Po víceméně duchovním pondělním programu, kdy na Folkových prázdninách vystoupili Antikvartet a Hradišťan, tentokráte nabídl program festivalu muziku z malinko jiného soudku. Ivan Hlas i Vladimír Mišík ve svých vystoupeních jenom potvrdili, že si status legend zaslouží.
Live: Ivan Hlas Trio, Vladimír Mišík a Etc. - Prázdniny v Telči 2015
místo: nádvoří zámku, Telč
datum: 28. července 2015
Tentokrát se jednalo prakticky o regulérní dvojkoncert, neboť vystoupení formace
Ivan Hlas Trio trvalo hodinu a
Vladimír Mišík nehrál o moc déle. Člověk si řekne, že když budou na pódiu jen tři muzikanti, navíc bez bicích nástrojů, že toho nebude moc ke koukání. Ale ouha. Hlavně kytarista
Norbi Kovács se ukázal nejen jako fenomenální instrumentalista, ale též jako showman.
Množstvím grimas, uvolněnou náladou i vtípky, kdy do sól písní vkládal fragmenty z úplně
jiného světa (dostalo se jak na "Stánky" od Nedvědů tak na riff "Smoke On The Water"
Deep Purple) dostal publikum spolehlivě do varu. Samozřejmě to ale neznamená, že měl pódium pouze pro sebe, to pouze v rámci svého sóla, jak instrumentálního tak pěveckého. Před ním Hlas upozornil, že je důležité vnímat hlavně text. Posléze bylo jasné, že ten je v jazyce, kterému nikdo nerozumí, ani maestro Hlas sám.
To už ale byla víc jak polovina koncertu odehrána. Dostalo se na starší věci i na ty úplně nové z desky "Vítr ve vlasech" (recenze bude zanedlouho k přečtení i zde na musicserveru). Singl "Pro Elišku" byl následován i smutnější "Pod čepicí". Hitovka "Aranka umí hula hop" se prostřídala například s krásně křehkou a posmutnělou "Nezbyde nic" (s reálným textovým základem a happyendem, který se už do písně nevešel). Ze známějších skladeb se dostalo i na "Dej mi jen pár minut" z alba
© facebook.com/prazdninyvtelci "Tanec při svíčkách" a závěr nemohlo obstarat nic jiného, jak notoricky známé "Malagelo". Pro ty, kdo neví, co vlastně "Malagelo" je, strejda Google píše, že se jedná o
"kořeněné dezertní víno, ale nikoli archivní a už vůbec ne vzácné. V sedmdesátých letech bylo k dostání v každé drogerii a lékárně s označením SPOFA (farmaceutická firma), za cenu cca 10 Kčs za litr. Hutné, husté červené víno, s chutí asi jako bezinka. Trochu těžké, ale výtečné na svařák."
Každopádně Norbi Kovács v průběhu předlouhé verze hitu přinesl ze zákulisí lahev čehosi, co mělo napodobovat tuto tekutinu, a právě s tou lahví část písně na kytaru odehrál, načež ji půjčil i svému kolegovi Olinu Nejezchlebovi. Asi i v rámci toho, aby si ho udobřil za to, že častokrát neví kdy přestat, přeskakuje z tóniny do tóniny a zrychluje a zpomaluje jak se mu zlíbí, čímž přivádí své spoluhráče k šílenství, jak Nejezchleba v dobrém slova smyslu poznamenal. Hlasův set měl každopádně veliký úspěch a připravil půdu pro nástup
"mladých nadějných umělců z Prahy", Vladimíra Mišíka a Etc. bandu.
Ti začali tradičně skladbou "Šmajdák a ploužáky". Mišík má velkou nevýhodu v tom, že ze zdravotních důvodů už musí celé vystoupení sedět. Štěstím v tomto neštěstí je jeho skvěle šlapající kapela a také bohatý archiv songů, ze kterého se dá opravdu dobře vybírat. I pro lidi, kteří nejsou příliš seznámeni s jeho tvorbou (jako je autor těchto řádků), zaznělo pár známějších věcí "20 dkg duše", "Variace na renesanční téma" nebo "Co jsem si vzal" a samozřejmě finále v podobě písní "Byl jsem" a "Sluneční hrob", který se dostal do širšího podvědomí mladších posluchačů díky soundtracku k filmu "Pelíšky".
Fanoušci této bigbítové ikony si určitě přišli na své i díky počasí, které se na rozdíl od minulého dne tentokrát umoudřilo. Již dnes je na programu další lahůdkový dvojkoncert v podání AG Fleku a bratrů Ebenů. Reportáž z tohoto vystoupení přineseme opět zítra.