Voxel po více než dvou letech fungování na české hudební scéně konečně vydal svou albovou prvotinu, z níž čerstvě představil klip k aktuálnímu singlu "5. song". Obě novinky prezentoval i na křtu v pražské Akropoli, kam kromě hostů jako Xindl X nebo Light & Love dovlekl i kupu kytarového optimismu, jakým se v poslední době ve své tvorbě vyznačuje.

Ještě předtím ale návštěvníky rozehřál jeho parťák Pokáč, který se při minisetu tří písniček označil za Voxela pro chudé a diváky varoval, že kdo nebude v tento večer správně naladěn, vyvede ho pozitivní ochranka. Jak se ale později ukázalo, ničeho takového nakonec třeba nebylo.

Své vystoupení zahájil Voxel hned zostra: hitem "Trip", respektive jen jeho částí, aby fanoušky rozezpíval hned na úvod. Zadařilo se, a možná i díky tomu měl jeho následný akustický set, kdy si během jeho kytarové show vedle něj jen zlehka bubínkoval na cajon spoluhráč Sekacz, skvělý spád i přirozeně dřevěnou energii. Hned následující "Superstar", která se ve studiové podobě zdá být prvoplánovým popěvkem a ve Voxelově kariéře ji rozhodně nelze označit za nějaký výrazný milník, proto fungovala nečekaně silně a se vsunutými pseudorapovými vložkami bavila i nabíjela energií zároveň.

Z písničkářova projevu bylo na křtu jasně patrné, že díky koncertním hodům, které za poslední rok zažil zásluhou turné s Adamem Mišíkem a Johny Machettou a následně i šňůře s formacemi UDG a Lola běží, se vyhrál a na pódiu už se cítí jako doma. To se rozhodně nedalo říci v začátcích kariéry, kdy svou hudbu prezentoval s Djem na diskotékách, a dnes tuto kapitolu považuje za uzavřenou, i když si jí váží jako zdroje cenných zkušeností. Zpěvák přirozeně komunikoval s publikem a bylo vidět, že pro něj pohyb na jeviště není křečovitou povinností, ale radostí a samozřejmostí. Dokládá to třeba i zařazení legrácky "4 akordy, 21 songů", během níž do čtyř opakujících se akordů fanoušky rozezpíval úryvky hitů od Anety Langerové, Chinaski, Kryštof, Ewy Farne, Tomáše Kluse nebo Kristíny.

A diváci se evidentně bavili skvěle, a to i přesto, že se rozhodně nedalo říci, že by Akropole svou zaplněností praskala ve švech. Ti, co se ale dostavili, si sami tleskali do rytmu a podupávali, aniž by je interpret musel k aktivitě nějak prosebně přesvědčovat, jako jsme tomu často svědky na jiných koncertech. Atmosféra v sále zkrátka plynula zcela svévolně, uvolněně a bez jakýchkoliv póz či přetvářek. Voxel si na nic nehrál a z jeho písniček v akustické podobě se linula příjemná energie, ačkoliv kousky jako "Miguel" o španělském doktorovi, kterého v Česku kvůli romské příslušnosti poslali zametat chodník, "Bitch" o zpěvákově bývalé přítelkyni nebo známý "Hitmaker", textově vlastně nejsou žádnými ódami na radost. Zejména posledně jmenovanému ale nový kabátek mimořádně sluší.

Kromě hlavního aktéra večera byli k vidění i zajímaví hosté – nejprve se na pódium vrátil Pokáč, aby spolu s Voxelem zazpíval skvělou "Zejtra je taky den", vzápětí ho následovala jistá slečna Maruška, s níž si zpěvák střihl písničku s názvem "Bezdomovcova" právě z repertoáru Pokáče. Chybět pak nemohl ani Xindl X, autor textu k jeho prvnímu hitu "V síti". Ten společně oba pánové zazpívali a paradoxně se jednalo o možná úplně nejslabší část celého setlistu – bylo cítit, že Voxel zpívá něco, co už ho vlastně samotného ani neoslovuje a i odezva publika byla vzhledem ke skutečnosti, že z rádiového hlediska se jedná o jeho nejúspěšnější hit, poměrně chladná. Xindl X poté ze džbánku celé album slavnostně pokřtil a do publika následně poslal pár květinových pozdravů.

Po akustickém setu následovala část, v níž si Voxel přizval formaci Light & Love, která mu aktuálně produkčně pomáhá s přípravou druhé desky, a předvedl, že ani v klasickém kapelním zvuku se jeho skladby neztratí. Ozdobou večera byl cinkací song "V naší ulici", možná úplně nejzdařilejší z písniček na zpěvákově debutu, kterému dominuje rozjasněný vzkaz i návykový refrén. Les rukou mávající svítícími tyčinkami se pak zvedl, když si Voxel stoupl ke klávesám a hrál "5. song", jehož videoklip byl nedlouho předtím promítán na plátně.

V pár dní staré recenzi na křtěnou nahrávku sklidil kritiku určitý druh písniček, který se na ní vyskytuje. Koncert však jasně ukázal, že toto skutečně není do budoucna Voxelova cesta, a tak prázdné diskovýplachy typu "Flám", "Hangover" či "Party Time" do setlistu ani nezařadil. A dobře udělal, do pozitivně laděného večera by se totiž písničky vůbec nehodily.

Na závěr nemohl chybět ani "Trip" v nezkrácené verzi, při němž byli zpívající přihlížející slyšet asi nejvíce. Loňský hit obstaral skvělou tečku za povedeným křtem, která ale byla tečkou jen poloviční. V prostorách Akropole totiž koncert sice skončil, ale interpret následně vyzval fanoušky, aby si s ním šli ještě zazpívat ven před klub.

Voxel a Pokáč s akustickými kytarami a zpívající diváci tedy slogan "Nejlíp je tam, tam, kde jsi ty" vyslali do všech žižkovských koutů a ani je příliš netrápilo, že sotva spustili první tóny, z nebe se symbolicky začaly snášet první kapky deště. Jestliže tak Xindl X pár desítek minut předtím pokřtil Voxelův debut, který už moc paradoxně nevystihuje jeho současnou muzikantskou identitu, sama příroda jako by svými krůpějemi pokřtila nového Voxela. Toho, který se vzdal veškerých pozlátek a v klobouku se dostal blíž k fanouškům.