O desce

Obal alba "Made in Czechoslovakia" hned zaujme. Prý jsi ho vytvořil sám. Kde se v tobě vzal takový um?

Vždycky mě bavilo kreslit, ale tady to není nějaký dílo, spíš sranda. Měl jsem plno nabídek, jak udělat fotku na cover, ale stále mi to přišlo furt stejný, třeba já bez trička v nějaké póze. Tak jsem to chtěl udělat jinak. Dal jsem tam všechny, co jsou s albem spojeni. Manažer, DJ, roadie, tanečníci, producenti, všichni hosti nebo i můj malý bráška.

Loni jsi mi říkal, že ti vyhovuje, jak vydáváš singly, a možná deska jako taková vůbec nebude.

Prostě jsme pořád vydávali singly, ale určitě bychom nepřipravili desku, kdybychom neměli dostatek munice na celé album. Naštěstí jsme měli.

A přitom "Bomby" jsou rok a půl staré. Přemýšlel jsi tam tedy něco i nedat?

Jo, nakonec "Prdel" jsem opravdu nechal jen pro YouTube.

Jak probíhalo nahrávání? S kým a kde?

V Torontu s The Glowsticks. Měli jsme už čtyři docela silné singly, hromadu dalších textů a půlku beatů. Na nahrávání k nim jsem už tedy letěl s připraveným konceptem. Ale bylo to opravdu náročné a intenzivní nahrávání. Třeba jsem si najednou uvědomil: "Ty vole, my jsme nebyli venku čtyři dny!" Měli jsme třeba pravidlo, že dokud nedopíšeš tenhle song, nevylezeš z pokoje. Kluci si vedle hráli na konzoli, protože jejich práce už byla skoro hotová, a já se tam trápil. Ale vždycky, když to vypadá, že už ze mě nic nevypadne, nakonec když u toho člověk vydrží, mozek začne fungovat, věci do sebe pomalu začnou zapadat a já nacházím najednou slova, spoje, metafory.

Jak vznikal tracklist? Je opravdu žánrově pestrý, přitom se tam jasně proplétá jeden příběh.

Když si poslechneš album od začátku do konce, skladby na sebe opravdu navazují. Otvírák "Sweet Chili" je takový klasicky popově chytlavý, potom jsme chtěli zařadit něco, co už posluchači znají. S "Úžasnou" začíná celý koncept příběhu o jedné dívce. Napřed to je óda na ženskou, i když už i tam odhaluji tu její druhou stránku, že je i trochu sviňka, "trochu bad girl", což rozvíjím v třetí "Bad Girl", kde už zlobí. "Moje" jsme chtěli udělat jako novodobé r'n'b ala Chris Brown nebo Kid Ink, ať to i v Česku znají. Trvalo to, ale dokázali jsme to ohnout i pro české publikum. Poté s tou kočkou jdeme domů a do ložnice. "Tělo" je hravější a "Postel" je vyloženě milostná.

Myslím, že na něco takového jako "Postel" není český posluchač zvyklý.

Ale co, stačí si říct "hele, co, kašlu na to, můžu furt chodit okolo horké kaše a zpívat v metaforách, nebo to prostě řeknu přímo". Samozřejmě musí být nějaké hranice, ať to není vyloženě hanlivé, snažili jsme se to vybalancovat. A s produkcí si troufám říct, že jsme se díky Osamovi a Rickymu dostali na úroveň The Weeknda. A v následující skladbě "Instagram" se stane něco špatného, naopak "Bombama" to odpalujeme do tanečního světa.

Je zvláštní, že tak populární žánr r'n'b a taneční hudby tady děláš skoro jen ty.

Divné je, že třeba velká část mládeže vyrostla, nebo teď roste na rapu, všichni znají hiphopery 90. let, ale r'n'b se tu nějak moc neprosadilo. Česko nějak mírně míjí. Já jsem vyrostl na hip hopu i r'n'b a ty melodie mi vždycky byly blízko.

Deska je už definitivně pouze česky zpívaná. Jak to?

Já prostě přemýšlím o textech v češtině. Kompletně. Naopak spíš, když se mi opravdu líbí můj český koncept, mám chuť si s tím pohrát i v angličtině, ale základ je vždycky český.

