Petr Kolář se na nové desce vrací k rocku. A proč ne?

Petr Kolář na novém albu "A proč ne?" obrací kormidlem své stylové lodi do stavidel hutného rocku. Popoví fanoušci mu album zřejmě omlátí o hlavu, rockoví mu nejspíš těžko uvěří. Pojďme se přesto podívat, jaká deska vlastně je a co o Kolářovi v současnosti vypovídá.

6/10

Petr Kolář - A proč ne?

Vydáno: 06.11.2015
Celkový čas: 57:21

Skladby: A proč ne, Ránu mávej, Story, Chtěl jsem ti to říct, Plamen pálí, V žáru vášní, Sedm armád, Nový světy, S tebou spoután, Někdy bejvám trochu zlej, Půl pravdy, Nevěřím tvým bohům, Luisa, To jenom láska zastaví čas

Vydavatel: Supraphon

Petr Kolář opravdu nemá problém se stylově pořádně rozkročit. Zazpívá muzikál, dá si duet s Michalem Davidem, Ivetou Bartošovou či Leonou Machálkovou, mezitím založí trio s Michaelem Kocábem a Tomášem Kymplem, Danu Landovi nahraje doprovodné vokály a tři roky stojí za mikrofonem naší metalové legendy Arakain.

Natočil tři sólová alba, jimiž dostatečně nakrmil rádiové playlisty a naštval velkou část fanoušků, kterým imponuje jeho zemitý rockový hlas a určitá dávka vrozeného frajerství. Pochybuji, že si je novou deskou chce udobřit, jen prostě dostal chuť zase trošku přibrousit hrany.

Jako producenta zvolil Miloše Dodo Doležala. Osobu, která byla rockovému publiku známá především v devadesátých letech minulého století, kdy jeho duety s Guy Mann Dudem "Soudím" a "Karlův most" bouraly hitparády a on spolupracoval s mnoha významnými rockovými kapelami. Jeho podíl na této desce je velmi významný. Působil na ní jako producent, kytarista, zvukový mistr, majitel studia Hacienda, kde se nahrávalo, otec bubeníka Miloše Doležala juniora, který zde také hraje, a velmi podstatná je i položka skladatel. Společně s Petrem Kolářem složil hudbu ke všem písním, texty dodal hlavně Miroslav Bureš, v jednom případě zpěvák sám.

A právě texty působí o dost srozumitelněji, přímočařeji a pochopitelněji, než tomu tak bylo na dřívějších Kolářových nahrávkách. V kontextu s muzikou jsou o flámování, holkách a probdělých nocích. Určitě se povedla sázka na titulní píseň "A proč ne?", která je leitmotivem celé desky. Doležal nasypal na album pár velmi dobrých riffů i sól. Občas se zdá, že obavy z přílišné ostrosti desky zahání zbytečně zjemňující akustická kytara (refrén "Chtěl jsem ti to říct"), ale jinak taková "Plamen pálí" opravdu žhne a "Sedm armád" vám svým melodickým motivem nebude chtít vylézt z hlavy.

Nechybí ani pár pomalejších a akustičtějších věcí ("S tebou spoután"), ty jsou ale v jasném oslabení. Překvapí flamencem nasáklá "Luisa", popovější "Ránu mávej" a jako bonus nechybí duet s Karlem Gottem "To jenom láska zastaví čas". Čtrnáct písní a téměř hodinová stopáž je ale strašně moc. Tolik dobrého materiálu tu prostě není, nechybí dost vaty a deset songů by bohatě stačilo.

Otázkou taky je, pro koho je album vlastně určeno. Milovníci uhlazených rádiových melodií budou v šoku a rockeři si ho nekoupí s obavou, že uslyší další "Jednou nebe zavolá". Kolář však užívá své umělecké svobody točit si, co chce a s kým chce. Nyní se rozhodl takto a se svým typickým frajerským postojem si může v klidu říct: "A proč ne?"

• !!! (R. , 09.12.2015 20:02) Reagovat

  Pokud snížit počet songů, tak minimální počet je 12, už od dob elpíček. Deset songů je odfláknuté album, tedy pokud stopáž jednotlivých songů nepřesahuje běžný čas kolem 4 minut. Regulérní album musí mít minimálně 45-50 minut. Jinak jako fanoušek jsem nespokojený, že jsem za své peníze nedostal nálož. Céda jsou fakt drahý. Jenomže kritici je dostávají zadarmo.
  
