Když se jmenujete Madonna, máte sice výhodu, že na každou vaši desku někdo čeká, zároveň ale musíte počítat s tím, že se ke každému vašemu studiovému snažení budou upínat až přehnaná očekávání. Když totiž někdo píše dějiny pop music, čeká se od něj, že bude své postavení v neustále rostoucí konkurenci znovu a znovu obhajovat. A jestliže to nedokážete, můžete si být jisti, že zase uslyšíte, že "'Ray Of Light' nebo 'American Life' to fakt není".

"Rebel Heart" sice mezi to nejlepší z interpretčiny diskografie nemíří, obsahuje ale naštěstí i silné momenty. Bohužel však přicházejí spíš až v druhé polovině stopáže a rozpaky z první šestky písniček, vydané po únicích demonahrávek už loni před Vánoci, nesmažou. Madonna totiž až moc chce být i v šestapadesáti atraktivní pro posluchače o dvě generace mladší. To by samo o sobě nebylo nic tak špatného, kdyby její snaha nevyznívala křečovitě a těžkopádně, což už dokázala tři roky stará nahrávka "MDNA".

V popové hře roku 2015, ve které už pravidla neurčuje, ale přejímá je, sice nepropadne, z davu ale už vůbec ničím nevyčnívá. Vždyť Nicki Minaj, jejíž rap je na béčkové odrhovačce "Bitch I'm Madonna", stojící na primitivním beatu a siláckém chvástání, snad to nejlepší, má dneska v písničkách kdekdo. Avicii, který svou tuctovou produkcí zabrzdil jinak nadějně znějící roztleskávačku "Devil Pray", také nepatří mezi hudebníky, jejichž tvorba se může kromě prvoplánového cílení na hitparády pochlubit i přesahem.

A že se v podbízivé tancovačce "Unapologetic Bitch" Madonna pouští do reggae? To už před pár lety lépe a smysluplněji zvládla Rihanna v "Man Down" a i skutečnost, že jeden z největších hitů loňského roku má na kontě reggae-popová skupina MAGIC!, ukazuje, že tahle fúze není experiment, ale trend, podobně jako spolupráce s prostořekým Kanye Westem v podivném elektronickém pokusu "Illuminati". A stejně jako kolegyně, i Madonna začala nadužívat slovo bitch, které kdysi zpopularizovala Britney Spears. Ta k tomu ale měla vzhledem ke své tehdejší životní situaci důvod, jenže dnes už těch cour máme v popu nějak moc.

Kde je tedy to srdce rebelky z názvu? Těžko říct, v pilotním singlu "Living For Love", sice slušném, ale i přes housový háv produkujícího Dipla okatě kopírujícím postupy ze zpěvaččiných nejslavnějších hitů "Like A Prayer" či "Express Yourself", ho také nenajdeme. A nenalezneme ho ani jinde - pokud ovšem za vrchol rebelie nepovažujete velebení orálního sexu v písni "Holy Water". Sex na všechny způsoby už tady totiž byl - i v Madonnině podání - tolikrát, že bychom to ani nespočítali. A ruku na srdce - většina posluchačů dá z tohoto ranku dnes radši přednost Miley Cyrus, u jejíž tvorby je aspoň cítit nadsázka.

Madonna je proto na novince nejsilnější tam, kde si na rebelku nehraje. Když chce, dokáže křepčit na úrovni: "Hold Tigh" je příkladem lehké svěží hitovky, která zbytečně netlačí na pilu, ale přesto si její text o bezpodmínečné lásce za chvíli budete notovat, zatímco příjemně uvolněná "Body Shop" hned roztáhne úsměv na rtech.

Jeden z vrcholů obstarává akustickým popem ovlivněná balada "Joan Of Arc" se silným a konečně autentickým textem: to je přesně ten typ písní, který dnešní Madonně sluší. "Vždycky, když mě vyfotí, ztratím část sebe, kterou nemůžu dostat zpátky / Nikdy to nepřiznám, ale bolí mě to," vyznává se a posluchač jí to věří. Vůbec přitom nevadí, že se nejedná o potenciální hit.

Na osobitost Madge sází i v éterické "HeartBreak City", z jejíž atmosféry až mrazí. "Dostal jsi to, pro co sis přišel, trochu slávy a jmění, teď už mě nepotřebuješ," zpívá a znovu otevírá okénko do své duše. Jemně podmanivou melancholii skrývá poslední položka základní edice, "Wash All Over Me", jež by se neztratila ani v tracklistu kultovního alba "Ray Of Light". Kdyby popová stálice na novinku zařadila jen písničky podobného ražení, sice by se vzdala šancí na hitparádové úspěchy, zato by ale natočila jeden ze svých nejautentičtějších materiálů. Takhle zůstala někde na půli cesty a žebříčky zatím stejně nedobývá.

Vyhodit ze základní edice několik položek a vytáhnout na ni z deluxe verze třeba titulní a z celého materiálu asi nejpovedenější skladbu "Rebel Heart", líbivou, hitovou, a přesto smířlivou, ve které se ohlíží zpět a vzpomíná, jak jí táta říkal, proč nemůže být jako ostatní holky, bavili bychom se o zcela jiné desce. Takto se zdá, že Madonnino rebelské srdce neví, co vlastně chce.