O hostech

V našem posledním oficiálním rozhovoru jsi chválil Rytmuse, nakonec máš na albu Ega.

Spolupráce s Rytmusem stále není mrtvá, ale proces se teď z různých důvodů zpomalil. Ale když dostal Ego beat od The Gloswsticks a napsal "Molly", tak se mě zeptal, jestli na to nechci skočit. Psaním jsem strávil víc než kdy předtím, dával jsem si opravdu záležet, abych vedle něj nebyl za lojzu. Měnil jsem flow, dával jsem tam hodně punchlines. A nakonec mi nabídl, ať si track nechám pro své album. To už jsem byl úplně v nebi. Pak ještě Martin Chobot, kytarista Ewy Farny, dodal na žádost Osamy z The Glowsticks riffy, udělali jsme ještě třetí sloku, úplně jinak, abychom song ještě víc vyhajpovali. Takže to celé bylo takové neplánované. Protože s Egem, spontánním to člověkem, se ani moc plánovat nedá.

"Molly" hodně připomíná stejnojmenný track od Tygy.

Věděli jsme, že to budou lidi hodně řešit. "Molly" si sice hraje se samplem od Tygy, ale původní verze samplu je od Cedrica Gervaise a ta hláška je vysamplovaná z jedné hry. Ale zatímco ve hře to je jméno postavy, u Tygy to je přezdívka pro extázi a Ego si to zase předělal foneticky do vlastního jazyka. Kdybychom ten sampl nepoužili, tak si té podobnosti ani nevšimneš, beaty jsou kompletně naše.

Co říkáš na poslední desku Kontrafakt?

Já teď ještě dělám na dalším projektu, a když tvořím, mám takové pravidlo, že nechci poslouchat cizí věci. Nutí tě to si třeba říct, že když slyšíš podobný text, tak už ten tvůj pak nechceš použít. Když máš nějaký nápad, a pak vidíš, že něco takového už někdo udělal, tak se ti potom do toho nechce. Je pro mě důležité se na chvíli zamknout a být mimo obraz. Samozřejmě videosingly jsem viděl a "JBMNT" je pro mě top. Ale jinak prostě nic, protože tě to ovlivní. A nemám ani televizi, ani rádio.

Vždycky jsi počítal s nějakým hostem do tracku "Město"?

Naopak, vůbec. Právě jsem poznal MAAT, moc mě bavila jejich lyrika a technicky jsou na jiné úrovni než většina rapperů tady. Fakt Eminemové českých poměrů. Neuvěřitelné, že nejsou bráni v Česku nějak top. A věděl jsem pak, že jejich bars jsou přesně to, co potřebuju. Já moc nerapuju, ty moje části jsou spíš takové chanty, bojové pokřiky, ale chtěl jsem tam čistý, surový rap. A když jsem jim řekl, jak má pak vypadat klip, tak to přesně napsali do toho stylu, dali tam slova, co mi chyběla. Pro ně jsem pak naopak udělal chorus pro "Pod hladinou".

Rappeři si často dělají srandu z lidí, co je kontaktují a žádají o spolupráci. Co ty, ozývají se ti takto? Moc hostovaček nedáváš.

To je pravda, ale není to tak, že bych nechtěl dělat featuringy, jen jsem teď neměl tolik času. Samozřejmě poptávek bylo hodně a ti, co vydrží, a sedneme si textově, se dočkají. Rád pomůžu i nějakému talentu, naposledy třeba Abdemu a Sharlotě.

Na "Benny Cristo" jsi využil i DJe Mike Trafika, teď celou desku vytvořili The Glowsticks. Když jsme se bavili po vydání minulé desky, říkal jsi o will.i.amovi, že tě hodně baví a představil by sis ho rád jako producenta. Jak to vidíš po třech letech, když už o něm není moc slyšet?

Já myslím, že nesmrtelní jsou Timbaland a Pharrell. Ale je tu plno dalších, trochu neviditelný je zas třeba Ne-Yo. O něm ani nemusíš vědět, že napsal písně pro Rihannu, Beyoncé, ale pro mě to je taky super hvězda. Will.i.am je super talentovaný, ale i když se drží na oko stranou, má pořád prsty ve značném množství dnešních mezinárodních singlů.

