Novinka amerických Papa Roach přichází tři roky po předchozí nepříliš vydařené "The Connection" a do diskografie těchto nu-metalistů se zapisuje pořadovým číslem osm. Vykřesat něco poutavého a překvapivého z dnes již prakticky vyčerpaného subžánru není zrovna nejsnazší úkol. Papa Roach však do toho jdou opět po hlavě a svůj (kdysi) moderní metal opět prezentují ve své nejryzejší podobě.

Přiznejme si, že pokud by celá deska zněla jako singl a zároveň otvírák "Face Everything And Rise", nebylo by pochyb, že sklidí i přes minimální snahu o progres ovace za úderné melodie, stále řízné kytarové riffy a energii, která se nevytrácí ani po mnoha letech tvoření. Jenže celá novinka tak nezní, ba co víc - úvodní singl zůstává tak trochu osamocen v záplavě velmi průměrných žánrových skladeb.

Vlny rozvíří snad jen "Gravity" s hostující zpěvačkou Mariou Brink z kapely In This Moment, která dodá jinak poměrně fádní písni osobitý feeling, kterým dráždí fanoušky její domovské formace. Druhým hostem na desce je potom rapper Lupe Fiasco, jenž se představil v poslední "Warriors". Nejde o nic originálního - kombinace rychlých kytar a rapu s moderně elektronickým zvukem tu snad byla už ve všech variantách. Přesto je závěrečný kus jedním z nejlepších momentů nahrávky a díky své pozici na chvostu stopáže zlepšuje posluchači jinak bídný celkový dojem.

Novinku "F.E.A.R." je však i přesto snadné shodit. Chybí jí výraznější momenty, je relativně krátká, když obsahuje pouhých deset stop, a nenabízí žádnou inovaci oproti předchozím počinům kapely. Papa Roach se až úzkostlivě drží svého řemesla a zřejmě se bojí jakkoliv odbočit, aby náhodou neinkasovali pohlavek od nejvěrnějších. Jenže i jejich řady časem prořídnou a nové posluchače touhle cestou muzikanti jen těžko získají. Výše uvedené jen zvyšuje podezření, že tahle parta z Hollywoodu prostě potřebovala vydat něco nového i za cenu slabšího materiálu, jelikož od vydání předchozího alba už uběhl nějaký ten pátek. Uznejte sami, že tohle nezní jako nejlepší lék na dlouhověkost.