Imodium v Rock Café potvrdili, že umí do kytar nejenom pořádně řezat, jak jsme u nich ostatně už zvyklí, ale i něžně hrábnout do strun. Odehráli fajn set, chopili se i akustických nástrojů, stihli pokřtít své nové přírůstky do diskografie a zapojit sedm hostů. Zkrátka to byla pestrá podívaná.
Live: Imodium
místo: Rock Café, Praha
datum: 21. října 2015
support: Thom Artway
setlist: Mezi náma, Valerie, Náměstí, Ruce se sejdou, Dýchej, Klub 27, Příběhy o synovi, Jsou první, jsou silný, Smutnohra, Svět bez pravidel, Tajný lásky, Břehy, Laní oči, Kluci nepláčou, Nad Berlínem, Polarity, Deset životů
Fotogalerie
Rocková stálice
Imodium na jaře odehrála Acoustic tour, zahrála na "G2 Acoustic Stage" a nyní jede kapela své podzimní Autentik Tour, jehož unikátnost tkví nejen v připomenutí si jejich
bytových turné, kdy si fanoušci sami volili místo koncertů, ale i v kombinaci akustické podoby koncertu a její
plugged verzí. Praha byla třetí zastávkou turné hned po Hradci Králové a rodném Broumově.
© Markéta Bínová
Když čtvrt hodiny před devátou uvedl Thom Thoma čili Thom Fröde z Imodia hlavního hosta
Thoma Artwaye, pod pódiem postávalo jen pár nadšenců, kdežto zbytek početného publika se ještě držel dál v sále a předsálí. To se však po pár písních nadějného písničkáře změnilo. Thom si lidi získal jednak dobrým výběrem coverů v kombinaci s vlastními písněmi, ale především skvělou hrou na kytaru a neuvěřitelně pěkně zabarveným a intonačně přesným zpěvem. Tóny, které se nesly sálem, byly plné citu a mísily se s pokorným a srdečným charismatem mladého hudebníka. I přes nevinně vypadající tvář utrousil do davu pár peprných výrazů, střídal kytary téměř na každou píseň, takže vznikly menší pauzy, ale bylo evidentní, že publikum zajímá. Pro některé nebyl zjevně žádnou novinkou, což dokázala vlastní píseň "I Have No Inspiration", jejíž slova zněla tento večer i z publika. Potlesk každou písní sílil a debatující ostrůvky lidí se postupně tišily.
© Markéta Bínová
Uběhla hodina od začátku večera a tmu v sále proráželo jen světlo z Karlova kopáku skrze kapelní logo, z reprobeden se ozval zvuk kytary a z backstage se vynořila kapela Imodium. Thom Fröde, lídr kapely, zpěvák a kytarista, se svým nástrojem, za bicí usedl Karl, sólovou kytaru obsloužil Daniel Franz a baskytaru Ronoon. Koncertním sálem pražského Rock Café zazněla nejdříve trojice písní z posledního alba "Valerie". Ve stejnojmenném videoklipu k titulní písni si zahrál mimochodem
Michal Skořepa, muzikálový zpěvák s rockovým hlasem, který se zhostil role druhého hosta večera a s Thomem se výborně doplňovali v šesté skladbě playlistu "Klub27" .
Než elektrické kytary vystřídaly ty akustické, pozvala si k sobě kapela dlouholetého spřízněnce, též broumovského rodáka, hudebního publicistu Jaroslava Špuláka, aby s nimi pokřtil jejich nové CD a DVD. Těmito hudebními
sourozenci jsou záznamy z "G2 Acoustic Stage" v pražském Retro Music Hall, kde Imodium vystoupili před čtvrt rokem.
© Markéta Bínová
Tam se složení kapely rozrostlo o další hudebníky s akustickými nástroji a ani v Rock Café tomu nebylo jinak. Po hlasité podpoře publika, pár hláškách a polití desky whiskou Jackem Danielsem, jejíž
dvojnice celý večer putovala někde mezi lidmi, vyměnili rockeři kytary a přibrali mezi sebe na svou "Smutnohru" houslistku Janu Věnečkovou a violoncellistu Jana Dostála. Svou hru na perkusní nástroje spíše jen nastínil host Tokhi a o co byla jeho hudební přítomnost spořejší, o to větší byl jeho úsměv, navíc publikum obšťastnil i veselou, lehce přibarvenou historkou ze spolupráce se skupinou.
Na pódium pak byla pozvána i Thomova přítelkyně Žaneta Vargová se svým něžným dívčím hlasem, která kapele po jeho boku vypomohla dříve již několikrát. Tento večer se zhostila vokálů v písni "Tajný lásky", jejíž akustická podoba od začátku silně konkuruje
plugged verzi.
© Markéta Bínová
Nezazněly ovšem pouze novější písně. Sám Thom v úvodu vystoupení poznamenal, že si kluci
"sáhli do svých kapelních análů" a skutečně během koncertu zahráli několik věcí staršího data. Tou byla třeba již zmiňovaná "Smutnohra" z roku 2004 a k ní se připojily o pár let mladší písně, jmenujme například "Ruce se sejdou" nebo "Dýchej" v první půlce koncertu.
Konec setu patřil opět elektrickým kytarám. Zazněly "Kluci nepláčou" a "Nad Berlínem", kde byla spolupráce s davem snad nejvíce čitelná a publikum píseň skvěle zkompletovalo svými vokály. Stejně tomu bylo pak v druhém přídavku "Deset životů", u které je spolupráce s publikem již zvykem. Tou se
Imodium s Prahou rozloučili a s dobrým pocitem se mohou těšit na Opavu.