O koncertování

Jak je koncipovaná tour? Jak je dlouhá show?

Míval jsem jen tak pětadvacet minut, teď už dávám čtyřicet. V těch klubech prostě ani nejde udělat na třeba více než hodinu shutdown, návštěvníci diskotéky zase nechtějí poslouchat jen mě, hehe. Otvíráme "Prdelí", protože nás prostě baví. Já jí taky beru jako start, kdy to fakt začalo fungovat v klubech. Potom jedeme přes "Úžasnou" a "Tělo" až k hip hopu a končíme s "Molly" a "Bombami".

Takže úspěšný singl "Chci" naživo nikdy nehraješ?

Na jedné svatbě jsme ho zpívali s Monikou, jinak ho vůbec nezařazuju. Já ho mám hrozně moc rád, však čtyři miliony lidí ho má rádo taky. Má fakt kouzlo, ale je tak specifický, že ho můžeme dát jen při zvláštní příležitosti. Třeba na další svatbě nebo s nějakým orchestrem. Stejně jako "Most".

Už často jezdíš s koncerty na Slovensko. Co znamenáš tam?

Je fajn, že Slováci mají blíž mému žánru hudby, takže singly tam fungují možná i lépe, a když tam nejsem tak často a je ta návštěva více exkluzivní, koncerty pak jsou vyprodané.

Vystupuješ o půlnoci v klubech. Teď tě premiérově čeká přes léto vystoupení na festivalech naopak v pravé poledne. Jak se na to připravuješ? Co od toho čekáš?

Pro mě je to hlavně nový zážitek. Vystupuji s živou kapelou a pro úplně jiný druh lidí, takže čekám hlavně jinou energii, jiné reakce, ale na stage plánuji dělat show naplno jako vždycky.

O zdraví, cvičení a nahotě

(V restauraci si vedle kojence zapaluje maminka cigaretu.) Co ty a nezdravé věci?

Jen alkohol a jen pátky. V pátek si dám trénink, pak jedeme show, rozjedu panáky, hodně panáků, a v sobotu se dávám do kupy. Ale sobotní koncerty už dávám bez alkoholu, protože si nechci odrovnat hlasivky, navíc v neděli už mám zase trénink.

Už dlouho své fanoušky lákáš na klip nebo spíš celý snímek "Gladiator", díky kterému i intenzivně cvičíš. Co o něm prozradíš a kdy se na něj tedy můžeme těšit?

Nechci se svazovat termíny a vlastně ani očekáváními. Ale jak už asi pár lidí poznalo, je to projekt, do kterého dávám teď opravdu všechno.

Tvoje nahaté webcam video uspělo. I některé blízké jsi asi překvapil, když si nespojili jedna a dva a brali to za opravdový leak.

Hehe, chodily mi zprávy jako "ale ale!", "tak tohle bych do tebe neřekl", "ty pro tu slávu uděláš fakt všechno". Pobavily mě taky příspěvky, které odmítaly, že na videu jsem já.

Vzhledem k tvé cílovce by ti taková popularita moc neprospěla. Mediálně jste to umístili šikovně, dostalo se to k hodně lidem, ale co vyústění kampaně - myslíš, že se lidi dozvěděli i ten překvapivý konec?

Já to budu radši dál připomínat, jak to bylo, protože určitě se ten finální zvrat k někomu nedostal. Ale pro mě je hlavní, že jsme dosáhli našeho cíle: ředitel projektu Seznam se bezpečně! oznámil, že po této kampani se jim ozvalo za týden tolik lidí jak normálně za rok. Pro nás to je WIN, když jsme někomu s tímto problémem pomohli. A ten extrémní způsob, virál skrze nahotu, byl prostě jistotou, že si toho všimne nejvíce lidí. Však v den vydání měl článek téměř milion přečtení. Ale měli jsme celý plán opravdu pojištěný, připravené brzdící mechanismy, kdyby se to nějak zvrtlo.

S nápadem přišel tvůj manažer Lukáš, musel tě přemlouvat, abys do toho šel?

Určitě to není nic příjemného, ale chtěl jsem, aby to opravdu mělo dopad, tak jsem o tom nepřemýšlel. Spíš první, co mě napadlo, bylo, komu to musím říct. Takže babička, dědeček, maminka, taťka, ségra, teta, pár holek.

