"Enjoy The Quiet" vlastně působí téměř jako studiové album. Zvukově je naprosto precizní a skladby znějí včetně různých samplů prakticky totožně s klasickými řadovkami. Verze jednotlivých písní se příliš neodlišují, jen Al občas pronese něco navíc. Však ho již jeho věrní fanoušci dobře znají. Lamentování a nadávání na (jakoukoliv) politickou a společenskou situaci je jeho denním chlebem, kterým se živí nejen on sám, ale i jeho posluchači, kterých si za ta léta získal nemálo. Někteří mu mohou vytýkat určitý stereotyp, do kterého se chtě nechtě zanořil na posledních albech, ale na druhou stranu by to ani Ministry nebyli, kdyby se neustále nestrefovali do současných problémů.

Loňská studiovka "From Beer to Eternity" je prý (opět) poslední. Bez kytaristy Mikea Scaccia Al Jourgensen pokračovat již nehodlá. Nu uvidíme, jak to myslí vážně. Zatím se však můžeme pobavit u recenzované koncertní jedenáctiskladbové desky, která zachycuje Ministry v roce 2012 na slovutném festivalu Wacken Open Air, největším metalovém festivalu v Evropě odehrávajícím se v Německu. Playlist se věnuje převážně novým flákům z posledních desek (ta nejnovější tu samozřejmě zahrnuta není), včetně kritizované a méně zdařilé "Relapse" z roku 2012. Ta je zde reprezentována hned třemi a jednoznačně nejlepšími kusy "Relapse", "99 Percenters" a v úvodu umístěnému "Ghouldiggers". Nutno dodat, že ve všech třech případech to Ministry šlape náramně a volba je to více než zdařilá. Přece jen nelze poslouchat stále ty samé, i když pořád výborné, profláklé hity z raných dob největší slávy.

Deska "The Last Sucker" tu figuruje v podobě slušné satirické "Life Is Good". Z "Rio Grande Blood" zase pochází trochu fádní "LiesLiesLies", která však může pro své ostré tempo na koncertech vytvořit pořádný kotel, a titulní "Rio Grande Blood". Ani s "Houses Of The Molé" se tehdy v roce 2004 příliš kritikům do vkusu netrefil a "No W" patří na "Enjoy The Quiet" k nejslabším kusům. Leč energie má na rozdávání.

"Enjoy The Quiet" kromě této jednodiskové verze vychází i v dalších podobách. Zajímavou alternativou bude i verze s obrazovým záznamem na DVD, ke kterému jsou přiložena dvě CD. Album vychází i na LP a BlueRay. Fanoušek má skutečně z čeho vybírat, a získat tak poslední možnost vidět i slyšet zemřelého kytaristu v plné formě. Právě na jeho počest a památku dle slov frontmana toto koncertní album vyšlo. Nejedná se o zbytečný marketingový tah, jak to často v těchto případech bývá zvykem, ale o skutečný seriózní záznam toho, jak to Ministry šlapalo, před jejich možným skonem. A dle recenzované novinky to musel být ve Wackenu parádní zážitek. Dlouho jsem kvalitnější koncertní desku neslyšel.