Sbohem, či na shledanou, Keane?

Svým prvním velkým albem z roku 2004 "Hopes And Fears" Keane prorazili takřka celosvětově a ukázali, jak být úspěšnou britskou kytarovkou bez kytar. Necelých deset let poté se příběh kapely pravděpodobně uzavírá, přičemž labutí písní formace je kompilace "The Best Of Keane".

7/10

Keane - The Best Of Keane

Vydáno: 08.11.2013
Celkový čas: 79:25

Skladby: Everybody‘s Changing, Somewhere Only We Know, Bend And Break, Bedshaped, This Is The Last Time, Atlantic, Is It Any Wonder?, Nothing In My Way, Hamburg Song, Crystal Ball, A Bad Dream, Try Again, Spiralling, Perfect Symmetry, My Shadow, Silenced By The Night, Disconnected, Sovereign Light Café, Higher Than The Sun, Won‘t Be Broken

Vydavatel: Universal

Ohodnoť toto album

Melancholie, chytlavé melodie poháněné klavírem a andělský hlas Toma Chaplina - to byla poznávací znamení Keane. Byla, protože kapela kamarádů z dětství v anglickém městečku Battle nedávno oznámila (snad dočasný) konec své existence. K ohlášení hibernace kvarteta (o baskytaristu se původní trio rozrostlo až na posledním albu "Strangeland") došlo přesně v době vydání kompilace "The Best Of Keane".

Deska "Strangeland", nejméně výrazná z diskografie Keane, svou bezradností předznamenala úžící se dech kapely, která od svého debutu u velké nahrávací společnosti "Hopes And Fears" neustálé hledala svou cestu. Má neochvějně opakovat úspěšný vzorec z tohoto hitového alba? To by se asi brzy přestalo bavit muzikanty i posluchače, přece jen ten zvuk, který mohl napoprvé působit jako originální osvěžení, má svoje limity. Nebo se vydat na průzkum nových cest? To se bohužel ne vždy podařilo.

Moc se neujaly experimenty z minialba "Night Train" a rádoby návrat ke kořenům na "Strangeland" byl až na pár výjimek nudný. Ale po okraj našlapaná minutáž "The Best Of Keane" obsahuje opravdu to nejlepší, co formace vytvořila, hit následuje hit, plus dvě slušné novinky, ze kterých ale už asi žádné šlágry nebudou. Chronologie nahrávek ilustruje vývoj a ono zmíněné hledání skupiny, která rozhodně nepatřila k miláčkům hudební kritiky ani k inovátorům, jen jakýmsi zvláštním smutkem ve svých popových písničkách oslovila řadu posluchačů.

Deluxe edice

Pokud si pořídíte deluxe edici "The Best Of Keane", přičtěte k hodnocení klidně jeden bod - druhý disk obsahuje osmnáct béček singlů a pár rarit, přičemž některé jsou lepší než singly z disku prvního.

Čeští fanoušci můžou být rádi za možnost vidět a slyšet Keane v pražské Lucerně v listopadu 2012. A i když byli v té době za zenitem největší slávy, byl to krásný koncert. Uvidíme, za kolik let se uskuteční comeback, ale je téměř jisté, že k němu jednou dojde. Až si pánové od sebe trochu odpočinou a zkusí si i něco jiného.

• ss (john, 18.11.2013 18:45) Reagovat

  Áno.Album Hopes And Fears bol vynikajúci, potom to išlo dolu vodou, čím ďalej menej nápadov. Keane už nemajú čo ponúknuť.
  
  

• Ufffff....neboli WTF?! (Petr, 20.11.2013 12:46) Reagovat

  Tak jsem dlouho dumal nad tím, co napsat...a už jsem smazal dva rozepsané příspěvky. Takže jen takhle - naprosto nesouhlasím v podstatě s žádným článkem, který na Musicserveru recenzuje jakýkoliv počin skupiny Keane. Slova jako klišé, kýč, cajdák, která se tu v souvislosti s kapelou často objevují, se podle mě do recenzí nehodí. Pravdou je, že jsem si musel vygooglit české i zahraniční recenze např. u alba Strangeland a pozoruju podobné výsledky - kritika většinou nad 6/10 nejde, fanoušci jsou někde na 8/10. Zde se Stangeland dočkal 4/10....ale no taaaaakk!! Hudba Keane je v pravém slova smyslu "srdcová" tj. nejenom, že člověka chytne za srdce, ale hlavně jí věří...a co je ještě podstatnější - tahle víra/přesvědčení je vidět na i na Keanech samotných. Proto byl koncert v Lucerně tak úžasný. Chaplina a ostatní nemuseli organizovat nic extra, stačilo, aby byli prostě Keane a oni jimi byli. Žádná póza, žádné klišé, žádné cajdáky. Tohle byli stoprocentní Keane a stoprocentně naladěné publikum = stoprocentní zážitek. A že jim hned po albu Hopes and Fears začal docházet dech? Abych tu mohl něco začít obhajovat, musel bych pročíst ještě hodně článků a recenzí a na tom čas nemám, takže jen vězte tohle, pane autore, - Vaše "recenze mě dopálila a naštěstí máte pod každým příspěvkem o Keane spoustu nesouhlasných a rozhořčených a "nehloupých" komentářů. Myslím, že Musicserver by měl budoucí hodnocení počinů Keane (ať už budou existovat dál či ne) svěřit někomu s větším srdcem...........Pozn. a to se sám divím jakým "srdečným" slohem tu píšu. Kapela co má srdce si ale zaslouží srdečnou obranu:)
  
  

