V minulém filmovém kole opustila finalisty Barbora Hazuchová s přihlédnutím na její výkon zcela oprávněně. Během československých večerů se v Superstar často láme chleba, neboť se ukazuje, že české a slovenské kousky dají soutěžícím často zabrat více, než popové Marsoviny a jím podobné. Večer odstartoval Martin Chodúr s písní Karla Gotta "Žít". Volba zrovna této písně se zdála být až cynická vzhledem k současnému stavu zpěváka, ale věřím, že se jeho vystoupení dalo považovat i za pěveckou modlitbu od kolektivu českých umělců a ačkoliv se v mnoha případech jedná o odrhovačky, na některých melodiích "mistrova" repertoáru se velmi snadno poznají nedostatky jiných.

Veronika Danišová vstoupila do třetího finálového včera s hitem Mira Žbirky "Atlantida". Jedná se opět o profláklou záležitost, ale Veronika se jí zhostila velice obstojně. Zastřeným, místy chvějícím se hlasem se nenechala žádnou polohou vyvést z míry a v refrénu se do toho i solidně opřela. Soutěžící sama sebe dokonce stihla dojmout a vypustit tak pár slok textu, což se jí však dá odpustit, neboť již v předchozích kolech potvrdila, že se řadí mezi silnější část osazenstva této soutěže.

Xindl X a Mirka Miškechová přepadli české i slovenské hitparády s písní "Cudzinka v tvojej zemi". V neděli večer jsme si ji vyslechli z úst Štěpána Urbana a Emmy Drobné. Když jsem zavřela oči, byla jsem místy přesvědčená, že tam s Emmou po pódiu hopsá Tomáš Klus. Na Štěpánovi se tato barva hlasu projevila právě až u českého textu, protože dosud se pouštěl do záležitostí ryze anglických. Stejně jako ke všem svým dosavadním volbám i k této přistoupil Štěpán v pohodě s elegancí plážového světáka, o čemž by se vzhledem k náladě samotné písně dalo polemizovat. Emma se místy dodýchávala, ale jako vždy jsme se od ní dočkali dobrého výkonu. Je jasné, že dvojice, které spolu vystoupily, se uměle slepují a právě proto nedošlo na pódiu k žádné chemii a každý si víceméně rozpačitě hopsal sám pro sebe ve svém vymezeném teritoriu.

Na neotřelost vsadil při výběru skladby Pavol Kovaliček. "Zbohom buď, lipová lyžka" pochází z muzikálu "Na skle malované" a pro některé Slováky je písní přímo zbožnou. Kolik Čechů ji zná je otázkou. Pavola doprovodily na pódiu nejen housle, ale také folklorní tanečnice. Pavol si i přes folklornost chtěl nejspíš zachovat alespoň ždibec rockera, nebo si zapomněl převléci kalhoty. Soutěžící se v polokroji celkem solidně pustil i do falzetů v vyšších polohách, kterých však píseň pravda moc nenabídla. Právě díky neotřelosti jeho vystoupení se mu v závěru nedá nic vytknout.

Jak jsou medailonky se Sabinou Slepčíkovou nemastné neslané, takové jsou i její výkony bez výjimky po několik týdnů. Bylo to zmíněno již v předchozích kolech, ačkoliv to může být drsnější tvrzení, ale ze Sabiny kromě tónů nevychází nic. "Teď královnou jsem já" není lehkou věcí a Sabina si již tradičně naložila celkem těžké břemeno a projevilo se to nejednou. U Sabiny nejde o to, že by píseň pojala vlastním stylem. Ona totiž dost často vše pojme falešně. Pan Slepčík v publiku zpíval, jak jen to šlo, ale myslím, že je jen otázkou pár večerů, než si v publiku bude zpívat i Sabina, neboť v konkurenci kterou je Emma či Veronika nemůže už dlouho vydržet. Ačkoliv byl Pavol Habera poměrně buransky vypískán za kritiku jejího výkonu, nelze s ním nesouhlasit co se amatérství zmíněné soutěžící týče. Mladá maminka by se měla přestat dojímat a slzet u každé kritiky a pořádně, zdravě se do příštího kola naštvat.

