Leden přímo vybízí k rekapitulování uplynulého roku. Tentokrát jsme se zaměřili na české či slovenské klipy, které se nám loni z nějakého důvodu líbily nejvíc. Některé vyčnívají zpracováním, jiné poselstvím, které v sobě nesou, a u některých obdivujeme atmosféru, jaká z nich sálá. Tady je náš výběr.
Kladenské
Zrní vydalo loni krásnou desku
"Následuj kojota", kterou na konci roku skupina doplnila i rozšířeným vinylovým vydáním, vzniklým díky finanční podpoře fanoušků na crowdfundingovém webu katalyzator.cz. Z tohoto vydání desky pochází i píseň "Loďky", k níž vytvořil video Jakub
Cermaque. Inspirován byl, jako řada dalších kluků, genialitou Karla Zemana. A velmi přesně teď dokázal přenést tu atmosféru, kterou známe z filmů jako "Vynález zkázy" nebo "Ukradená vzducholoď", do výtvarně výjimečně zdařilého hudebního filmu. A mimo jiné tak ukazuje, jak talentovaným filmařem a animátorem je. (Honza Průša)
Václav Lebeda alias
Voxel je zajímavým úkazem naší scény. V SuperStar sice neuspěl, ale nevzdal se a poctivě si vyšlapuje svou vlastní kariérní cestičku. Začal s elektropopem, ale nehodlá zůstat na místě a přešlapovat. Sune se dál a hlavně s pozitivní myslí a náladou. Stálý úsměv mu nechybí ani v chytlavé hitovce
"V naší ulici". Ta se objevuje jako bonus na jeho debutu
"All Boom!" Refrén plný
lalala a
jéjéjé se brzy zadře pod kůži a podobně lehkou formou je podán i videoklip, kde je kráčející muzikant označkován spoustou nálepek lidí, co rádi soudí podle prvního dojmu. Video bylo natočeno na dva záběry a pohoda z něj přímo čiší. Není svět hezčí, když se lidé na sebe smějí? (Milan Menčík)
Aneta Langerová na konci listopadu minulého roku strhla pozornost svým novým, v pořadí již čtvrtým studiovým albem, pojmenovaným podle bývalé šumavské osady poblíž Vimperka
"Na Radosti". Kritika i posluchači vychvalují Anetin nový počin do nebes a album před Vánoci hned dvakrát stanulo na vrcholu českého prodejního žebříčku. Skladba
"Tráva" tvoří základní pilíř celé nahrávky a je jednou z nejsilnějších. Během slavnostního
křtu v Praze k ní Aneta představila doslova filmové zpracování, kterého se ujala neméně nadaná dokumentaristka a režisérka Olga Špátová. Děj videoklipu se odehrává právě v lokalitě, kde celé album vzniklo: zpěvačka procházející skrz šumavské lesy a louky nám nabízí pohled na trochu zapomenutou oblast, kde se zastavil čas, a připomíná krásu české krajiny. To vše ještě umocňují letecké záběry, které celý klip zdobí. Aneta navštíví všechny objekty zmiňované na desce - ať už je to kaple zasvěcená Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu, socha Panny Marie s kašnou nebo bývalý sirotčinec s nápisem Na Radosti, kde svoji pouť symbolicky končí. Všechna tato místa jako by vyprávěla téměř zapomenuté příběhy. Jeden z nich nám Langerová v emocemi nabité písní zpívá. Videoklip i skladba "Tráva" jednoznačně patří k tomu nejlepšímu, co v loňském roce v Česku vyšlo, a zasloužily by si zasáhnout i do cen Akademie populární hudby. (Martin Kocián)
Lipo feat. Ester Pavlů - Město, co spí |
Když se v pozici rappera, jenž se sólově prosadil díky rádiovému hitu s
Debbi, rozhodnete jako první singl z nové desky
"O duši" vydat písničku, která začíná jako pouliční šanson, aby následný výbuch energie v podobě dynamického drum'n'bassového beatu protrhlo
"Meum cor pulsat, meum cor spirat, meum cor lacrimat" operní divy
Ester Pavlů a celý tenhle binec podtrhlo violoncellové
fidlání alterpopařky Terezie Kovalové, je to pro posluchače nejdřív víc šok než cokoliv jiného.
