Ani sama Shakira si před deseti lety nedokázala představit, kam až to jednou dotáhne. Kolumbijské zpěvačce jednoho dne přestal být megaúspěch ve všech španělsky mluvících zemích málo a rozhodla se jít dál. Teď se zdá, že ji začal nudit styl, se kterým si získala tolik fanoušků a na který jsme u ní byli zvyklí, načež otočila kormidlem o sto osmdesát stupňů. Luis Ochoa, který se zpěvačkou pracoval už na její přelomové desce "Pies Descalzos", a Lester Mendez, jehož Shakira proslavila a produkoval i pro hvězdy jako Nelly Furtado, Jewel nebo Anastacia, tentokrát do studia přizváni nebyli. Po třinácti letech Shakira radikálně změnila tým, který tentokrát tvoří především The Neptunes a John Hill.

Pořád se nemohu zbavit dojmu, že se opakuje velmi podobná historie, jako když Nelly Furtado natočila desku "Loose". Naprostá změna kurzu, daleko větší krok s dobou, ale zároveň velké zklamání starých fanoušků. Jenže u Nelly to zafungovalo a ona se díky této desce dostala na vrchol své kariéry. Shakira přichází místy s poměrně ohraným zvukem a v porovnání se svými dřívějšími nahrávkami i slabšími skladbami. Největší problém této desky nejspíš tkví ve Pharrellovi a jeho Neptunes, kteří už svým sebekopírováním začínají být trapní. Spolupráce s Johnem Hillem ("She Wolf", "Men In This Town") naopak Shakiře prospěla o poznání lépe a i když z výsledku neskáču radostí, rozhodně se jedná o ty šťastnější momenty této desky.

I přes popsané zklamání se Shakira ještě zcela neztratila a v některých skladbách se podobá té, kterou jsme dříve znali. Ostatně i zmíněná čtveřice skladeb natočených s The Neptunes nese s sebou mírnou dávku osobitosti, které se zpěvačka snažila docílit zakomponováním orientálních prvků ("Long Time", "Why Wait"). Tři písně byly přezpívány do španělštiny, a tak se dá docela předpokládat, že příštími singly by se mohly stát "Did It Again" a "Why Wait".

Jsem si zcela jist, že se najde spousta lidí, kteří Shakiřinu změnu uvítají a budou jejím přerodem ve vlčici nadšeni. Já zastávám názor, že "She Wolf" je průměrná deska, kterou by mohla natočit kterákoliv jiná zpěvačka. Uvědomím-li si, že poslouchám desku té samé osoby, která mě dříve doháněla k slzám skladbami jako "Antología" nebo "Inevitable", přijde mi to jako plýtvání talentem a obrovské zklamání.