snovější ráz. V mnohých ohledech debut svou náladou připomíná album "The Incident" proslulých
Porcupine Tree Stevena Wilsona.
Nejvýraznějším momentem desky je singlová "4AM", která posluchače zavede do časového prázdna čtvrté hodiny ranní, kdy je na spánek pozdě a na probuzení brzo. Onu atmosféru unaveného a těžkého mezičasu zachytila kapela skutečně výborně. Jako upoutávka na album posloužila píseň skvěle, zároveň je jeho nezpochybnitelným vrcholem. Dalším
místem, kterým Places svého posluchače provedou, je "One Silent Minute" neboli tichá minuta. Závěrečná píseň nabízí to nejlepší, čím kapela disponuje, tedy příjemným klidným vokálem zpěvačky Evy i komorní atmosféru, která by klidně mohla být soundtrackem brouzdání sny.
Novinka však není jen ryze depresivní či zadumaná. Má i pozitivnější momenty, byť jsou ve výrazné menšině. Příkladem budiž příjemně popová "Better Go". Největší devízou této party přesto zůstává vážnější, zadumaná poloha.
"Distant Edges" je se svými devíti písněmi dobré album, které se poslouchá opravdu příjemně. Places naštěstí nevymýšleli zbytečné experimenty, které by celkové pojetí desky rušily. Naopak nechávají stopáž příjemně plynout, i když označení
příjemně není vzhledem k zachmuřené náladě zcela na místě.
Places jsou rozhodně kapelou hodné pozornosti minimálně indie-popových fanoušků.