Trio spolužáků (Tomáš Motal, Edgar Schwarz a Radek Pléha) z ostravské fakulty umění začalo před pěti lety dělat na audiovizuálním projektu, ze kterého se vyklubala kapela s názvem Schwarzprior. Mezi hlavní poznávací znaky této partičky patří temná elektronika a do jisté míry absurdní texty. Kdo příliš nesleduje českou elektronickou scénu, mohl Schwarzprior zaregistrovat před rokem v již legendárním dílu pořadu Tečka páteční noci, kde se hoši objevili po boku kultovní EBM skupiny Vanessa. Ano, je to přesně ten díl, kde si Samir Hauser v přímém přenose narýsoval pěknou lajnu na Bibli, patřičně se vyjel, a zařídil tak pořádný mediální skandál.

Kapela dlouhou dobu pouze koncertovala, kladla přitom obrovský důraz na audiovizuální show. Až teprve v roce 2013 vydala EP obsahující šest skladeb. Ty se nyní objevují v lehce upravených verzích na debutové desce "iddqd", která vyšla koncem minulého roku. Vypomáhal jim s ní guru české elektronické scény Moimir Papalescu a vedle produkce se postaral také o mastering a mix. Schwarzprior kašlou na moderní trendy a žánrově směřují k dark wave a gotickému rocku z osmdesátých let. Dalším můstkem do minulosti je odkaz nesmrtelnosti ukrývající se za tajnou magickou formulí "iddqd", kterou mohou znát fanoušci počítačových her, konkrétně akční střílečky Doom vydané začátkem devadesátých let.

Videoklip "Železem rty" režírovaný Ondřejem Novákem je krásnou ukázkou syrovosti, jakou nám Schwarzprior servírují během celého alba. Čekají nás temné a velmi špinavé elektronické beaty doplněné melodramatickými a často afektovanými výkřiky. Jediné, co hudba postrádá, je vizuální vjem, což je však problém formátu, ne kapely. Jejich skladby prostě nejlépe vyniknou naživo s projekcemi. Kdo je už někdy viděl, dá mi jistě za pravdu, že se jedná o audiovizuální peklo. Do jisté míry to supluje černobílý komiksový obal, jenž skupinu skvěle vystihuje.

U Schwarzprior stojí za zmínku také jejich zvláštní poetika. Texty jsou celkem abstraktní, skoro až dada, a jejich výklad se hledá opravdu složitě. Občas v sobě ukrývají vtipná absurdní spojení, ale rozhodně nepůsobí jakkoliv prvoplánově. A hlavně si z nich každý odnese něco jiného. Monotónní opakování textů je u elektronických skupin běžné a při poslechu alba "iddqd" si možná vzpomenete na další české kapely jako Piča z hoven či Kazety, ke kterým mají Schwarzprior blízko.

Již zmiňovaný song "Železem rty" má perfektní hudební podklad a patří k tomu nejlepšímu, co nahrávka nabízí. Zdatně jí sekundují "Smrt Láska Chcaní", "Potěšen z masa" a "Móda Extravagance Manýry", které zaujmou především svými texty. Neurazí ani instrumentálně laděná titulní skladba "iddqd" s pozvolným začátkem a gradující tendencí. Svižná píseň "Disko" si utahuje z introvertního diska a zmiňuje ve svém textu popové zpěvačky Lady Gaga a Kylie Minogue. Poslední track "Optimus Prime" příjemně vygraduje k samému závěru této zvrácené elektronické jízdy.

Schwarzprior vydali v minulém roce jednu z nejzajímavějších českých elektronických desek. "iddqd" je temná, syrová, svým způsobem zvrhlá a také náročnější na poslech. Nicméně pokud přistoupíte na hru této ostravské trojce, jistě budete souhlasit, že natočili velmi vydařené album, které si zaslouží pozornost ve vaší hudební knihovně.