"Naše první deska/u Terorist/dlouhý čekání, ale je tu/tu je" začíná albový debut pražské hip hopové partičky Peneři strýčka Homeboye. "No to je dost," komentuje to o půl hodiny později hlas jakéhosi jejich kamarádíčka. Čekali jsme na toto album dost dlouho, ale vyplatilo se to. "Repertoár" je první dospělá deska domácí hip hopové scény. Nese v sobě ale mnohem víc než to. Loni by jste u nás těžko našli upřímnější desku od undergroundu až po overground.

Vliv Penerů na českou hip hopovou komunitu je těžko zpochybnitelný. Dali se dohromady (v sestavě Orion a Shitness) v roce 1993, kdy vyšlo i jejich první demo (viz. diskografie). První nahrávkou vydanou na oficiálním nosiči byly "Ruce nad hlavou" na sampleru "Real Acid Juice" z roku 1997. Pak následovaly dvě skladby ("Peneřina Těžká Dřina" a "Jižní Město") na prvním dílu východoevropského sampleru "East Side Unia", který PSH iniciovali a na svém vlastním labelu Terorist? i vydali. Do širší pozornosti (i díky tv klipu) pak pronikli s coververzí skladby "Jižák" z alba "Manželé - Kamufláž/Jižák", která mapovala střet pionýrů hip hopu v Čechách (Lesík Hajdovský & Manželé) s mladou generací (Trosky, Coltcha atd.). PSH se mezitím stali v Praze pojmem a jejich vystoupení provázely nadšené ohlasy. Jejich label Terorist? se ocitl v centru dění slibně se rozrůstající scény. "Penerský dezert" z dvojky "Eastside Unia" se stal klubovým hitem a začaly se rojit zaručené zprávy o tom, že hoši připravují album. K původním členům Orionovi a Wladimírovi518 (Shitness zůstává v pozadí) se přidal DJ Richard a loni v létě se připomínají split singlem se spřízněnými Indy&Wich - "Hlasuju proti" od PSH a na flipu "Cestou štrýtu" (od I&W). Pointou celého příběhu je "Repertoár", který vyšel loni koncem roku na Terorist?, když o širší distribuci se postaral Maximum Underground. CD bylo navíc možné získat i jako přílohu prosincového čísla časopisu Bbarak (jinak ovšem číslo 3).

"Repertoár" shrnuje vývoj českého hip hopu od začátků až do dnešek, a to i přesto, že na něm není ani jedna ze starých skladeb, kterými si PSH udělali jméno. Je to v jistém smyslu generační deska. Mapuje život městské mládeže 90. let, konkrétněji té pražské a ještě konkrétněji part kolem hip hopových skupin a malířů graffiti. Nemusíte ale být sprejeři, abyste se s texty PSH mohli identifikovat nebo jim rozumět. Osobně jsem měl při poslechu "Repertoáru" podobné pocity jako například kdysi při čtení Topolovy "Sestry". Způsob vyjádření ("nová čeština podoba jazyka se vymyká") i reflexe Wladimira a Oriona přesahují čistě hudební rámec. "Hlasuju proti" nebo "Tak a teď" jsou doslova generační manifesty městské kultury (upřímnost, tolerance nebo pokora jsou nejrespektovanější hodnoty). Hip hop měl něco podobného vždy v popisu práce a "Repertoár" se ve svém městě pohybuje zcela suverénně. (Všimněte si textu tracku "Praha".) V tom jsou PSH pravou urban music po česku. Česká (spíše ovšem středoevropská) verze hip hopu se liší od té klasické zámořské (nemluvě o současném rytmickém elektrofunku, jak ho tvoří producenti Timbaland nebo The Neptunes). Charakteristickým znakem jsou pomalé beaty a větší důraz na melodičnost podkladu. Ten svojí střídmostí připomíná rychle nastříkaný tag. Specifická jsou i témata textů - v poetickém vesmíru má místo pivo a fotbal stejně jako tráva a graffiti. Násilí nebo sexismus? To u PSH nehledejte. Na to že po 45 minut se "lyrical flow" ani na chvíli nezastaví (výjimkou je instrumentálka "Na Východě"), daly by se slabá místa v textech počítat na prstech jedné ruky. A to je čeština pro rap dost macešský jazyk. Obzvláště Wladimirovo slovní chrlení je pro mne něco jako chvilka (nedělní) poezie.