"Město, co spí" Lipa ale rozhodně není o nějaké prvoplánové touze šokovat: progresivní hudební podklad jen skvěle podkresluje příběhy z rapperova rodného Liberce. Příběhy, které vidíme ve výtečném klipu natočeném ve spolupráci s kreativním týmem Cinq Visuals. Exekuce v bytě mladého páru, matka samoživitelka, osamělý starší muž - to vše jsou role, ve kterých se dnes a denně ocitají zástupy lidí. Role, před nimiž zavíráme oči, protože dokud v nich sami nejsme, chceme věřit, že se naší společnosti netýkají. A i když jeden klip na probuzení (nejen) města nestačí, české hudební scéně zazvonil budík u ucha pořádně hlasitě. (Josef Martínek)
Václav Neckář - Andělé strážní |
Vánoční album a
Václav Neckář. Co to spojení může znamenat? Další rozdováděné písně typu "Dary nesem děťátku", které už v šedesátých letech nazpíval s
Golden Kids? Nespoutanost? Živelnost? Ale jděte. Dnešní Václav Neckář je zcela jiný. Dumající, zamyšlený, ošlehaný životem a zkušenostmi. Díky silné bratrově podpoře je i zdravě sebevědomý a nebojácný. Proto nová deska
"Mezi svými" nepřinesla žádnou coververzi ani jeho poslední velký hit "Půlnoční". Nový materiál je dostatečně silný, aby břímě alba nesl sám. A už první ukázka v podobě singlu a videoklipu
"Andělé strážní" je jasným důkazem toho, že Neckář neřekl poslední slovo. Hlasem pevným a jistým zpívá text, který se bytostně dotýká i jeho. Skladba je tak velmi uvěřitelná a zároveň je to jedno z největších překvapení letošního roku. A všechno to sálá i z klipu. Neckář je definitivně zpět. (Milan Menčík)
"Pod Prahou" je jedna z nejsilnějších
Kittchenových písní. Uhrančivých a odzbrojujících. A video k ní posunulo ty emoce, které vyvolává, ještě dalším, těžko představitelným směrem. Na nic si nehrát. Být upřímný k ostatním. A hlavně k sobě. To na mne z kuchařovy hudby sálá vlastně od prvního okamžiku, kdy jsem se s jeho první deskou potkal. A to všechno se dostalo právě do tohoto videa. Dvojice, která si tu na nic nehraje, nepoužívá filmové triky. Když teče krev, je to krev. Když se šije, tak se šije. Navostro. Ale nečekejte v tom zvrácené nechutnosti. To video je poetické, milé, citlivé. Neubližuje. Nad nikým se nepovyšuje. Nehraje na laciné efekty. Pro mne loňské nejlepší. A v Česku ojedinělé. (Honza Průša)
Celeste Buckingham - I'm Not Sorry |
"Neomlouvejme se za to, že jsme ženy," řekla
Celeste Buckingham v našem
podzimním rozhovoru. A zpívá o tom i v klipu
"I'm Not Sorry", který symbolicky vydala loni v březnu k Mezinárodnímu dni žen. A stejně jako vše, co Celeste dělá, i tentokrát snímek výrazně přesahuje českou a slovenskou produkci - singl by se neztratil ani v repertoáru světových popových hvězd a klip, to je kapitola sama o sobě. Nádherné umělecké zpracování ukazuje ženy a dívky, které se sice liší věkem, společenským postavením i rolí, jakou jim jejich etnikum přisuzuje, spojuje je však síla i odhodlání. A tak je "I'm Not Sorry" jednak klip pěkný na pohled a zároveň v sobě nese příběhy příslušnic tohoto pohlaví. Pohlaví, které je odpradávna považováno za to slabší, i když dost možná neprávem. (Josef Martínek)
Chinaski se klipem
"Hlavolam" rozjeli dle svých slov do nejlepší sezony v kariéře. Skladba je jednou ze dvou novinek na výběrovém dvoudisku
"V síti" a stejně jako na "Stížnosti" se na ní podílel producent Greg Haver, který s nimi posléze točil desku
"Rockfield". Tklivá balada je posílena hvězdným obsazením hlavní role videa. Zahrála si ji Miss World Taťána Kuchařová. Natáčelo se v Londýně, Brightonu a v bytě jejího současného partnera
Ondřeje Brzobohatého. Třešničkou na dortu je počet zhlédnutí na YouTube - už se blíží ke třem milionům a popularita písně stále neutichá, i když seriálové "Víno" ji zřejmě brzy předežene. (Milan Menčík)
