Co se vám dnes vybaví, když se řekne Shakira? "Waka Waka (This Time For Africa)"? "Loca"? Nebo snad spolupráce s Pitbullem? Tak na tohle všechno teď okamžitě zapomeňte. Blonďatá kolumbijská diva totiž tentokrát až na jedinou výjimku nechala tyto laciné latinskoamerické kolovrátky, které jsou dobré leda tak na zumbu, daleko za sebou a s novým labelem a s kytarou na krku se rozhodla připomenout, že umí dělat i opravdu dobré, převážně pop-rockově zaměřené písničky. Takové, jaké si možná ještě někteří pamatují z dob "Laundry Service" nebo "Oral Fixation vol. 2".

Právě pro ty, kteří s těmito deskami (případně ještě staršími, u nás prakticky neznámými "Pies Descalzos" nebo třeba "Dónde Están Los Ladrones?") prožili kus života, byl poslech posledních dvou studiovek "She Wolf" (2009) a "Sale el Sol" aka "The Sun Comes Up" (2010) spíše utrpením. Ať už šlo o převážně anglicky zpívanou, electropopovou nahrávku nebo o její mladší, divokou latinskoamerickou sestřičku, hity, které by se vyrovnaly třeba "Underneath Your Clothes", "Don't Bother", "Hips Don't Lie" či "Illegal" byste na nich hledali marně. Nebo si snad ještě pamatujete, jak vlastně zněly "Addicted To You", "Did It Again" s Kid Cudim, případně "Give It Up To Me" s Lil Waynem?

Nakolik jejich tehdejší kvality ovlivnil rozpadající se vztah s de la Rúou, už nejspíš zůstane navždy nezodpovězenou otázkou. Jisté ale je, že spolu s mizerným promem v režii Epic Records nebyl pro fanynku Led Zeppelin a AC/DC důvod dále setrvávat v nezdravém pracovním (ale i životním) prostředí, a definitivně tak uzrál čas zkusit to znovu jinde a s někým jiným. Španělský fotbalista Gerard Pique a Jay-Zho vydavatelství Roc Nation se zpěvačce stali novým domovem a plody jejich vzájemné spolupráce se jmenují Milan Piqué Mebarak, respektive "Shakira".

Syn matky s IQ 140 a zhruba sto dvaceti miliony prodanými nosiči má nejspíš do života nakročeno dobře, s potěšením ale můžeme konstatovat, že i její nejnovější hudební dítko naštěstí navazuje na to lepší z její desetidílné diskografie. Tomu se samozřejmě těžko věří, znáte-li v tuto chvíli jen pilot "Can't Remember To Forget You", který se v textu vyrovnává právě s přechodem do nové životní etapy a který bourá hitparády spíše díky zvučným jménům obou protagonistek a sexy klipu než díky kvalitám samotné reggae-rockové písničky. Ostatně stejně tomu bylo i u dnes už pozapomenutého hitu "Beautiful Liar", kde se místo Rihanny (jež mu dala přednost před Pitbullovým "Timber") nakrucovala Beyoncé. První singl je na desce zastoupen i ve své španělské verzi jménem "Nunca Me Acuerdo de Olvidarte" a po jejím poslechu je hned zřejmé, která z písní nejspíš vznikla jako první a do kontextu celé nahrávky zapadá mnohem přirozeněji.

Hned druhá položka, zajímavě zabarvená, bublající pop-rocková balada "Empire" s mohutným refrénem, ale na rozdíl od lednové upoutávky jednoznačně navazuje na to nejpříjemnější z dlouhé diskografie srdečné kolumbijské krásky, kterou její ikonické břišní tanečky učila Čecho-kubánka Boženka a dává tušit, že bychom letošní počin nemuseli odzívat jako ty předchozí.

Potvrzuje to i následující "You Don't Care About Me", jež se překvapivě drží při zdi, má v sobě však svůdně pulzující napětí, které bublá pod povrchem podobně jako celá deska "Making Mirrors" belgického zázraku Gotye.

To "Dare (La La La)" je na nahrávce nejspíš pro případ, kdyby se pop-rockovější pojetí komerčně příliš nechytlo a bylo třeba navázat na úspěch "Waka Waka". I ta má na desce svou druhou verzi a stejně jako u fotbalové hymny z roku 2010, i ta pro rok 2014 (byť sekundární, tu hlavní má na svědomí Pitbull) je dobrá akorát pro ty čutálisty a jejich drahé polovičky s prvoplánovým vkusem. Na otázku, zda se z neobjevné, Dr. Lukem produkované písně stane díky masivní reklamní kampani hit, nelze odpovědět jinak než: Tak určitě. Jenže v souvislosti s tím, jak silný materiál Shakira nabízí na zbytku nahrávky, nezbývá, než jedním dechem dodat: Bohužel.

Vraťme se ale k tomu lepšímu, co zpěvačka, jejíž potenciál objevil její otec, když si spolu se svou ženou a tehdy pětiletou dcerou cestou autem prozpěvovali, na žánrově pestré kolekci naděluje svým příznivcům. "Cut Me Deep" jistě ocení všichni lektoři kurzů latinskoamerických tanců, příjemné však je, že skladba má svůj vývoj a když se v jejím závěru přidá elektrická kytara a bicí, končí se někde na pomezí mezi cikánskou halekačkou a divokým, nekontrolovatelným šramlem. Výborné.

V kontrastu s tím stojí vyklidněná akustická vybrkávačka "23", která kromě houpavého tempa získává sympatie i retrospektivním textem věnovaným Gerardu Piqéovi. V podobně pozitivním duchu lze pokračovat i u příjemné a o drobet skočnější ódy na společného syna "The One Thing", naléhavého electropopu "Spotlight", ve středním tempu držící se "Broken Record" nebo country spolupráce "Medicine" s Blakem Sheltonem (toho času kolegy porotce v americké verzi The Voice), která vznikla během Shakiřina třídenního pobytu v Nashvillu.

Sedmatřicetiletá hvězda prožívá dobré období. Je obdivuhodné, že mezi vším tím cvičením, jízdou na kolečkových bruslích, basketbalem a tenisem, díky nimž se během pár týdnů po porodu dostala opět do formy, nezapomněla také skládat a až na několik výjimek světu naservírovala sbírku tak silnou, že by se, když už ne "Laundry Service", minimálně její orální duo mělo mít na pozoru. Eponymní novinka totiž má potenciál posbírat staré fanoušky a ve výsledku jej může snadno zastínit.