Má cenu se probírat jednotlivými kusy? No dobrá - tradiční "Intro" uvádí posluchače do souvislostí, "Praha" je óda na hlavní město a jeho život pojatá jako výlet autem (s hostem LA4 z Indy&Wich), trojka "Společný Zájmy" s bratislavským Danem o kontinuitě česko-sloveský scény. 04 a "Zpátky do dnů" jako nostalgická vzpomínka na starý časy, "kdy v Praze hip hop vyrůstal", hozená dost výrazně do R&B s hostujícím vokálem Davida Čokolády. "Ambice" s chytlavým refrénem, který má šanci zlidovět. Následuje jazzová (?!) instrumentálka "Na východě", která je dlouhá právě tak, aby nezačala nudit. Druhou půlku otevírají maďarští rapeři Ponsa a Azur ve funky fláku "Dimenzio K2". Tady se vyplatí vyčíhat si na Orionův vstup. 08 "Tréning" je asi nejdiskutovanější track desky. Obsahuje varování (nebo dobře míněnou radu) nastupující generaci - "první liga posuvná plošina není" a jako překvapení následuje refrén stařičkého fláku "Nejdřív je trénink" samotného božského Jirky Korna. Prvotřídní vtip, prvotřídní track. "Tak a teď" definuje životní filosofii PSH s výmluvným samplem Coltchy ("život je jak joint, kterej se musíme naučit pokuřovat"). "Hlasuju proti" je díky skandování v refrénu nejvděčnější track pro první poslech. Hostující Indy v roli pouličního mentora se dá snést. Fragment "Zatím díky" na 11 jste už mohli slyšet v "Cestě štrýtu" od I&W a znovu překvapí originalitou Wladimirových textových vizí. Na 12 najdete "Úplnej klid" zase se soulovým Čokoládou a vychytaným samplem klasiky od Trosek ("já stále čakám na ten ďeň"). A závěr "Autro" z kultovní Ikarie XB1. 45 minut a něco málo navíc. Dost na to, aby vám zůstalo spodní patro viset pěkně nízko, dost na to aby to hnulo i tím nejzatuchlejším českým zadkem. Po všech čertech dobrá deska!

Žádná promotion, žádné klipy, žádné rozhovory - jen koncertování. To je undergroundová filosofie PSH. Je to možná důvod, proč se o desce nejdřív moc nevědělo. V žebříčcích ji nenajdete, rádia (až na Radio 1) samozřejmě nic nehrají a psát se o ní také začalo až letos na začátku roku. Snad PSH věřili, že to dobré se prosadí samo. Stalo se. Nadšené ohlasy sklidila deska v Rock&Popu (2.místo ve Volbách roku kritiků) a třeba také v MF Dnes. A v ČIHC u nás na MusicServeru získal "Repertoár" v hlasování redaktorů třetí místo. Český hip hop toto album potřeboval jako sůl. Nikdo jiný než PSH ho snad ani natočit nemohl. Orion je největší postava domácí scény a co se týče zásluh, tak srovnání s ním snesou snad jen WWW. Jen on mohl vrátit tuzemskému hip hopu kredit, když ho léta prznily divizní kapely typu Chaozz nebo Rapmasters. Různé samplery a výběry byly nevyrovnané a pro širší posluchačstvo nestravitelné. Teprve "Repertoár" je extraligová deska od extraligových autorů. Čekali jsme dost dlouho, podobné přelomové desky už měli na Slovensku (Trosky) i v Polsku (Grammatik) mnohem dříve. V porovnání se scénami v Německu, Francii nebo koneckonců i Rakousku je u nás hip hop stále v plenkách. Orion a Wladimir za ty léta vyzráli, a to jak hudebně, tak i myšlenkově. DJ Richard a producent desky DJ Wich zase přinesli do jejich produkce nové vlivy. Jediné záporné reakce na album zatím byly slyšet přímo z hip hopové scény. Podle nich je album vyměklé (těmto hlasům už kdysi PSH odpověděli - "Penerský dezert je sladší, než taštička vod meka ty sráči"). Jsou možná jen výplodem tradiční řevnivosti mezi jednotlivými partami (ostré slovní potyčky jsou oblíbenou zábavou i u nás). "Repertoár" je zásadní počin, se kterým se bude každá další deska muset vypořádat. Nadějných skupin z nu school je tu dost - sami PSH chválí (a samplují) Coltchu, De Fuck To ze Zlína vydali loni výtečný singl "Promarněná šance/Tak je to", za pozornost stojí Špatnej wliw, K.O.Krů, no a samozřejmě vycházející hvězdy Indy&Wich, jejichž debut by měl již brzy spatřit světlo světa. Slibný směr nabraly i scény na periferii - v Brně nebo Ostravě. Český hip hop je nastartovaný, uvidíme kam dojede. "Repertoár" je jako ledoborec, který udělal cestu.

Pro dnešek i zítřek, "Repertoár" je album, které dokazuje, že v Čechách ještě může vzniknout výborná deska i mimo reklamní masáže velkých firem. Stačí jen mít talent a chtít. "To co slyšíš je vlna plná relaxování/máš chuť? Nasedni na ní, pane i paní." Příjemnou cestu.

Album: Peneři strýčka Homeboye - Repertoár
Hodnocení: 10/10
Celkový čas: 45:21
Skladby: Intro, Praha, Společný zájmy, Zpátky do dnů, Ambice, Na východě, Dimenzo K2, Tréning, Tak a teď, Hlasuju proti, Zatim díky, Úplnej klid, Autro