U recenze na předchozí "Tanečnici" jsem psal, že ty remixy sice nejsou špatné, ale písně vlastně nikam neposouvají. A původní skladby jsou podstatně silnější. U "Na lože" toto tvrzení platí jen na půl. Pořád mám jasno v tom, že čistí Kieslowski jsou nepřekonatelní. Vedle toho ale remixéři objevili ve folkových skladbách řadu nových, pěkných světů. Leckdy nečekaných.

Guy Van Neuten se pohybuje v původní folkové náladě, jiní nenechají kámen na kameni a z duše Kieslowski boří vlastně vše. Nejvíce Jan Čechtický ve svém až techno remixu, což není výtka, jen konstatování. Každá cesta má totiž své kouzlo. Jediný problém ale zůstává v nekonzistenci těchto dvou přístupů, protože ve chvíli, kdy tyto tracky stojí vedle sebe, se najednou ukazuje, že původní autorství jako vzájemné propojení nestačí.

"Na lože" je tak sbírkou pěkných nových pohledů do světa Kieslowski, ty pohledy ale leží vedle sebe jak ostrovy a z některých se ani na ostatní nedohlédne. A přitom jsou fakt pěkné. Ať už Kittchenova tajemná "Binoche", píseň ještě z repertoáru kapely Bez peří, v níž DKP působil před Kieslowski, nebo má nejoblíbenější sférická "Andělská" v úpravě Moimira Papalescu.