  • Re: Ufffff....neboli WTF?! (radek, 20.11.2013 18:33) Reagovat

    Keane jsem objevil v roce 2004 a jejich debutove album povazuju za skvost. Kdyz nasadite hned od zacatku latku tak vysoko, tak je tezke ji udrzet, natoz prekonat. Nasledujici dve radovky mne uz tolik nebrali, ale albem Strangeland mne opet brutalne dostali. Tyhle kompozice plne melancholie, temer dokonaleho hlasu, kterej v mnoha smerech patri k tomu nejlepsimu v soucasne "moderni" hudbe, jim silene sedej a delaj to tak jako nikdo jinej a proto je posloucham a mam rad. Diky bohu, ze tu jsou stale kapely, ktere umej napsat silne melodie se spoustou krasnejch harmonii a je mi uplne ukradeny, zda si jedou stale svou linii ci prelitavaj ze stylu na styl, za podminky, ze si udrzi kvalitu a to se Keane dari, nekdy vice ci naopak. Zavdecit se dnesnim posluchacum je fakt cim dal vice tezsi, hudba je tezkej konzum, kterej je dostupnejsi nezli rohlik a je bohuzel uplne zadarmo. Driv lide byli radi, ze slysi svou oblibenou pisen z radia ci vlastni album, dnes jsou behem chvile znudeni a prejdou hned na neco dalsiho, protoze vyber je temer nevycerpatelny. On ten dech v dnesni dobe nedochazi malokomu. Mimochodem, koncert v Lucerne byl absolutni spicka nejen v roce 2012. Kez by bylo vice takovych umelcu, kteri zive zni nadpozemsky. Opravdu andelsky hlas.
    
    

  • Re: Ufffff....neboli WTF?! (Paulie, 23.11.2013 11:46) Reagovat

    Jsem na tom jako uživatel Petr, když tato recenze vyšla tak jsem měl nutkání hned něco napsat, ale rozepsanou reakci jsem nikdy nedokončil, možná i proto že jsem si řekl že nemá cenu ztrácet čas na jedním názorem...
    Přiznám se, že Keane je má srdcovka a to hlavně díky schopnosti napsat silnou melodii bez ohledu do jakého kabátu to zabalí. Celosvětově mají neskutečné množství fanoušků a o nějakém ztrácení dechu nemůže být vůbec řeč. Autor byl evidentně ovlivněn zprávou, že si dávají uměleckou pauzu.Jinak nemám k Petrovi co dodat, myslím si , že značka Keane zůstane ještě hodně dlouho v hudebním světě coby záruka kvalitní hudby bez ohledu na to, že ji recenzenti v české kotlině vzali či nikoli :)
    
    

• to je škoda (lojza, 07.08.2014 10:53) Reagovat

  obrovská škoda, že se rozpadají , snad za pár let udělají nějaké resurection a pár koncertů :-))
  
  jinak kromě night train ( nepovažuji za album) bylo nejslabší album to z roku 2006 (under the iron see).
  
  Stangeland bylo krásně oddechové melancholické písničkové, tradiční keane, úžasné
  osobně u mě má 9/10.
  
  přijde mi to trochu divné dát tomuto albu 4/10 - to vlasně popírá celé keane
  
  čus
  
  

Českým rádiím vládne David Guetta, streamům Djo. Raye je v hledání manžela stále úspěšnější Po čtyřech týdnech na vrcholu opustila Taylor Swift s "The Fate of Ophelia" vedoucí příčku české rádiové hitparády. V čele ji nahradili David Guetta, Teddy Swims a Tones And I s "Gone Gone Gone". Albovému žebříčku dál kraluje Buka,... čtěte zde

Vydáno: 05.02.2026 08:00 v sekci Novinky | České hitparády

Nejvíc nej: Hudba v roce 2025 napříč žánry aneb Co byste neměli minout podle Honzy Trávníčka? Když jsem začínal psát o muzice, čtenáři i interpreti řešili, jestli danému albu bude udělena šestka, nebo sedmička. Jenže jak hudby vychází čím dál víc, skutečně důležitým faktorem není výsledné číslo, ale to, že se o... čtěte zde

Vydáno: 04.02.2026 20:00 v sekci Publicistika | Nejvíc nej

Nové desky 4/2026 - od Kula Shaker přes Labrintha po Sébastiena Telliera Po minulém hvězdném týdnu jako by se do hudebních novinek vrátil vánoční čas. Budou vám tedy muset stačit psychrockeři Kula Shaker, chameleon Labrinth, indie rockeři Cast, punk-rockoví Buzzcocks, americký rapper Don Toliver nebo... čtěte zde

Vydáno: 04.02.2026 14:30 v sekci Novinky | Nové desky

8/10

Hudba v tisku: Dvojím pohledem: Kniha "Ženská práce" Pavla Klusáka vypráví příběhy žen, bez nichž by rock a pop vypadaly jinak Dnes už se nad tím ani nepozastavíme. Popové divy ohromují velké haly, holky s kytarou bouří v klubech, rapperky přinášejí jedinečný pohled na svět, producentky dotvářejí hudební jazyk jiných. Ještě relativně nedávno to bylo... čtěte zde

Vydáno: 04.02.2026 08:00 v sekci Recenze | Hudba v tisku

9/10

Recenze: Velkolepý comeback Kensington se vydařil. "First Rodeo" připomíná otevření balíčku chipsů První místo v nizozemské albové hitparádě a natřikrát vyprodaná hala Ziggo Dome. Vzhledem k síle comebackových singlů s novým zpěvákem Jasonem Dowdem se dalo čekat, že velkolepý návrat na scénu nebude propadák. Ostře sledovaná... čtěte zde

Vydáno: 03.02.2026 15:00 v sekci Recenze