Pokud se nemýlím, na oplodňováku "Chci zas v tobě spát" vypadl v posledních ročnících, kdo jen mohl. Štěpán to i přes poměrně silný text klasicky odzpíval "na pohodu" a zabral pouze v refrénech. Nikde však neulétl a kromě jednoho drobného místa se vždy sešel s orchestrem. Doprovodil se na kytaru a málem se vyprovodil domů, protože se sice moc hezky culí, ale od roztomilosti tam už máme Dalibora.

Ten se hodil do ležérního gala a spolu s Veronikou zinscenovali "Ein Kessel Buntes". Pro dnešní večer si zvolili "Zvonky štěstí", jejichž půvab, dá-li se o půvabu mluvit, spočívá především v dětském hlásku Dary Rolins, ke kterému měla Veronika daleko, a možná právě proto trochu místy bojovala s vysokými polohami, které se dítěti samozřejmě zpívají mnohem snadněji.

Ačkoliv "Teď královnou jsem já" odzpívala Sabina Slepčíková, již od prvních tónů bylo opět jasné, kdo bude královnou třetího finálového večera. Emma Drobná dokáže vytěžit z minima maximum. "Pokoj v duši" vznikl ke stejnojmennému filmu a známe ho v podání Jany Kirschner. Svým charismatickým výstupem se této příjemné folkové záležitosti zcela s přehledem chopila zrzavá Slovenka, která si již stihla získat spoustu fanoušků. Především v počátečním hlubokých polohách by se polovina finalistů zcela jistě utopila. Díky své barvě a jedinečné poloze si však Emma poradila se zrádnými místy a opět přesvědčila porotu i publikum, že se ve finále neocitla omylem. Teď už se dá jen spekulovat, zda by jí výhra prospěla, nebo zda by pro ni bylo výhodnější stříbrné místo, po kterém by se mohla volněji věnovat kariéře bez tlaku médií a nahrávacích společností.

Miroslav Žbirka toho zvládl v životě už dost. Mimo jiné také hit "Čo bolí to přebolí", na které se podílela i zpěvačka Martha. Pro svůj duet si ji vybrala Sabina spolu s Pavolem. Ten se do této popové balady pustil s rockovým nádechem jemu vlastním, jak už tomu je vlastně u všech jeho výstupů, a ono to nějak i funguje. Sabina opět mírnou kritiku téměř oplakala, ačkoliv se jednalo o jeden z jejich slušnějších výkonů. Je zde vidět markantní rozdíl mezi přístupem právě Pavola, který si většinu písní víceméně užívá svým rockovým podáním, kritiku si vyslechne, vstřebá a zase v klidu odejde.

Dalibor si prostě oblíbil hudební periodu, ve které nežil. Na závěr to tak přizabil retro peckou všech rozlučkových akademií a plesů "Pár přátel stačí mít". Jeho dětský hlásek se minulý týden celkem solidně popasoval s Matuškou, ale Michal David mu zrovna nesedl. Dalibor už na počátku soutěže uvedl, že vzhlíží k Michaelu Jacksonovi a že by rád pokračoval v podobných stopách, takže připodobnění k teen Michalu Davidovi jako by bylo střelou do tmy. Tou byl i medailonek se seychelským Michalem Davidem, když už se o tom bavíme.

Je jen otázkou jak dlouho ještě slzy Sabiny Slepčíkové udrží soutěžící nad vodou. Tentokrát se opět vyhnula vyloučení a padlo to na Štěpána Urbana. Porota poprvé využila divokou kartu a Štěpána před odchodem domů zachránila. Uvidí se, jak se této druhé šance zhostí.