Janek Ledecký je dostatečně etablovanou osobností české hudební scény. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let boural hitparády s kapelou Žentour tak silně, že mu na pozici jednoho z členů (byť zpěváka) začalo být těsno a vydal se na sólovou dráhu. Tento tah mu vyšel na výbornou a první dvě desky "Na ptáky jsme krátký" a "Právě teď" odstartovaly mánii v pravém slova smyslu.

Ani na následujících dílech "Některý věci jsou jenom jednou", "Sliby se maj plnit o vánocích" a "Mít kliku" se však neobjevil žádný pěvecký host. Pouze na živák "Jenom tak" byla jako bonus zařazena píseň "Za všechny z nás", na niž si Ledecký pozval své kolegy Ivana Hlase a Jana Kalouska. Jenže ho jako autora přestalo bavit psát písničky o rozsahu tři a půl minuty a rozhodl se pustit do pole neoraného - muzikálů.

Hned první sousto "Hamlet" sklízelo mimořádné úspěchy a nabídlo prostor pro spolupráce. Singl "Láska jenom láska" zpívá v originále současný resuscitátor plzeňských Burma Jones - Bohouš Josef. Producentům světové verze se ale tato předělávka nelíbila, proto ji nakonec Ledecký natočil s frontwoman Die Happy - Martou Jandovou. I přes její hlasovou vybavenost však vysoko nastavenou laťku párkrát podběhla. Proto působí originál vypilovanějším dojmem. Z muzikálového majstrštyku však na čerstvé desce najdeme ještě tři další kusy.

S jídlem roste chuť, a tak otec známé české snowboardistky Ester Ledecké pracoval na dalších muzikálových představeních. V singlu "Nikdy to nevzdám" z "Galilea" si zazpíval s Bohoušem Josefem a Petry Mukem a Kolářem, v chystaném kusu "IAGO" vyzval ke spolupráci Lucii Vondráčkovou. Moc příjemný výsledek představuje duet "Ve jménu lásky" (najdete ho i na zpěvaččině desce "Duety").

Největší překvapení číhá hned na začátku dvanáctipísňové sestavy. Jak již bylo zmíněno v minirecenzi, Ivana Chýlková je v titulní skladbě "Všichni dobří andělé" Ledeckému víc jak rovnocennou pěveckou partnerkou. V interpretově sólové diskografii najdeme i slabší kusy - album coververzí "Na chvíli měj rád" k nim rozhodně patří. Na něm se však nachází původně Van Morrisonova píseň "Někdy je smích, někdy je pláč", která je onou výjimkou potvrzující pravidlo. Svou přítomností ji ozvláštnil Peter Nagy, který zde potvrdil nejen status zpěváka inteligentních popových hitů, ale i pověst velmi dobrého textaře.

Oběma kamarádům spolupráce svědčila natolik dobře, že si spolu s Jožo Rážem zazpívali při Miss Slovakia i letitý Nagyho hit "Aj tak sme frajeri". Letos ho opět budou moci oprášit během hostování Ledeckého na turné Petera Nagyho ke třiceti letům na scéně. Zlatým hřebem je však duet Janka s naprosto nedoceněnou zpěvačkou Dashou. Letitá sboristka Karla Gotta perlí v nahrávce "Hvězdy v očích" - té pomohla k výsledné křehkosti a procítěnosti.

Někoho možná překvapí účast Marka Ztraceného. Ledecký zpívá písně jiných autorů jen minimálně, zde však učinil výjimku a neprohloupil. Ztracený totiž přispěl moderními skladatelskými prvky a v refrénu dnes všudypřítomným "ooooo." Svým muzikálovým pojetím naopak moc nepasuje "Dánsko je past", z níž je cítit její vytržení z kontextu děje. Na druhou stranu platí, že přibroušené elektrické kytary poslech osvěžují a dávají vzpomenout na první dvě zvukově šťavnaté a nabroušené sólové desky pražského rodáka.

Bonusová "Celej život kopu hrob" je napsaná lehce s nadhledem, hlas Vladimíra Tesaříka však Ledecký nahradit nedokáže, byť se snaží chraptět, co mu síly stačí. Jeho styl to zkrátka není a spojení s Richardem Tesaříkem za doprovodu znamenitého dixielandu prostě nefunguje. Ještě jedna věc posluchači vrtá hlavou: ve všech reklamních materiálech avizujících vydání alba se vyjímal Josef Vojtek jako jeden z hostů. Na celé desce však po něm není ani památky. Při současném vypichovském zvuku jména frontmana Kabátu se na mysl vkrádá otázka, zda má takovou reklamu Janek Ledecký zapotřebí. Vojtek sice v jeho muzikálech vystupuje, takového informačního šotka by si ale zpěvák mohl pohlídat.

Celkový dojem to však nepokazí. Z výběru je totiž patrné, že letošní nově nahrané písně mají sílu čerstvého větru. Ledecký psát hity nezapomněl, a tak by nebylo od věci zkusit zase udělat sólové album plné původních skladeb. Od desky "Ikaros" totiž uběhlo dlouhých devět let.