Aktuální vývoj mainstreamové hudby naznačuje, že zájem většinového posluchačstva se stále více odvrací od jednoznačně tanečního elektropopu směrem k tradičnímu písničkářství, v jehož centru spíše než vizuální prezentace a promyšlené kampaně stojí muzikálnost samotných aktérů. To hraje do karet především mladým hudebníkům se schopností tvořit vlastní skladby, které dokážou nabídnout kromě akustické kytary či piána i nenásilnou exkurzi k troše elektroniky. Příkladem za všechny může být Ellie Goulding, která díky svým emotivním skladbám a image holky od vedle zaznamenala obrovské úspěchy. Na velmi podobných atributech staví i rodačka z Blackpoolu Rae Morris se svým prvním albem "Unguarded".

Kadeřavá tmavovláska s charismatem předčasně dospělé porcelánové panenky v minulosti vokálně vypomohla třeba skupině Clean Bandit, ale jinak se už roky věnuje především psaní vlastních písniček. Na nich je znát její naivně nezlomný mladistvý elán, ale přitom se v textech neomezuje jen na banální témata, k jakým občas vydavatelství tlačí její vrstevnice. Hlavním kouzlem její tvorby jsou silné melodie, které zdobí její dostatečně rozpoznatelný hlas. Ten interpretce umožňuje znít plasticky a charismaticky, aniž by se musela pouštět do jakýchkoliv křečovitých vokálních exhibic. Například v optimistické "Love Again" si na pozadí jednoduché klavírní linky a trochy svižných beatů zabrousí do vyšších poloh svého registru a působí při tom přirozeně a živelně zároveň. Když zase zajede níž, jako třeba v melancholickém otvíráku "Skin", výsledkem je naléhavost, kterou by jí mnoho jejích kolegyň mohlo závidět.

"Unguarded" není deskou jednoho stylu, ale přesto působí velmi jednotně. Může za to především střední až pomalé tempo všech skladeb, ze kterého se nikdy zbytečně neuskakuje. I vyvážená kombinace jemné elektroniky a klasických živých nástrojů, které často doplní smyčce, pomáhá držet tucet položek tracklistu semknutý. Rae si je nepřeslechnutelně nejjistější zejména v hojných (klavírních) baladách, ale zcela přesvědčivě zní i v písničkách, kde nejvýraznější roli hrají právě smyčky z nul a jedniček. Singl "Under The Shadow" je uvolněnou ukázkou prvotřídního současného indie popu a taktéž pomyslnou poctou nesmrtelnému hitu "Running Up That Hill" zpěvačky Kate Bush, s nímž sdílí elegantní důraznost. "Cold" je zase krásně odtažitou výpovědí dospívající ženy, která ze svých bolestí dokáže vykřesat hit s potemnělou atmosférou.

Prvotině nadané interpretky se dá máloco vytknout. Z každého tracku je cítit laskavá péče věnovaná mnoha detailům (zasněná "Do You Even Know?" je toho skvělým příkladem), desce nechybí pokora, má současnou, přesto nepodbízivou formu, a hlavně nikde netlačí na pilu. Je o dost méně patetická než například "Glorious" od Foxes, s níž má taktéž mnohé společného, a v celém svém rozsahu dokáže skvěle rezonovat s posluchačem, jelikož vždy cílí přímo na něj a nijak se před ním neschovává pod nánosy nepotřebného zvukového či tematického balastu. Rae Morris muselo nahrávání alba "Unguarded" velmi bavit - tak uvolněnou a milou popovou nahrávku jsme tu totiž už dlouho neměli.