Už samotná "Biela" a "Čierna" Moruša byla unikátním projektem Jany Kirschner. O její třetí, remixové kapitole se mluvilo už od počátku, kdy byli osloveni nejenom zdejší producenti a elektroničtí mágové, ale i zajímavá jména z východního bloku. Nad výslednou sestavou bedlivě hleděl asi zejména Eddie Stevens, který s Janou našel na společné hudební cestě nemálo styčných ploch. Dvanáctipoložkový komplet nikterak nebortí hranice vysokoúrovňových hladin úderů za minutu, ale spíše se ponořuje do hloubavých elektronických atmosfér. Výjimkou je "Brigante's Zbojnik Mix" "Muziky!", který mysteriózně tepe. Jako klasičtější představitel kolekce byla vybrána úprava "Ducha mesta" z dílny Fallgrapp.

Slovenská scéna tu má nejčetnější zastoupení, ať už bychom mluvili o Jonáši Gruskovi (jeho "Vidina/Sluchina" desku zahajuje) nebo o moderátorské dvojici Daniel Baláž a Pavol Hubinák (z Rádia_FM), kteří občas vystupují se svým B&H Bandem, kteří si střihli rozvětvenou variaci opět pro "Ducha mesta". Nepřehlédnutelným je i Analogrunner, jenž se zhostil "O hore a vtáčkovi" a vnukl jí horskou magii a tajemno s křehkou klavírní linkou a nahrávkami zvuků z terénu; s finalizací mu pomohl sám Eddie, i proto je to asi nepřeslechnutelná úprava. Pjoni pak neztrácejí dech se svým příspěvkem "Zem, domova kraj" - uchovávajícím původní folkové mantinely originálu.

Přestože "Moruša: Biela" a "Moruša: Čierna" na sebe v mnohém navazovaly (třeba v náčrtech tématů), atmosférou a niternými pocity každý díl vstupoval do jiných krajinomaleb. Tyto rozdíly se v remixové části částečně stírají a překlenují do potemnělých zákoutí čiernej Moruši. Jako celek více promlouvá do současné městskosti a elektronizace spektra použitých zvuků, ruchů a propletenců laborování. Sice si v jedné rovině vše ponechává jakousi křehkost, průzračnost a roztěkanost bílé polovičky, hnacím simulátorem se ale stala podmanivost černé. Jednotliví remixéři si s touto výzvou pohráli po svém, a přestože měli zcela volnou ruku v tom, jak danou věc překopat k obrazu svému, častokrát zaslechnete obrazotvorné shody s původními verzemi.

Vrcholem se pak může zdát úchvatná "Idú" v otěžích makedonské dvojice Herzel & Genoveva, polské projekty The Phantom ("Potopa") nebo We Will Fail ("Až príde večer") ale nijak neztrácejí. Pokud řadová alba vždy začínaly nejnáročnějšími položkami, na remixové části je tímto monolitem zatěžkán samotný závěr, kdy téměř dvanáctiminutový ruchový elaborát v podání Laura Luna (původem z Mexika, ale žijící v Praze) důkladně rozpitval "Vidinu" a dodal mu zcela novou ve stínech vybarvenou formulaci.

"Moruša: Remixed" není přímočarým remixovým kompletem, ale spíše zcela novou deskou, na kterém se odvážlivci pustili do kompozicí z krásných alb Jany Kirschner. Ve svém důsledku je i nejnáročnějším dílem, který je potřeba poslouchat nerušeně - postupně tak posbírat jednotlivé elementární fragmenty a použít z části i svou vlastní imaginaci - posléze mu přijdete na kloub, to úsilí za to však stojí.