Za necelý měsíc čeká Brno hudební událost středoevropského významu. Do moravské metropole míří nejzásadnější jazzový pianista posledních padesáti let a duchovní otec funku a hiphopu, Američan Herbie Hancock. V hale Vodova zahraje 29. listopadu od 19:30. Vstupenky v ceně od 790 Kč jsou k dispozici na webu www.herbiehancock.eu a v prodejních sítích SMS Ticket a Ticketportal. Čtyřiasedmdesátiletý držitel čtrnácti cen Grammy, filmového Oscara a jazzový vyslanec organizace UNESCO vydal minulý týden v USA biografii nazvanou stejně jako jeho úspěšné album "Possibilities" (Možnosti). Nestárnoucí legenda, která nahrávala i s předními interprety současné pop-music, jakými jsou Pink, Christina Aguilera nebo Sting, se v knize přiznala i ke své drogové minulosti.

Herbie Hancock patří k nejuznávanějším umělcům bez ohledu na žánry a jako svůj vzor jej uvádí celá řada současných hudebníků od jazzu přes funk a pop až po hip-hop. Při loňském benefičním koncertu na počest Herbieho Hancocka v Kennedy Center mu například odrapoval speciální píseň populární Snoop Dog. "Herbie, děkujeme, že jsi stvořil hip-hop," děkovala legendárnímu pianistovi jedna z nejvýraznějších současných osobností tohoto žánru. V čestné lóži tehdy nechyběl ani nejvlivnější muž světa, americký prezident Barack Obama, který se s Hancockovou rodinou už řadu let přátelí. Kromě přátelství oba spojuje také záliba v luxusních hodinkách značky Vulcain. Švýcarská firma dokonce oběma vyrobila speciální limitované edice. Hancockovu slabost pro luxusní výrobky dokumentuje i fakt, že hraje zásadně na italská piana Fazioli. Nástroj se vyrábí ze dřeva z Dolomitů, které roste jen v určité nadmořské výšce, a které pro výrobu legendárních houslí využíval i Antonio Stradivari. "Piano, na které bude Hancock hrát, má hodnotu luxusního Bentley. V Brně jsme takové nesehnali, a tak se pro ně budeme muset vypravit až do Vídně. Jako jeden z mála není ochoten diskutovat o jakékoliv náhradní variantě," prozradil Vilém Spilka, umělecký ředitel pořádající agentury Twentyfourseven Promotions. Podle něj Hancock však žádné jiné speciální požadavky oproti jiným hudebníkům nemá. "Snad jen to, že nechce do šatny žádný alkohol, což nebývá vždy zvykem," říká s úsměvem Spilka.

I Hancock si však prošel divočejším obdobím. V právě vydané biografii "Possibilities" se přiznal k tomu, že v době angažmá u jedinečného a drogovými skandály proslulého Milese Davise měl problémy se závislostí na cracku. "O cracku se tehdy často mluvilo, a tak mě napadlo jej taky vyzkoušet, abych věděl, o čem je řeč. Hned jak jsem to udělal, bylo mi jasné, že to byla obrovská chyba. I tak jsem v tom ale příležitostně pokračoval. Nebyl jsem typický závislák, nikdy jsem nebral crack, když jsem byl doma s rodinou, nikdy jsem nešel na pódium pod vlivem drog, ale po koncertech jsem si večírky užíval a takhle se to táhlo několik let," vzpomíná Hancock v knize. Vše skončilo, když se po jednom takovém večírku vrátil domů a v obýváku na něj čekala manželka, dcera a dva nejlepší kamarádi. "Uvědomil jsem si, že vypadám otřesně, a že jsem spadl někam, kam jsem nechtěl. Zároveň mi došlo, že tohle je chvíle, kdy můžu skončit s něčím, s čím skončit chci," líčí Hancock. Další kroky úspěšného muzikanta tak vedly do léčebny, kde jako praktikující buddhista i díky odříkávání manter a zpěvu chorálů udělal za drogovou kapitolou svého života tlustou čáru.

V Brně se Herbie Hancock představí v nejsilnějším možném jazzovém kvartetu. Po jeho boku vystoupí Stingův bubeník Vinnie Colaiuta, basista James Genus a africký kytarista a zpěvák Lionel Loueke. "Na jazzu mě zajímá především humanismus. Muzikanti pracují jako tým, pomáhají si, sdílejí. Navzájem se nesoudíme, přijímáme cokoliv kdokoliv zahraje a snažíme se, aby to dohromady fungovalo. I když je to třeba chyba, snažíme se kolem ní vystavět něco, aby to dohromady plynulo. Jsou to principy, které neplatí jenom pro jazz, ale dají se použít i v životě," řekl Hancock v exkluzivním rozhovoru pro deník Právo. Za svoji bohatou kariéru zahrál tento fenomenální pianista na našem území dosud jen dvakrát. V roce 1986 koncertoval v Praze na tehdejším Mezinárodním jazzovém festivalu, v roce 2005 na Pražském jaru s rozhlasovými symfoniky. Právě koncert za minulého režimu patřil k unikátním událostem a Hancock jej prý občas vzpomene při svých hodinách na Harvardově univerzitě, kde studentům přednáší o historické roli jazzu v diplomacii.