Alizée je v posledních několika měsících fenoménem celé Evropy, ačkoli v České republice jsme to zaregistrovali jen velmi okrajově (ostatně jako spoustu jiných hudebních objevů). Tato mladičká Korsičanka totiž svým prvním singlem "Moi... Lolita", mimochodem zpívaným francouzsky, nejdříve naprosto dobyla Francii, kde se singlu prodalo přes milion kusů, podobný úspěch následoval s celým albem "Gourmandises" a dalšími třemi singly. Deska původně vyšla už v roce 2000 a letos na jaře měla vyjít už druhá, ale stalo se něco dost neuvěřitelného, singl "Moi... Lolita" se začal skvěle chytat v dalších evropských zemích, hlavně v Německu a Británii, kde se dostal do Top 10, ale i dalších zemí, přičemž to je pro francouzsky zpívaný pop věc velmi neobyčejná, protože většího úspěchu s francouzskými zpívanými skladbami mimo Francii v posledních letech dosáhla pouze milovaná i nenáviděná Myléne Farmer. A jsme doma. Když totiž Myléne před časem opět obnovila spolupráci se svým objevitelem, milencem a kdo ví čím vším, Laurentem Boutonnatem, složili spolu právě výše zmíněnou písničku, pro kterou začali hledat mladou zpěvačku, až našli právě Alizée. Po obrovském úspěchu singlu začali pracovat na celé desce, přičemž Laurent se postaral o hudbu a Myléne o texty. Výsledná nahrávka tak v sobě má samozřejmě mnohem více z této dvojice, než z Alizée, ale v tom je ten klad, protože nejen já si myslím, že každý zvlášť jsou geniální a dohromady... ještě geniálnější. Tak mohlo vzniknout úžasné album "Gourmanindes", které se sice tváří díky zpěvačce jako teenagerský pop, ale po stránce kvality se na desky Britney, Christiny, Shakiry i kohokoli dalšího dívá až z neuvěřitelné výše. O tom snad vypovídá i nevídaný úspěch těchto francouzsky zpívaných skladeb za hranicemi Francie.

A co je vlastně na desce Alizée tak úžasného? Je totiž překvapivá, něžná, místy naopak drsná, tajemná i diskotékově povolná, ale hlavně obsahuje deset skvělých skladeb, které jsou popem jen proto, že je zpívá sedmnáctiletá dívka. Jenže další rozdíl u Alizée a jejích anglofonních kolegyň je v tom, že u ní nebyl prvořadý vzhled, ale schopnost zpívat. Skutečně u takhle mladé dívky bych nečekal podobně silný a procítěný zpěv, jakým tato křehká osůbka vládne. Třeba to ty jiné hvězdičky také umí, jen nemají podobně silný materiál, kde by to mohly předvést. Ale to je jejich problém. Alizée je důkazem, že teenageři zvládnou i inteligentní pop. No dobře, "Moi... Lolita" je jasná diskotékovka, ale dovedete si v ní představit nějakou jinou současnou hvězdu?

Anebo jinak - všichni, kdo milují Myléne Farmer, musí zajásat, deska Alizéé zní tak, jak by se Myléne už desku dnes natočit asi neodvážila. V některých pasážích zní Alizée úplně stejně jako Myléne a dalo by se říci, že producentská dvojice prostě jen zopakovala postup, jakým pracovala v minulosti, což je pravda, ale kvalitu desky to nijak nesnižuje. Tohle je pop, který musí zaujmout všechny věkové vrstvy, pokud zrovna netrpí averzí k francouzštině. Instrumentace nahrávky je typický Laurent Boutonnant - hodně elektroniky, občas kytary a smyčce. Přesto každá píseň má svůj zvuk a místo. Hitové diskotékovky zastupují kromě "Lolity" třeba "L'Alizé", téměř rockově znějící "J.B.G.", či titulní "Gourmandises". Ještě zajímavější je ale Alizée v pomalejších skladbách, kde vyzní její zpěv a aranžérské vychytávky, například "Lui ou Toi" nebo až hymnická "Parler tout bas". Naprostým vrcholem je pro mě ale téměř šestiminutová "Mon Maquis", ve které Alizée pouze mluví, vůbec nezpívá, ale tak atmosférickou a až do nebes vygradovanou skladbu jsem snad ještě neslyšel. Je dost těžké nevychválit všechny skladby, protože celá desítka je skvělá a už dlouho jsem si nějakou desku nepouštěl tolikrát dokola jako tuhle.

Chápu, když někdo uslyší první singl, podívá se na obal a řekne si, že je to zas nějaká blbá francouzská Britney, lidé v dnešní spoustě hudby usuzují rychle, aby se vůbec zorientovali. U Alizée se vám ale určitě vyplatí se na chvíli zastavit a desku si pozorně několikrát poslechnout. I když sakra stejně jako já nebudete tušit, zda třeba nezpívá o tom, jak ho má strašně ráda a on má rád ji.