Můj první dotaz se bude pochopitelně týkat nové desky. Je na ní píseň, která se jmenuje "Oblomov". Trpíš někdy oblomovštinou? Poradil bys ostatním nějakou taktiku, jak proti tomuto neduhu bojovat ?

Tomáš Klus: No, já myslím, že každý je takový.

Jiří Kučerovský: Já tím trpím totálně! To je ten nejvýstižnější text, co o mně Tomáš napsal.

Takže je to píseň o Jirkovi Kučerovském?

Tomáš Klus: No, původně ne, ale on si to tak nějak oblékl.

A máte tedy proti tomu nějaký lék?

Tomáš Klus: Hm. Myslím, že ne. Protože člověk si musí prožít všechno. Ona je to vlastně lenost nebo laxnost.

Jiří Kučerovský: Já myslím, že když člověk chce, začne něco dělat. Mně to připomíná Alberta Camuse. To je taky něco podobného. To člověk neví, co má dělat, protože ho nic nezaujme.

Myslíte, že na každé desce budete mít reference k ruské kultuře? Na druhé byl song "Malčik", ta minulá byla svým názvem inspirována Čechovovým "Rackem". A teď na čtvrté ten "Oblomov". Bude tento trend pokračovat?

Tomáš Klus: Já vůbec nevím, jak se tohle stalo!

Jiří Kučerovský: On nad tou deskou jen přeletí ten racek a je to....

Tomáš Klus: Takže příští deska se bude jmenovat buď "Sluka" nebo "PUT- IN".

Když už jsme u Putina - jak vůbec vnímáš situaci na Ukrajině?

Tomáš Klus: Já si o tom neodvažuji vůbec nic myslet, protože mám pocit, že to je strašně neprůhledné. A že chyby nastávají na obou stranách, které se handrkují. Já o tom vlastně moc nevím, tak se k tomu nemůžu vyjadřovat. Je škoda, že jako lidstvo jsme na základě všech těch zkušeností, které nebyly úplně kladné, pořád ještě nedošli k tomu, že zlo zkrátka nejde vymýtit zlem. To nejde. A děláme to stále.

Kdybys dostal nabídku tam jet a během těch největších nepokojů koncertovat, jel bys?

Tomáš Klus: To bych asi nejel. Já nemám rád, když do sebe lidi mlátí a střílejí.

Často teď v rozhovorech říkáš, že tě nezajímá názor ostatních. Jsi vlastně duchovní člověk. Souvisí to nějak s tvojí aurou? Věříš vůbec na auru?

Tomáš Klus: Věřím na ni. Ale nechráním se tím, pro mě to není obrana. Já jsem se jen naučil všechno přijímat na základě přetváření, obracím si ty věci tak, aby to bylo pozitivní. Když nastane těžká situace v mém životě, nevnímám ji jako problém, ale jako přínos, jako poznání. Chyba je de facto jedna z nejlepších věcí, co můžeme udělat, protože na základě ní se poučíme a posuneme dál. A všimněte si toho, že ty chyby se dost často cyklí, opakují se, dokud ten svůj životní problém nevyřešíte.

Ty máš malou dcerku. Je na to pochopitelně ještě brzy, ale máš už nějakou představu, co se jí budeš snažit vštípit, aby v životě obstála?

Tomáš Klus: Nic! Podívej se, jak jsme dopadli my, nám bylo pořád něco vštěpováno... Nic nevštěpovat, nechat být, ty děti musíme nechat na svobodě a učit je s ní nakládat. Což je něco, co my neumíme. My když dostaneme svobodu, tak první, co uděláme, je, že si jdeme koupit flintu.

Co se týče tvé dcerky, mám ještě jeden dotaz. Určitě znáš zpěvačku Pink. Ta když natáčela svoji poslední desku, měla dceru asi stejně malou/velkou jako ty, Tomáši. A nechala ji nahrát na jedné písni zvonečky. Neuvažoval jsi o tom, že bys svoje dítě také nějak do procesu nahrávání zapojil?

