Bezchybná souhra, nehybný, těžko rozklíčovatelný kytarový sound a Viktorka Marksová s růžovými vlasy. Čí Div I Ded, nedávno ověnčení Vinylou, vlastně jsou? Kopou za My Bloody Valentine, Siouxsie & The Banshees, nebo The Jesus And Mary Chain? Plachá, prý ještě donedávna sociofobní zpěvačka u srdce žádnou z těchto legend nenosí. Shoegaze teprve poznává.

O to hlubší pukrle jí patří za uvěřitelnost a ztvárnění role frontwoman, která když nemá co říct, tak si lokne dvanáctky, a pro kterou je ticho mezi písničkami stejně vítané jako při usínání v ložnici. Projekce s umělými grafickými glitchy geniální symbiózu mezi členy Div I Ded podtrhují a jejich abstraktní charakter splňuje roli surfovacího prkna, s nímž se svezete na mohutných vlnách rozostřených kytarových tónů. Tu jízdu si užijete.

O Virginia Wing se píše jako o následovnících Cluster, Warpaint, Stereolab nebo Joy Division. Britská čtveřice v čele se zpěvačkou Alice Meridou Richards k atmosféře studiového debutu "Measures of Joy" přibaluje pytlíčky s halucinogenním popem. Naživo navrch přihazují avantgardně zábavnou pódiovou prezentaci hodnou Kraftwerk a tomu všemu hraje do karet i výzor na kost vyhublého Sebastiana Truskolaskiho za bicími.

Sam Pillay vypadá v obklopení kláves a kytary asi stejně zaujatě a duchapřítomně jako člen kapely, který se v jedné z epizod "IT Crowd" zakoukal do Jen Barberové a krátce s ní i randil. Jakmile ale hrábne do strun a ozvou se první tóny modifikované kytary, bezduchý vypasený geek, který by ve vašich očích raději strávil večer u "World of Warcraft", je ten tam. Před vámi stojí génius s tlustými brýlemi na nose, který v mozkových závitech i jedinou notou umí rozehrát endorfinovou symfonii. Nosný kytarový sound úžasně provazuje zvuky ostatních nástrojů a vábí na sebe pozornost nikterak početné Akropole. Svojí úlohou kytara připomíná stroboskop a epileptický záchvat zároveň. Její tóny problikávají v rychlém sledu za sebou a malují snímkovitý hudební obraz, který je příliš nekonkrétní na to, aby se dal vylíčit, ale očima pozorovatele je lecčím fascinující.

Necelá třicítka přítomných je z toho paf a chce víc. Virginia Wing ale vysypali všechny trumfy z rukávů předčasně. Po přídavku se lační s intenzitou několikastovkového davu. Úlohou posla špatných zpráv byl pověřen chudák Truskolaski a lidi ho za to div nesežrali. Ne ze vzteku, ale z euforie a pocitu neopakovatelnosti. Ten koncertu propůjčila pro jednou šťastná skutečnost - že o Virginia Wing u nás nikdo neví.