Pro začátek si zopakujme ne zrovna přitažlivou historii Carly Rae Jepsen. Jejího slušného debutu "Tug Of War" si nikdo nevšiml. Spásou mělo být léto 2012 a s ním hitovka "Call Me Maybe". Druhá deska "Kiss" se však úplně nepovedla a hvězdička začala klesat. Zůstaly jen stovky parodií. Zpěvačka to ale vzdát nechtěla - zachovala si pozitivní energii, nahrála 250 dem a nyní nám nabízí třetí studiovku "E•MO•TION". K té jsem přistupoval skepticky - čekal jsem odfláknutou práci. Chyba!

Nebudeme si nic nalhávat - v celé kolekci nic lepšího než "Run Away With Me" nenalezneme. Ano, kolega má v recenzi pravdu, drive zrovna druhý singl nemá. Ale v tom spočívá jeho úspěch - je nevtíravý. Plný radosti. "Jenom utečme, kamkoliv, hlavně spolu," žádá Carly. Chce si užít víkend. Uvěřit tomu díky nevinnému, dalo by se říci, že až holčičímu projevu této Kanaďanky není žádný problém.

Docela pak zamrzí, že se po plejádě rozjetých písní ozve "All That". Se svým hláskem by si Kanaďanka na balady moc velký zálusk dělat neměla. Alespoň ne sama. A je jedno, že se její tým snaží, jak nejlíp umí s přidáváním nejrůznějšího cinkání a brnkání. Chuť si ale spravíme ihned vzápětí.

Jeden se až diví, že Sia, která se ještě minulý rok na "1000 Forms of Fear" utápěla v depresích, dokázala napsat něco tak bezstarostného a uvolněného jako "Boy Problems". To ale neznamená, že by se Carly na textech nepodílela. Naopak, i přes velké množství jmen spolupracovala na všech. Jako další plus lze považovat drobnosti typu saxofon v "Let's Get Lost". Takovéto maličkosti totiž dokážou životnost jednotlivých kousků protáhnout. Pro příklad nemusíme chodit daleko - pilotní singl byl sestaven tak jednoduše, jak to jen šlo. A neohrál se vám už náhodou?

Označit e•mo•ci za popík bez přidané hodnoty by ale byla chyba. Tím byl "Kiss". Dočkáme se tak třeba lehce temnější dvojce "Making The Most Of The Night" a "Warm Blood". Na první zmíněné potěší gradace, zpěvačka si ke konci i trochu zakřičela. "Warm Blood" dokáže se svým hutným beatem a občasným auto-tunem posluchače pohltit. Sám se divím, že se tato podivnost dostala do standardní edice. Příjemné překvapení ke konci stopáže.

Investovat do "E•MO•TION" rozhodně není hloupý nápad. Jistě, deska nenabídne žádné dechberoucí balady či husí kůži nahánějící vokály, ale to nevadí. Na to tu máme jiné experty. Nahrávky, u kterých se člověk jen odreaguje a nemusí při nich přemýšlet, jsou přece také potřeba. Tak zapněte přehrávač a prožijte osmdesátkový sen, litovat nebudete!