Když už řešíme tvoje tělo: jizva na ruce se nedá přehlédnout. Připomenu čtenářům, že na Instagramu po sobě byly dvě fotky: 1. Ben na skútru v Thajsku, selfie jednou rukou. 2. Rány, krev a obvazy.

S kamarádem jsme si pronajali skútr, že se pojedeme podívat do sloní rezervace, o které jsme slyšeli. Zajeli jsme s těmi skútry někam úplně do největší džungle, samé chatrče na stromech, a těch domorodců jsme se posunky ptali na cestu. Stejně jsme se tam ztratili, už docházel benzín a najednou jsme uslyšeli úplně hrozný řev nějaké šelmy. Neskutečně jsme začali ujíždět pryč a po pěti minutách šílené jízdy džunglí na skútru s hladkými pneumatikami, kdy každý sám za sebe ujížděl o život, jsem se totálně prostřel na cestu. A ten jediný den jsem u sebe neměl lékárničku. Roztrhli jsme tričko, ovázal jsem si tu ránu a valil někam na ošetření.

A jaké jsou thajské nemocnice?

Super, fakt jsem to ani nečekal. Skvěle se o mě starali, já i z těch zařízení měl lepší pocit než tady.

Update 22.7.: Benny vypustil klip ke "Sweet Chilli", kde je v čase 02:07 zmíněná nehoda a návštěva nemocnice.

O Československu a talentových soutěžích

Takže lepší než v Česku... nebo Československu - "Made in Czechoslovakia". Proč ten název?

Tak rok zpátky jsem šel kolem hospody, kde byl nějaký zápas Česko-Slovensko a venku byla vývěska "Slováci - dnes zákazu vstupu". Pozastavil jsem se nad tím. Co se to vůbec stalo? Já se ještě v Československu narodil, část rodiny jsem měl na Slovensku. Když má nějaký Slovák obrovský úspěch, tak říkám "jó, jsme dobrý", jako by to byl stále jeden národ. A třeba celá SuperStar se natáčela v Bratislavě, takže já jsem vlastně jako produkt vznikl za půl roku na Slovensku.

Sleduješ ještě teď talentové soutěže?

Ani ne, jak jsem říkal, ani nemám telku. Ale možná se třeba kouknu na nějakou Top 10 s The Glowsticks, jestli se tam nenajde nějaký talent.

Co porotcování v talentových soutěžích? Dneska tam je Celeste Buckingham, Majk Spirit, šel by sis tam sednout i ty?

Dřív ne... nechci říct, že jsem teď hotový člověk, ale ještě loni jsem byl umělec ve vývinu a v rámci vlastní soudnosti bych to býval odmítl, když jsem měl jeden song, co lidi znají. Takže bych nechtěl lidi soudit. Dneska ale už mám za sebou tři alba, která mě někam posunula, uspěla, takže z hlediska nějakého dosaženého kreditu bych o tom už asi i přemýšlel.

Za tu dobu jste s Championship Records zkusili už mnoho zajímavých přístupů k promu. "Made in Czechoslovakia" jste se rozhodli vydat napřed digitálně, co vás k tomu vedlo?

Album je primárně volně dostupné. Nevěřím, že se muzika dnes kupuje, muzika se dnes podporuje. Uživatel si vždy najde cestu k hudbě zadarmo, je blbost si hrát na to, že nejde něco najít. Proto je celá deska na YouTube, i s texty, na Spotify a dalších platformách. A když mě fanoušek chce podpořit, tak si může pořídit digitální kopii na iTunes nebo si zajde pro CDčko na koncert nebo si ho nechá poslat od nás. V běžné distribuci není. Fyzický nosič není zprostředkovatelem obsahu. Je to pomalé. Když si chceš něco poslechnout, dnes už přece nejdeš na Václavák pro CD, nedoneseš si ho a nedáš si ho do věže. Já ani nemám, kde CDčko přehrát. Když už, tak si pak přijdeš na koncert a CD dostaneš i s přidanou hodnotou. Takže se budu na fanoušky těšit v merch stanu na zastávkách Hradů!