Američané Alien Ant Farm měli vlastně jen dva slušné hity, přičemž coververzi slavného songu Michaela Jacksona "Smooth Criminal" znal na počátku jednadvacátého století asi každý. Rádia obletoval i singl "Movies", který se, stejně jako notoricky známá předělávka, objevil na jejich jediné úspěšné desce "Anthology". Netřeba zastírat: ostatní nahrávky téhle formace prostě zapadly a nesklidily pražádný úspěch, včetně té doposud poslední "Up In The Attic" z roku 2006. Po devíti letech to tak vetřelci zkoušejí znovu.

Při poslechu "Always And Forever" si nelze neklást otázku, zda Alien Ant Farm vůbec ví, že jejich nejslavnější období, kdy teenagery ovládali The Offspring, začínající Linkin Park, Guano Apes či Limp Bizkit, už skončilo a scéna se několikrát notně proměnila. Kapela na novince naprosto rezignuje na nějaký vývoj a skladba co skladba je jak mumifikovaná věc s datem o deset až patnáct let mladším. A dekáda je na hudebním poli opravdu hodně.

Na druhou stranu, z hlediska množství zajímavých hudebních nápadu jde možná o jejich nejsilnější nahrávku. Má docela slušnou porci hitů, které však již prošly datem expirace a těžko se někde výrazněji uchytí. Prvky rapu, elektroniky, skejťácké pohodovosti, líbivě pop-punkových refrénů a nostalgicky vyznívajících textů jsou nasázeny tak předvídavě, že o nějakém překvapením vážně nemůže být ani řeč.

Jejich postupy se zkrátka vůbec nezměnily. Těžko říct, na kolik je to důvod k zavrhnutí. Na druhou stranu pro ty, co tuhle hudbu v mládí poslouchali, bude "Always And Forever" docela příjemným nostalgickým návratem. Škoda snad mírně slabší druhé poloviny novinky. Zatímco na té první zaujme snad každá skladba v čele s výbornou úvodní dvojicí "Yellow Pages", "Simpatico" či v polovině umístěnou nesmírně pozitivní "Sidelines", na druhé je to se zapamatovatelnými kusy už slabší. I když proslazená "American Pie" nebo "Godlike" se slušným úvodním riffem a výbušným refrénem mají také obstojné parametry.

Alien Ant Farm na aktuální řadovce zůstali u pro ně typického mixu pop-punku a punk-rocku s občasnými výlety do nu-rocku. Těžko v současné produkci najít ryzejšího zástupce hudby typické pro počátek třetího tisíciletí. Už z tohoto důvodu je příjemné si tuhle žánrovou exkurzi udělat a připomenout si, jaké bylo tyhle kapely obdivovat. A po poslechu novinky opět sáhnout po prachem mírně zapadaném coveru "Smooth Criminal".