Nikdy jsem dost dobře nechápal, proč velká část hudebních kritiků (a několik je jich i v redakci MusicServeru) tolik nemá ráda kapelu Elán. Pro mě je to jedna ze skupin, s jejímiž písničkami jsem vyrůstal a kromě velké várky hitů měli spoustu skladeb, které bez problémů obstojí i po stránce umělecké. Je sice pravda, že jejich tvorba v devadesátých letech byla výrazně slabší, než písničky a celé desky z let předchozích, ale Elán je podle mě skutečně jednu z mála kapel, která si své místo na současné scéně zaslouží jen kvůli své minulosti. Je sice pravda, že člověku mohou lézt na nervy některá prohlášení Joža Ráže z poslední doby, že Elán má tolik hitů, že nahrávat nová alba nemá smysl, nebo že ho hudba už moc nebaví, ale potřebuje peníze, ale na druhé straně je jedním z mála, kdo to přizná. Nebo věříte všem těm "starým páprdům", že to pořád dělají jen pro radost z hudby, i když je na nich vidět, že stání na pódiu je vyloženě prudí?

Všechny věci uvedené v prvním odstavci jsou však úplně bezpředmětné při hodnocení nové desky kapely s názvem "Elán 3000". Ta je totiž bezpochyby tou nejhorší v celé diskografii kapely, a to jsem kromě všemožných výběrů slyšel určitě všechny. Že se nijak nezměnil zvuk kapely, totiž jednoduchý poprock, je tím nejmenším problém, protože to od Elánu asi nikdo nečekal, ale i alba z devadesátých let, která byla výrazně slabší, vždy obsahovala několik skutečně výborných písniček, které se daly zařadit do fondu zlatých hitů kapely. Třítisícovka však těch silných hitů obsahuje poskrovnu, snad jen pilotní singl "Otázniky" (který rádia obehrávala už minulý rok) nebo příjemná balada "Zaľúbení". Ze šedi vyčuhují ještě dvě Patejdlem zpívané věci - vypalovačka "Krehká" a klasická elánovka "Nepolepšitelní". Jednoznačně povedená je skladba "Jericho", kterou se jako jedinou blýskl jeden z upozaděných členů Elánu Ľubo Horňák. Kromě silné melodie i atmosféry zaujme i jemně tepající elektronika v pozadí.

Z celé nahrávky bohužel úplně trčí skutečnost, že Elán desku nahrávali více než rok ne proto, aby byla co nejlepší a vychytaná po všech stránkách, ale spíše tak dlouhou dobu potili alespoň nějaké písničky, kterými by desku zaplnili. Většina skladeb je tak naprosto bezvýrazná, bez zajímavějšího nápadu a splývající do jednoho celku. Což mě osobně velmi mrzí, protože jsem měl Elán opravdu rád. Ráž měl asi pravdu, že jim stačí desítky jejich straších hitů a nové skladby nepotřebují. Vypadá to totiž, že už je prostě zapomněli i psát.

U poslechu nové desky Elánu mně provází pouze zklamání. Nikdy to nebyla kapela, která by bourala hudební bariéry, ale vždy uměla napsat nesmrtelné hity. Na nové desce to však nepředvedli ani v jedné písničce. I když - poslední písničkou je "Prší, prší", která je nestárnoucím hitem už dávno. Ale na legendu, která jeden čas tvořila popové nebe Československa, je to bohužel málo. Velmi málo.