Některé desky si k uchu recenzenta hledají cestu poměrně dlouho. Něco podobného se stalo v případě loňské desky "Oknom" Kataríny Koščové. Nicméně byla by škoda se právě o tomto albu na stránkách musicserveru nezmínit.

Podobně jako Aneta Langerová i Katarína Koščová se již dávno zbavila glorioly SuperStar a dělá si svoji muziku. Z jazzu se postupně přesunula o něco blíže k šansonu, je otázka, zda tomu částečně nenapomohla také spolupráce s Michalem Horáčkem na "Českém kalendáři". Český textař koneckonců otiskl přímou stopu i na této desce. Zatímco první je z kalendáře známá a skvělá píseň "Přes most bez punčoch", druhá už je malým překvapením. "Člověk je rodem tanečník" totiž původně zazněla v lyrikálu "Kudykam" a byla to spíše taková recitačně-rapová vložka. Slovenská zpěvačka ovšem společně s klavíristou Dano Špinerem tomuto textu opatřila hravou, energickou a velmi chytlavou melodii a udělala z ní výborný song. Se "Štědrým večerem" je to už jejich třetí společná skladba a nutno říct, že toto spojení funguje opravdu výtečně. Doufejme, že se ještě někdy zopakuje.

Na druhou stranu, rozhodně se nedá říct, že by to Katarína sama, respektive se svojí kapelou zvládala hůře. Písničky si pochopitelně píše ve slovenštině, mají povětšinou osobnější ráz a jejich prostřednictvím si více pohrává s posluchačem, s náladami, hudebními styly, atmosférou i s výběrem doprovodu. Jak jsme už zmínili, dává přednost šansonu, ale rozhodně to naplatí plošně. Například sugestivní "Ticho" postavené na rytmické lince kontrabasu je čistě jazzová záležitost, muzikantka nezapomíná ani na jazzové písničkářství jako v případě "Starých lásek" nebo skladbě "Rieka", ve které se přelévá téměř až k folku.

Katka Koščová přitom tuto stylovou rozmanitost dolaďuje i rytmickými kontrasty. Náladu dokáže pozvednout nejen zmíněnými kousky Michala Horáčka, ale třeba i humornou a trošku potměšilou "O život", cirkusovou "Pod šapitó" nebo nezvykle temperamentním šansonem "Z kaviarne Slávia". Ty jsou tak protikladem spíše vážnějším a melancholičtějším skladbám jako "Magdalenka", klenuté a krásně se rozvíjející "Vtedy" nebo dramatické titulní "Oknom". Všechno toto by ale nebylo vlastně nic, nebýt výborného hudebního doprovodu, kde se skvěle v hlavní úloze střídá klavír a akordeon za dokonalé podpory rytmické sekce. Tvoří tak živnou půdu pro neustále rostoucí kvalitu zpěvu samotné zpěvačky, který stále více stojí za pozornost nejen fanouškům jazzového naladění.

Třebaže "Oknom" není albem na první poslech, ve chvíli, kdy mu dáte potřebný čas, velmi rychle si ho zamilujete. Jako celek je nespoutaně dynamické a pestré snad ve všech směrech, které vás napadnou. Katarína Koščová vás na něm provede životem takovým způsobem, že i jeho smutné momenty si budete velmi užívat. Je to ve výsledku velmi příjemný relaxovaný poslech, na němž má svůj podíl i vyvážený zvuk s citlivým masteringem.