V tom množství hypu a mnohdy neopodstatněných superlativů, které v dnešní době provázejí vydání kdejakého většího alba, se může zdát, že veškerá nová hudba je naprosto úžasná a dech beroucí. A když se setkáte s hodnocením 7 z 10, může to být mylně vnímáno jako novodobý průměr. Skutečně průměrné a podprůměrné kapely jakoby už snad ani neexistovaly. Přitom je jich spousta. Třeba takoví Carnival Youth.

Vznikli v roce 2011 v lotyšské Rize, a když o tři roky později vydali debut "No Clouds Allowed", otevřelo jim to dveře na spoustu evropských showcaseových festivalů - Eurosonicem a The Great Escape počínaje a slovenským Grapem (ne)konče. Na prvním zmíněném festivalu se jim navíc podařilo získat cenu European Border Breakers Award, kterou v minulosti získali například Disclosure, Mumford & Sons nebo Hozier. S novinkou "Propeller" se jim navíc podařilo udělat si takové malé české turné, kdy kromě Prahy zahráli také v Brně a Plzni.

Hudebně bývají přirovnání k indie-rockovým spolkům jako Bombay Bicycle Club, We Are Scientists nebo dokonce Arcade Fire, máte-li ale zmiňované skupiny rádi, můžete to obočí zase spustit dolů. Carnival Youth totiž nehrají nic, co už byste dříve neslyšeli stokrát a mnohem lépe. Kterákoliv z jejich písní je přinejlepším průměrná, potenciál k zapamatování nebo chuti k opakovanému poslechu se rovná nule. Čtveřice kolem Roberta Vanagse je na nápady a nečekané odbočky chudá jak vysokoškolští studenti a chytit se moc není čeho.

Úvodní "Hunting For The Sun" ještě vzdáleně připomene rané The Kooks, letní singl "Surf" vám možná evokuje počátky The Strokes, ale dál už není z čeho brát. Zašpiněné garážové riffy postrádají údernost a návykovost slavnějších spolků, a když se Carnival Youth pustí do něčeho komplikovanějšího jako v závěru "Fooling Myself", namísto budování pohlcující atmosféry posluchače spíše uspávají. Heslovité texty plné hloupých klišé výsledku také nepřidají.

Průměr je slovo, které album charakterizuje nejvíce, a "Propeller" tak lze doporučit jedině tomu, kdo má permanentní nedostatek indie-rockových nahrávek. Ať už ale sáhne po kterékoliv desce z výše zmíněných konkurentů, nepochybně svůj čas stráví lépe.