Tomáš Klus: Moc ji nechci zapojovat do veřejného života, protože ona z toho ještě nemá rozum. Mně tedy vůbec nepřijde dobré nakládat s dítětem jako s nějakou pomůckou jen proto, aby to bylo ve výsledku zajímavé.

Chceš si ještě pořád zahrát prince?

Tomáš Klus: Já už ani nehraji nic jiného než prince! Klidně bych si ale zahrál nějakou vážnější roli.

Jiří Kučerovský: Třeba krále. (smích)

Jirko, jak se Tomáš zlepšil v hraní na kytaru?

Jiří Kučerovský: Jo, jo, zlepšil, zlepšil. Hlavně rytmicky. Má častokrát takový groove. Takže když hraje, fakt hezky to šlape. On ale hraje hodně, není to cvičení v pravém slova smyslu, ale má ten nástroj prakticky pořád v ruce, když třeba skládá, a to zlepšení prostě přichází. A ví, co tou hudbou chce říci, používá ji jako výrazový prostředek, což je také rozumný přístup.

Tomáš Klus: Jirka mě naučil akordy.

Jiří Kučerovský: Ne, ty ses to naučil sám!

A kolikrát denně cvičíš, Jiří?

Jiří Kučerovský: Já moc necvičím. Ale myslím, že budu muset trošku pocvičit, abych mohl odvést žádoucí výkon.

Pojmenováváš si nějak ty kytary?

Jiří Kučerovský: Svoje kytary pojmenované nemám, ale vlastně jednou jsem pojmenoval kytaru kamaráda. Koupil si takovou krásnou kytaru, oranžový Fender Stratocaster. Byl jsem s ním, když si to kupoval, a já mu tu kytaru stále strašně závidím. No a tuhle kytaru jsem překřtil poetickým ženským jménem "Svině zrzavá".
(smích)

Tomáši, ty se netajíš tím, že máš rád slunce a teplo. Nepřemýšlel jsi někdy o tom, že by ses přejmenoval na Tomáše Pluse?

Tomáš Klus: (smích) Tak to jsem nepřemýšlel! Ale je pravda, že jsem měl takovou koketerii, že bych si chtěl najít nějakou přezdívku, protože jsem zažil takové lehké odcizení v té mediální osobnosti Tomáše Kluse. Ale už jsem se z toho dostal.

Jiří Kučerovský: On býval třeba Ječmen!

Mám tu závěrečnou otázku. Zkus vyjmenovat nějaké osobnosti, co podle tebe nejvíc ovlivnily svět.

Tomáš Klus: (dlouze přemýšlí) Pro mě opravdu výraznou osobností byl Jan Pavel II. Udělal velký kus práce tím, že křesťanství přiblížil tomu, čím ve své podstatě je. Vštípil do něj toleranci. V současné chvíli je pro mě velkou osobností třeba Dalajláma.

A chtěl by ses s ním setkat?

Tomáš Klus: Ani ne, já nevím, co bych mu říkal.

Jiří Kučerovský: On by se jenom díval a culil se.

Tomáš Klus: To je pravda, na něj stačí koukat (smích). Teď mě ještě napadají Spice Girls!

Jiří Kučerovský: On Tomáš měl i poměrně silné období obdivování Johna Lennona.

Tomáš Klus: No ježišmarja, to je pravda. Musím říct, že pro mě byl John Lennon daleko zajímavější po rozpadu Beatles. A jeho tvorba s Yoko Ono a život s ní je pro mě zprávou o lásce. Ukázali, že milovat lze v jakýchkoli podmínkách. A oni dva je měli setsakramentsky ztížené.

Neplánuješ taky udělat ty slavné snímky jako John a Yoko?

Tomáš Klus: Pro sebe určitě jo! Já mám svoji nahotu rád.