Z písní dvojice
Kieslowski má člověk pocit, že vědí o lásce skoro vše, nebo o ní umějí dokonale vyprávět. Popsat všechnu tu bolest, které předcházela absolutní euforie. Nikdo nedokáže podat svědectví o lásce, která přebolela, tak jako Marie s Davidem. Jejich loňská deska
"Mezi lopatky" je výjimečná, stejně jako video "Doteky". Překrásný milostný minipříběh, ve kterém je všechno, co byste chtěli a měli o lásce vědět. Možná že na tenhle klip je potřeba mít už pár věcí za sebou. Něco prožít. Pak naplno oceníte jeho sílu a hloubku. Budete ho opakovaně sledovat s kapesníkem v ruce. Pět a půl minuty protkaných emocemi, které se vyplatí čas od času prožít. Fakt. (Honza Průša)
Zrní - Rychta (alternativní verze) |
Skladba "Rychta" od české kapely
Zrní pochopitelně pochází už z jejich předposledního alba "Soundtrack ke konci světa" a taktéž
oficiální videoklip k ní už existuje. Na počátku ale stál koncept režiséra Bohdana Bláhovce, který byl fanoušky finančně podpořen a dočkal se realizace. Toto video bylo ovšem uloženo k ledu a kapela raději šla natáčet znovu pod jiným vedením. V loňském roce byl však původní materiál přece jen zveřejněn. Kromě hudebníků ve zvířecích kostýmech se v něm objevily i desítky příznivců formace. Video nepostrádá tíživou atmosféru, naléhavost ani společenský přesah a je daleko temnější variantou k oficiální verzi. (Martin Spurný)
Marta Kubišová a Aneta Langerová - Život není pes |
Marta Kubišová i
Aneta Langerová zažily loni hodně plodný rok. Pracovaly spolu v muzikálu "Touha jménem Einodis", Aneta se prezentovala kritiky i posluchači vychvalovanou deskou
"Na Radosti", Marta Kubišová zase s režisérkou Olgou Sommerovou natočila povedený dokument "Magický hlas rebelky" a Supraphon vydal stejnojmenný výběr hitů, který obohatily i dva povedené duety těchto hvězd starší i mladé generace. Právě ono propojení se zdá být na spolupráci tím nejvýznamnějším - představuje pomyslné předávání štafetového kolíku. Videoklip
"Život není pes" má sloužit právě jako pozvánka na jmenovaný dokument, proto jsou záběry ze studia prolínány s fragmenty patrně nejslavnější fáze Martina života - období Sametové revoluce. (Milan Menčík)
Markéta Irglová - The Leading Bird |
"The Leading Bird" a domácí klip? Pravda, vizuál k duchovní desce
"Muna" vznikal na Islandu, kde
Markéta Irglová už nějakou tu dobu žije, a hlavní roli v něm ztvárnila paraguayská tanečnice. Přesto Markétu pořád bereme, že je tak nějak naše. A tenhle klip je, stejně jako zmíněná deska, vážně nádherný. Jednoduchý, plný smíření, harmonie, života. To vše na pozadí tance a vodního živlu. Důkaz, že k vytvoření geniálního díla nejsou vždy zapotřebí žádné novátorské postupy. Síla, kterou dokážeme čerpat z přírody, ale i přímo z nás, je totiž ohromná. A především čistá a opravdová. A takový je i minisvět, který Markéta Irglová vytvořila nejen jedním videem, ale celým albem "Muna". Vřele doporučujeme se do něj ponořit. (Josef Martínek)
Patent na silné atmosférické skladby nejen svým podáním, ale vůbec zvoleným tématem drží v poslední době
Miro Žbirka. Nejprve ještě na sklonku roku 2013 napsal a natočil píseň
"Vianočná (o prímerí)", jejíž slova mají v dnešní době plné válek a nepokojů, bohužel, velké opodstatnění. Videoklip k písni "Fair Play" vznikl na popud stejnojmenného filmu režisérky Andrey Sedláčkové. Ten poukazuje na masivní, celými státy podporovaný doping mezi sportovci v dobách hluboké totality. Snímek režiséra Tomáše Luňáka střídá pohledy na opuštěného zpěváka, sedícího v prázdném Kongresovém centru v Praze, a filmové záběry. Osamělost zpěváka je na místě. Sportovci, kteří byli tzv. čistí, se tak museli často cítit v boji proti dopingovým mašinériím ostatních států. (Milan Menčík)