  

  • Re: !!! (Major Tom, 10.12.2015 09:51) Reagovat

    Na stopáži přece až tak nezáleží, důležitější je aby album neobsahovalo vatu, nudná místa. To dokáže albu dost ublížit jako celku. Je přece mnohem lepší skvělé album dlouhé půl hodiny s koncentrovanými nápady po celé své délce, než album dlouhé hodinu, kde je polovina skladeb nudná. A běžná stopáž LP od 60. let je ca. 35-45 minut. Delší alba ca. do 50 minut se sice objevovaly často, ale už jich nebylo tolik v porovnání s první kategorií. Po nástupu CD a limitu stopáže 80 minut se samozřejmě situace změnila no...
    
    

• Petra Koláře (jirka, 10.12.2015 09:47) Reagovat

  bych neposlouchal ani kdybych měl CD zadarmo. Jinak souhlasím tady s názorem, že pod 40 minut
  je odfláknuté album, bohužel se to v poslední době objevuje stále více. Třeba nová deska
  Jeffa Lynna a skupiny ELO je moc povedená, ale trvá jen cca 35 minut. I když třeba u desky
  Accelerate od R.E.M. mi stejná stopáž nevadila, je to takový nářez, že to úplně stačí.
  Ale vůči lidem kteří si ještě Cdéčka kupují, jsou tyhle krátké stopáže opravdu podvod.
  
  

• Já bych teda raději 40-45min bez hluchých míst... (rock, 17.12.2015 08:08) Reagovat

  Já bych teda raději 40-45min bez hluchých míst, než 55-60min, v nichž bude 1/4h vaty.
  Z toho teasru mi to tak trochu typově připomíná Brichtovy sólovky, ale ten je na tomhle písečku lepší. Uvidíme, až si toho poslechni víc...
  
  

• Fakta a jazyková kultura (David Strnad, 02.01.2016 18:10) Reagovat

  Miloš Doležal junior je prosím basový kytarista a rozhodně ne bubeník. Slovní spojení "položka skladatel" je děsivé a jde dost silně proti záměru zvýraznit snad nejdůležitější přínos Miloše Dodo Doležala. Proč to nenapíšete přímo a jasně ? Recenze není přeci o uměleckém talentu autora recenze ale o recenzovaném díle...
  
  

Naživo: Hurá! I Marien jsou jenom lidi. S Epydemyí přesto předvedli skvělý dvojkoncert Nádherná Telč ožívá folkem nejenom v létě, ale i o zimních svátcích. Během nich se zde konají hudební večery, které nezřídka končí až za ranního kuropění. Výjimkou nebylo ani společné vystoupení Marien s Epydemyí. V... čtěte zde

Vydáno: 02.01.2025 12:00 v sekci Naživo

Rozhovory: Mirek Kemel - Nedokážu zpívat o věcech, které jsem sám neprožil Album "Mordyjé" patří k nejsilnějším písničkářským počinům roku 2024. S jeho autorem Mirkem Kemelem jsme si ale povídali nejen o něm. Samozřejmě došlo i na karikatury a na to, jak se ty dva obory působnosti mohou doplňovat, dále... čtěte zde

Vydáno: 02.01.2025 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

9/10

Recenze: Olaf Olafsonn and the Big Bad Trip hledají na "Soul Retrieval" duši. Tu svou ale nikdy neztratili Jaké to je ztratit duši a pokusit se ji zase získat zpět - tedy alespoň v tom rituálním slova smyslu? Tuto otázku si na říjnovém albu kladou domácí mnohotvární neo-psychedelici Olaf Olafsonn and the Big Bad Trip. Na své páté... čtěte zde

Vydáno: 01.01.2025 10:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: 50m Znak debutují deskou "Nadechnout se". Naděje tu vítězí nad temnými myšlenkami Punk, který nezapře své hardcoreové kořeny, ale zároveň neseká a nekope kolem sebe, naopak se obrací do nitra? I takový, jakkoliv to nebývá zrovna běžné, se může občas urodit. Touto cestou se vydala formace 50m Znak, v níž se... čtěte zde

Vydáno: 31.12.2024 09:23 v sekci Recenze

8/10

Recenze: "Výlet do bájí" Aleše Brichty je zpěvákovým doposud nejlepším výběrem Tak nějak potichu a mimo světla ramp oslavil letos své půlkulatiny Aleš Brichta. Dřív zásadní osobnost domácí rockové scény dostala od vydavatelství Supraphon lehce opožděný dárek v podobě pokračování trojalbové "Zlaté... čtěte zde

Vydáno: 30.12.2024 15:00 v sekci Recenze