Poprvé a naposled. Pro někoho může být smutnou realitou, že new-raveři Klaxons na pražském pódiu debutovali krátce před přerušením činnosti. Je ale opravdu smutná? Pro ty, co zůstali zaklíněni v roce 2007 se zvlhlým pohledem na první desku, ano. S představením nových písní z alba "Love Frequency" se ale stesk mírní.
Live: Klaxons
místo: Lucerna Music Bar, Praha
datum: 22. listopadu 2014
support: Fenech-Soler
setlist: Atlantis To Interzone, Flashover, Gravity's Rainbow, There Is No Other Time, Show Me A Miracle, Out Of The Dark, Golden Skans, Invisible Forces, Love Frequency, Two Receivers, Magick, Atom To Atom, Echoes, přídavky: A New Reality, Four Horsemen Of 2012, Children Of The Sun, It's Not Over Yet
© Michal Lukac / Grape festival Tvrzení o rozpadu kapely nebo přerušení činnosti (ať už je to interpretováno jakkoliv) jsou vždy hypotetická. Vždyť kolik návratů na scénu ta světová zažila. Když v roce 2005 založila trojice baskytaristy Jamieho Reynoldse, klávesisty Jamese Rightona a kytaristy Simona Taylora-Davise kapelu
Klaxons a o dva roky později vydala debutovou desku "Myth Of The Near Future", vyrostla současně nová větev hudby, nesoucí jméno new-rave jako synonymum futuristického zvuku skupiny. S vřískající elektronikou a beaty evokujícími lavinu balvanů kolem sebe vytvořila pevnou základnu posluchačů dychtících po doteku hrdinů svých sci-fi představ.
A touha zůstává i po koncertě londýnského tria (s hostujícím bubeníkem) v pražském klubu Lucerna Music Bar. Pánové se zaměřili především na písně z třetího a současně nejnovějšího i nejpopovějšího alba "Love Frequency". Zlí jazykové s jeho vydáním tvrdili, že se kdysi novátorské uskupení zpronevěřilo svým schopnostem restaurovat omšelé hudební vzorce - že směřují k předvídatelnému elektro-popu. Naživo se potvrdilo, že škodnou není změna žánru. Nýbrž jeho zmíněná vlastnost.
© Adam Hencze / musicserver.cz S druhým živým poslechem nových skladeb Klaxons začíná prosvítat jejich kompoziční jednoduchost, chcete-li vyprázdněnost. A i když situace není tragická, nýbrž varující, na výsledném zážitku se to promítne. Třeba návštěvníci slovenské hudební akce
Grape Festival mohou dát autorce textu za pravdu. I když, stejně jako ona, ohodnotili tamní vystoupení jako jedno z nejlepších v roce.
Katalyzátorem energie byly v sobotu večer jednoznačně skladby z debutu. Třeba pro úvodní "Atlantis To Interzone" je ono paralelní označení pro sílu songu mimořádně chabé - s příznačnými klaksony jako by formace vrhla do publika atomovku. A střepy dopadly na pódium... Všichni se všemi udržovali rychlý krok a neopadalo nadšení, které zpěvák nezapomínal pravidelně komentovat slovy
"nejlepší koncert" nebo
"mela". Vzduchem prosvištěl i nějaký ten plyšák - tam i zpět. A pobrukující si usměvavá Keira Knightley, herečka a přítelkyně klávesisty Rightona, vzrušenému klubu od zvukaře žehnala.
© facebook.com/klaxons Úvodní song (pomineme-li nástupní písničku "In The Air Tonight"
Phila Collinse) co do bezprostředních reakcí publika paradoxně už žádný následující nepředčil. Příjemným narušitelem
udýchaného setlistu byla píseň "Love Frequency", jejíž melancholii nalezne posluchač v diskografii skupiny jen s lupou.
Londýňané odehráli v Lucerna Music Baru kvalitní koncert. I přes vlažnější kousky z aktuální desky ale mohl být zapamatovatelnější, kdyby kapela investovala kupříkladu do světelných efektů, co by sirénám a houkačkám seděly, lidově řečeno, jako hrnec na pozadí. Asi by to pro ně už pozbývalo smyslu.
Klaxons se (prozatím) loučí. Právě včas - nyní si ještě stihli zachovat čest.