Svým prvním velkým albem z roku 2004 "Hopes And Fears" Keane prorazili takřka celosvětově a ukázali, jak být úspěšnou britskou kytarovkou bez kytar. Necelých deset let poté se příběh kapely pravděpodobně uzavírá, přičemž labutí písní formace je kompilace "The Best Of Keane".
Vydáno: 08.11.2013
Celkový čas: 79:25
Skladby: Everybody‘s Changing, Somewhere Only We Know, Bend And Break, Bedshaped, This Is The Last Time, Atlantic, Is It Any Wonder?, Nothing In My Way, Hamburg Song, Crystal Ball, A Bad Dream, Try Again, Spiralling, Perfect Symmetry, My Shadow, Silenced By The Night, Disconnected, Sovereign Light Café, Higher Than The Sun, Won‘t Be Broken
Vydavatel: Universal
Pokud si pořídíte deluxe edici "The Best Of Keane", přičtěte k hodnocení klidně jeden bod - druhý disk obsahuje osmnáct béček singlů a pár rarit, přičemž některé jsou lepší než singly z disku prvního.
ss (john, 18.11.2013 18:45) Reagovat
Áno.Album Hopes And Fears bol vynikajúci, potom to išlo dolu vodou, čím ďalej menej nápadov. Keane už nemajú čo ponúknuť.
Ufffff....neboli WTF?! (Petr, 20.11.2013 12:46) Reagovat
Tak jsem dlouho dumal nad tím, co napsat...a už jsem smazal dva rozepsané příspěvky. Takže jen takhle - naprosto nesouhlasím v podstatě s žádným článkem, který na Musicserveru recenzuje jakýkoliv počin skupiny Keane. Slova jako klišé, kýč, cajdák, která se tu v souvislosti s kapelou často objevují, se podle mě do recenzí nehodí. Pravdou je, že jsem si musel vygooglit české i zahraniční recenze např. u alba Strangeland a pozoruju podobné výsledky - kritika většinou nad 6/10 nejde, fanoušci jsou někde na 8/10. Zde se Stangeland dočkal 4/10....ale no taaaaakk!! Hudba Keane je v pravém slova smyslu "srdcová" tj. nejenom, že člověka chytne za srdce, ale hlavně jí věří...a co je ještě podstatnější - tahle víra/přesvědčení je vidět na i na Keanech samotných. Proto byl koncert v Lucerně tak úžasný. Chaplina a ostatní nemuseli organizovat nic extra, stačilo, aby byli prostě Keane a oni jimi byli. Žádná póza, žádné klišé, žádné cajdáky. Tohle byli stoprocentní Keane a stoprocentně naladěné publikum = stoprocentní zážitek. A že jim hned po albu Hopes and Fears začal docházet dech? Abych tu mohl něco začít obhajovat, musel bych pročíst ještě hodně článků a recenzí a na tom čas nemám, takže jen vězte tohle, pane autore, - Vaše "recenze mě dopálila a naštěstí máte pod každým příspěvkem o Keane spoustu nesouhlasných a rozhořčených a "nehloupých" komentářů. Myslím, že Musicserver by měl budoucí hodnocení počinů Keane (ať už budou existovat dál či ne) svěřit někomu s větším srdcem...........Pozn. a to se sám divím jakým "srdečným" slohem tu píšu. Kapela co má srdce si ale zaslouží srdečnou obranu:)
Re: Ufffff....neboli WTF?! (radek, 20.11.2013 18:33) Reagovat
Keane jsem objevil v roce 2004 a jejich debutove album povazuju za skvost. Kdyz nasadite hned od zacatku latku tak vysoko, tak je tezke ji udrzet, natoz prekonat. Nasledujici dve radovky mne uz tolik nebrali, ale albem Strangeland mne opet brutalne dostali. Tyhle kompozice plne melancholie, temer dokonaleho hlasu, kterej v mnoha smerech patri k tomu nejlepsimu v soucasne "moderni" hudbe, jim silene sedej a delaj to tak jako nikdo jinej a proto je posloucham a mam rad. Diky bohu, ze tu jsou stale kapely, ktere umej napsat silne melodie se spoustou krasnejch harmonii a je mi uplne ukradeny, zda si jedou stale svou linii ci prelitavaj ze stylu na styl, za podminky, ze si udrzi kvalitu a to se Keane dari, nekdy vice ci naopak. Zavdecit se dnesnim posluchacum je fakt cim dal vice tezsi, hudba je tezkej konzum, kterej je dostupnejsi nezli rohlik a je bohuzel uplne zadarmo. Driv lide byli radi, ze slysi svou oblibenou pisen z radia ci vlastni album, dnes jsou behem chvile znudeni a prejdou hned na neco dalsiho, protoze vyber je temer nevycerpatelny. On ten dech v dnesni dobe nedochazi malokomu. Mimochodem, koncert v Lucerne byl absolutni spicka nejen v roce 2012. Kez by bylo vice takovych umelcu, kteri zive zni nadpozemsky. Opravdu andelsky hlas.
Re: Ufffff....neboli WTF?! (Paulie, 23.11.2013 11:46) Reagovat
Jsem na tom jako uživatel Petr, když tato recenze vyšla tak jsem měl nutkání hned něco napsat, ale rozepsanou reakci jsem nikdy nedokončil, možná i proto že jsem si řekl že nemá cenu ztrácet čas na jedním názorem...
Přiznám se, že Keane je má srdcovka a to hlavně díky schopnosti napsat silnou melodii bez ohledu do jakého kabátu to zabalí. Celosvětově mají neskutečné množství fanoušků a o nějakém ztrácení dechu nemůže být vůbec řeč. Autor byl evidentně ovlivněn zprávou, že si dávají uměleckou pauzu.Jinak nemám k Petrovi co dodat, myslím si , že značka Keane zůstane ještě hodně dlouho v hudebním světě coby záruka kvalitní hudby bez ohledu na to, že ji recenzenti v české kotlině vzali či nikoli :)
to je škoda (lojza, 07.08.2014 10:53) Reagovat
obrovská škoda, že se rozpadají , snad za pár let udělají nějaké resurection a pár koncertů :-))
jinak kromě night train ( nepovažuji za album) bylo nejslabší album to z roku 2006 (under the iron see).
Stangeland bylo krásně oddechové melancholické písničkové, tradiční keane, úžasné
osobně u mě má 9/10.
přijde mi to trochu divné dát tomuto albu 4/10 - to vlasně popírá celé keane
čus
Tweet