Festival Banát si už našel místo na české festivalové mapě, přesto ho budete hledat velmi těžko. Koná se tisíc kilometrů od Prahy, v rumunském Banátu. Právě mnohonárodnostní Banát je i územím početné české komunity, která zde od roku 1823 žije v šesti ryze českých vesnicích. I v letošním roce se Banát promění na svátek české kultury a na konci srpna zde vystoupí třeba Zrní, WWW, Kittchen, Ille, Nylon Jail nebo Houpací koně.

Totální izolace v horách nad Dunajem dokázala téměř dvě stě let udržet českou kulturu v takovém stavu, v jakém na začátku devatenáctého století z Čech odešla kvůli vidině slibů. Ty měl na svědomí uherský podnikatel Magyarly. Sliboval hory a doly, oboje Češi po náročné cestě na ručně vyrobených vorech po Dunaji nalezli. Ovšem ve zcela jiné realitě. Po třech letech Magyarlymu skončil kontrakt s vládou a nechal Čechy v horách o rozloze Libereckého kraje zcela napospas svému osudu. Krajané si tak vybudovali vesnice a díky nedostupnosti těchto osad, izolovaní od zbytku Rumunska, se starali v horách jen sami o sebe.

Až po popravě rumunského diktátora Ceausesca, se otevřely nejen hranice a přístup do této oblasti, ale především konečně nové možnosti pro krajany. Díky obrovské nezaměstnanosti, uzavření dolů a pádu zemědělství, krajané hledají částečně záchranu v turistickém ruchu, téměř každé stavení nabízí možnost nahlédnout do nevšedního života místních, přespat, pobavit se a zažít tak neopakovatelné zážitky ze společného shledání.

"Právě rozvoj šetrného cestovního ruchu je jednou z mála možností, jak místním obyvatelům dát možnost vydělat. Průměrný plat v této oblasti je něco pod čtyři tisíce českých korun, spotřební ceny jsou podobné jako u nás. Když se pak u místních ubytují dva turisté na týden, mají jen za přespání dva a půl tisíce, něco utratí za stravu a suvenýry." přibližuje turistickou a ekonomickou situaci Štěpán Slaný, pořadatel banátského festivalu.

Právě i díky rozvoji turistického ruchu se začal konat tento festival, u jehož zrodu stála organizace Člověk v tísni. Tu vystřídali v posledních třech letech kluci z eibentálské hospody "U Medvěda", kteří tak stojí na prahu nového hudebního dobrodružství. Na trochu jiný festival organizátoři lákají společným autobusovým svozem, kdy v každém jede minimálně jedna kapela.

Během pětidenního výletu, máte možnost zažít výlet na Dunaj, jeho soutěsky Kazana a unikátní jeskynní systém Ponicova, nasát nevšední život ve vesnici a sblížit se s místními, nebo dokonce u nich bydlet. "Snažíme se dělat všechno úplně opačně, než ostatní festivaly, účastník nedostane nic zadarmo, po hodinách strávených v autobuse si musí vyšlápnout šestikilometrový kopec od Dunaje do vesnice, tak aby poznali, jak to měli v minulosti naši krajané složité, pak už však na ně čeká něco co je těžko popsatelné. Tři dny skvělé hudby, místního jídla a pálenky.", dodává Štěpán.

Do pořádání festivalu na konsi světa je zapojena téměř celá vesnice, právě její obyvatelé zajišťují všechny služby a tím si mohou zajímavě přivydělat ke svému skromnému rodinnému rozpočtu. Bez reklam, bez signálu, sudové kempové sprchy, kadibudky a především tisíci kilometrové síto, které se vydají překonat jen ti, kteří po tom opravdu touží.

To však není všechno, skvělá je i kompletní, trochu alternativně učesaná dramaturgie celé akce pod taktovkou Ondřeje Ježka z OTK. Letos se návštěvníci mohou těšit na Zrní, WWW, Už jsme doma, Dva, Kittchen, Ille, Nylon Jail, Houpací koně, Kieslowski a další dvacet českých kapel. V předchozích ročnících si zde zahrály kapely jako Mňága a Žďorp, Wohnout, Vlasta Redl, nebo Divokej Bill.

Součástí festivalu je i folklórní vystoupení krajanských souborů z českých vesnic Banátu a Srbska, školní divadla, výstavy fotografií, promítání dokumentů.

Pětidenní hudební putování vyjde jeho návštěvníky na tři tisíce korun (vstupenky lze objednat na webu festivalu). V ceně je cesta autobusem, vstupenka a kempovné. Při banátských cenách piva (25 Kč výborná dvanáctka, za stejnou cenu je domácí, dvakrát pálená, slivovice) a skvělém zážitku jde více než rozumnou cenu. A pozor, kapacita festivalu je omezena necelou tisícovkou návštěvníků, u kterých již v posledních letech funguje věrnostní systém. "Vesnice ani festival není nafukovací, kapacita je na hraně tisícovky návštěvníků, dále to již nepustíme, akci a atmosféru by to ztratilo, místa však ještě jsou, tak pospěšte.“ láka Štěpán.