Písničkář
James Harries je původem z Velké Británie, více než patnáct let však již žije v Česku a zde rozvíjí svoji pozoruhodnou hudební kariéru. Kromě sólových alb, na nichž v minulosti pracoval mimo jiné s předními tuzemskými jazzmany Emilem Viklickým a Peterem Dvorským, se prosadil také jako autor hudby k filmům (např. "Lidice", "Bobule" či "Feťáci z New Yorku"), v Česku a stejně i v zahraničí však nejvíce proslul svými koncerty.
Každé Jamesovo vystoupení, ať už na ulici, kde si čas od času rád zahraje, nebo v klubovém zázemí, má výjimečnou atmosféru, která pramení z dech beroucí síly hlasu talentovaného zpěváka a skladatele. Kdo jich zažil alespoň několik, musel si Jamese zafixovat jako věčně usměvavého člověka, který pro veselé historky nechodí daleko a zásadně si vystačí jenom s kytarou. S příchodem jeho šestého studiového alba, které vyjde 28. srpna u domácího vydavatelství Tranzistor, se však mnohé mění.
Změnu demonstruje singl "Salvation", ve kterém si James plní svůj aktuální sen natočit album s orchestrálním doprovodem a bohatšími aranžemi. Civilní projev a hlas přirovnávaný k
Damienu Riceovi nebo
Jeffu Buckleymu zůstávají, James Harries však nyní upřednostnil překvapivě popové postupy. Rozmáchlý epický song vznikl jedné zvláštní noci strávené v jednom holandském hotelu.
"Byl jsem jediný host, a tak se mě milá dáma z personálu zeptala, jestli mě tam může nechat, že by chtěla mít volno. Dostal jsem klíče od všech pokojů a místností, a než jsem se nadál, byla pryč. Venku pršelo, tak jsem ani neměl výčitky, že neobjevuju krásy města. Obešel jsem celý hotel s kytarou v ruce, usadil jsem se nakonec na recepci a začal hrát 'Salvation'. Je v ní cítit stesk po domově, ale na druhé straně i určitá vzdorovitá naděje a přesvědčení, že jsem konec konců velice šťastný muž. Všichni se pořád za něčím ženou, takže pak ani nejsou schopní ocenit to, co mají," vzpomíná zpěvák.
Právě tuto emoci, která se promítla do tématu písně, zachytil režisér Tomáš Janečka také ve videoklipu. A odvedl dobrou práci. Minimalistické provedení klipu dává vyniknout novému já Jamese Harriese, za kterým si česká hudební scéna může směle vyrazit pro návod, jak napsat popový song s výstavním refrénem.