Nosným tématem "Valerie" je osudová žena, kvůli které je člověk schopen udělat úplně vše. Právě tou osudovou ženou je pro Imodium zrzka Valerie, která na vás pohlíží z přebalu novinky. O konceptuálním albu se však mluvit nedá. Písně jsou tematicky rozličné, i když jisté vztahové pojítko tam přece jen je. Kdo však zná předchozí tvorbu skupiny, nemůžou ho nové výtvory v tomto ohledu nijak překvapit. Imodium se hudebně i textově trochu (možná ostřeji řečeno) zastavili a progresivní myšlení hodili tentokrát za hlavu. Nevadí. Kapela si totiž vytvořila specifický zvuk, který patří k těm originálnějším na naší scéně, a dle očekávání si ho hýčká.

Novinka je pochopitelným hudebním mixem všeho, co doposud skupina vytvořila. Nechybějí jak pop-rockové melodie, kterými se prezentovala v poslední době, tak ostřejší rockové vstupy, jejichž kořeny pocházejí z počátků kariéry z dob debutu a výborných "Stigmat". Imodium tak na své čtvrté řadovce zakotvili v mainstreamových vodách, které jemně a k dobru věci zpestřují tvrdší kytarovější vlivy, jako například v úvodní skladbě "Laní oči". V těchto okamžicích si pamětníci zavzpomínají na tehdy mladou / začínající /undergroundovou / grungeovou kometu, která brázdila kluby po celé republice, aby zahrála svého "Koníka" a "Gastona".

Oproti "Polaritám" se novinka pyšní vyrovnanějším repertoárem i větším počtem výraznějších skladeb. Hitovka "Valerie" patří jednoznačně k nejpovedenějším kusům, které kdy nahráli. Totéž se dá říct i o nesmírně sympatické písni "Nad Berlínem", která zní jako z playlistu poslední desky Coldplay. Ale i přes zjevnou inspiraci je to velmi povedená záležitost se silnou atmosférou, která by na koncertech chybět, doufejme, neměla. Za zmínku stojí i akustičtější "Klub 27" s hostujícím Honzou Křížkem (který se objevil i na minulých "Polaritách"), jinak aktuálním zpěvákem Blue Effectu. Určitě si nelze nevšimnou ženského prvku v jedné z dalších akustických písní "Haló pane" nacházející se ke konci celého počinu. Zpěvačkou a tedy dalším hostem je Žaneta Vargová (Nanosféra), která album svým citlivým vokálem příjemně obohacuje.

"Valerie" se povedla. Nabízí mnoho kvalitního materiálu oproštěného od zbytečného balastu, který trochu překážel na minulé nahrávce. Imodium se zde představili v nejlepším světle a své jméno opět malinko pozvedli, i když krůček k tuzemské elitě jim stejně chybí. Možná ani ne nedostatkem kvalit, jako spíše trochu odlišným pojetím mainstreamu, u nás ne tak posluchačsky populárním. Stávající fanoušci budou bezpochyby potěšení, a kdo ví, třeba se jejich řady nyní opět o něco rozšíří.