Už nějaký ten pátek existující kapela Nevermore & Kosmonaut debutuje dlouhohrající deskou "Mezi planetami". Příjemný indie folk doplňují vícevrstvé texty i zjevná chuť kapely zůstat sama sebou. Deska s měsícem na obálce je milým českým albem, bez nutnosti silou hledat a lovit aktuální trendy.
7/10
Nevermore & Kosmonaut - Mezi planetami
Vydáno: 27.5.2014
Celkový čas: 46:06
Skladby: Myší past, Cesta do nemožna, Ponorka, Ostrov (I), Vůně papriky, Hořící platany, Poslední klidná hladina, Bleděmodré město, Mezi planetami, Polární kruhy v obilí, Propil jsem slunce, Ostrov (II), O duši, Elektrická bouře
Vydavatel: Nevermore
Brněnští
Nevermore & Kosmonaut s kapelníkem Michalem Šimíčkem (aka Kosmonautem) debutují po demu "V kruzích" (2009 -
ke stažení zde) a EP z roku 2012 sbírkou svých čtrnácti skladeb "Mezi planetami". Písně z celého období tvorby kapely mají společnou lehkost a příjemnou folkově-popovou náladu. Jde o skladby, co se na první poslech tváří jako milá harmonická kulisovka, na poslech druhý ale zjišťujete, že ty nenápadné melodie jsou až překvapivě chytlavé a zapamatovatelné. Vlastně výrazné. Svým způsobem.
Z velké většiny Šimíčkovy skladby, jejichž náladu a pozadí tvoří akustické nástroje, jsou příjemně proaranžované a dobarvené dalšími nástroji, ať už jde o elektrickou kytaru Pavla Karase, dechové nástroje jako trubka, trombon, saxofon (zejména v písni "Vůně papriky"), případně o doplnění rytmus udávajícího cajónu bicími Tomáše Neuwertha ("O duši" nebo chytlavá úvodní "Myší past"). Vzniká tak hezky plný zvuk a přes to folkové gró směřujeme třeba i do rockových nebo popových vod.
I autorem textů je z velké většiny Michal Šimíček. Textů plných metafor a dalších plánů. Textů plných slov vztahujících se k ústřednímu námětu alba "Mezi planetami", což ale neznamená, že by Nevermore & Kosmonaut měli hlavu ve hvězdách. Spíš si žijí ve svém vlastním, velmi pohodovém, místy až posvátném vesmíru a je fajn, že do něj vpustí prostřednictvím desky i další posluchače. Textů plných a naplněných, samotných o sobě, tak jak stojí.
Často tu jde o slova plná melancholie. Zpívá se třeba i o ztracených přátelích, o samotě nebo o smrti, leč díky nespornému Šimíčkově poetickému talentu, krásným metaforám, častému vesmírnému prostředí a v neposlední řadě harmonické a přátelské hudební složce není výsledkem deprese. U písniček Kosmonauta si žíly řezat nebudete, naopak je vychutnáte v poklidu. Bude vám s nimi dobře.
Nevermore & Kosmonaut mají blízko k
Ivo Cicvárkovi, ať už lidsky (
Lada Šimíčková, manželka Kosmonauta s Cicvárkem zpívá), tak náladově a hudebně. Pokud jste si tedy oblíbili třeba desku
"Hotel v tiché ulici", poslechněte si i "Mezi planetami". Melancholickou, příjemnou a pohodovou, letní náladovou desku. Prázdninovou. Teď je pro ni ta nejlepší doba.