Druhá část "The 20/20 Experience" opět baví. Soběstačná deska to však není

Extrémně produktivní období Justina Timberlakea se uzavírá druhou částí "The 20/20 Experience" - alba, které amerického zpěváka katapultovalo zpět do nejvyšší hudební ligy. Uhlazené aranže jedničky jsou ale minulostí, Justin je tentokrát nechal převálcovat Timbalandovými beaty.

8/10

Justin Timberlake - The 20/20 Experience: 2 Of 2

Vydáno: 30.09.2013
Celkový čas: 74:29

Skladby: Gimme What I Don't Know (I Want), True Blood, Cabaret (ft. Drake), T.K.O., Take Back the Night, Murder (ft. Jay Z), Drink You Away, You Got It On, Amnesia, Only When I Walk Away, Not A Bad Thing

Vydavatel: Sony Music

Ohodnoť toto album

Justin Timberlake je vlastně takovým Robbiem Williamsem Ameriky - z kudrnaté fistulky synchronně poskakující po boku čtyř dalších hezounů v úspěšném boybandu se vypracoval do pozice uznávaného hudebníka, který sebevědomě promlouvá do směřování současné světové tvorby. Zásluhu na tom má jeho dvorní producent Timbaland, jenž je podepsán pod všemi zásadními tracky zpěvákovy kariéry. Nejinak je tomu i tentokrát, beatboxové záseky amerického hitmakera, který svého času pomohl udělat hvězdu i z Nelly Furtado, však výrazně přehlušují elegantní kompozice z prvního dílu velkého comebacku "The 20/20 Experience" a celý zážitek staví do nového světla.

Už úvodní "Gimme What I Don't Want Know (I Want)" dokazuje, že Justin s "2 Of 2" přesedá na docela jinou kolej - z načančané a nevzrušivě ubíhající okružní jízdy New Yorkem dvacátých let přeskočil do půlnočního expresu zapadlými kouty dnešního velkoměsta. Zvuk pulsuje pod urban beaty s odlesky problikávajících neonů a vrství množství různě špinavých smyček. Ve většině případů je oproti předchůdci o poznání méně zatížený na smyčce a živé nástroje (s výjimkou emotivní "Amnesia", duchovní pokračovatelky hitu "Mirrors"), dřívější rozmanitost tak ustupuje větší přímočarosti ve výstavbě skladeb. Jen stopáže zůstaly klasicky předlouhé a rozdělené na tématické poloviny. Více jak devítiminutový opus "True Blood" nese přesně tyto vlastnosti a pro svou hororovou náladu by klidně mohl být jmenován "Thrillerem" nové generace.

Deska se ovšem neomezuje na hiphopově laděné skladby s nezaměnitelným Timbalandovým rukopisem, ale otírá se i o mantinely dalších žánrů. Pilot "Take Back The Night" chytře sjíždí vlnu retro diska, kterou letos vyvolali Daft Punk, a i přes svou nevýraznost je jedním z mála tracků, který z jedenáctipoložkového materiálu mohl být vydán jako singl. V Ushera se rodák z Memphisu mění v alfaoplodňováku "You Got It On" a v "Not A Bad Thing", nejpřístupnější skladbě z nového materiálu, odhaluje své popové kořeny. Nevšední "Drink You Away" se zase pohupuje v rytmu barového gospelu, jenže je potápěna banálním textem.

Nehitový a nerádiový charakter nahrávky dává tušit, že ji nelze brát jako zcela samostatně stojící položku zpěvákovy diskografie. Nabízí odlišnou tvář Timberlakeovy vize popu, jíž jasně deklaroval první díl, a přidává hutnou dávku Timbalanda, který napoprvé musel držet své nejoblíbenější fígle na uzdě. Mezi muzikanty stále funguje nevídaná chemie, které byla podle ozkoušených vzorců aplikována i na tomto dovětku-bonusu k zatím poslední kapitole v kariéře zpěváka, kterého někteří považují za nástupce zesnulého krále popu. "The 20/20 Experience: 2 Of 2" Justinovi korunu nepřinese, komplet s vynikajícím prvním dílem ho k ní ale výrazně přiblížil.

• Justin jede... (Jednaruka, 01.10.2013 12:56) Reagovat

  Deska mě baví od TKO. První tři songy mě moc nechytly. Novodobý Thriller fakt ne. Amnesia je pecka. Nejlepší song na albu. Drink you away baví též... 8/10 asi sedí...
  
  

• Amnesia je nejlepší (Dominik, 01.10.2013 14:52) Reagovat

  Tak na první poslech mě nejvíce zaujal song Amnesia hrozně moc mi to připomíná Cry Me a River Timbaland je jeden z nejlepších producentů. Další songy se mi líbí Gimme What I Don't Know (I Want, Murder. Drink You Away a první část 11 minutového dvojsongu Not a Bad Thing. Moje hodnocení je také 8/10 protože tenhle typ muziky je moje nejoblíbenější
  
  

• 7/10 (JohnnyD, 01.10.2013 21:20) Reagovat

  O chlp horšie ako jednotka. V prvom rade dosť nevyrovnané (alebo ma presladená druhý polovicia nebavila). Take Back the Night je super Off-the-Well-oldschool, TKO je fajn urban dance, Gimme What I... je super vypaľovačka, no najmä True Blood... to je vrchol albumu! Spokojnosť ale prvá časť bola vyrovnanejšia a sofistikovanejšia.
  
  

• 1 vs 2 (martinb, 01.10.2013 23:56) Reagovat

  Nedokážu svoje pocity takovým způsobem jako pan autor, tak napíšu jen krátké vyjádření. První poslech druhého díl "zážitku" mi nepřinesl takové pocity jako první poslech dílu prvního - ten mi vyrazil dech, každá sekunda každé písně mě naprosto fascinovala. Zřejmě je to ale tím, že už ten velkolepý návrat měl JT při vydávání této desky za sebou a ta tak sloužila spíše jako takový přídavek, než jako hlavní program show. Ve finále mě ale deska i přes vlažnější přijetí baví o něco víc než naprosto vynikající deska první. Důvodem je hlavně ten starý dobrý "timbalandovský" zvuk, který je hlavním směrem desky. První deska nemá chybu, na této bych jich pár našel. Přesto je pro mě ale více přístupnější (zkrátka ji mohu poslouchat častěji než tu první, na kterou prostě musím mít náladu vzhledem k její mírné odlišnosti od většiny JTho tvorby). Nezbývá mi než doufat, že se dočkáme vydání "kompletního alba", tedy obou jeho částí v jednom balení. V takovém případě bych to upřednostnil před koupí fyzických kopií obou desek samostatně :)
  
  

  • Re: 1 vs 2 (Lukáš Boček (autor), 02.10.2013 08:12) Reagovat

    Díky za pěkný komentář a mám pro vás dobrou zprávu - komplet obou desek už vyšel :) jmenuje se The Complete Experience a internetové obchody ho už nabízejí :) S pozdravem, Lukáš Boček
    
    

8/10

Recenze: "Premena" Simy Magušinové je přirozená, čistá a krásná Lidský život připomíná cestu, která postupně dotyčného nuceně i přirozeně mění. Všechny její zatáčky a křižovatky na vlastní kůži poznává i Sima Magušinová. Svým vlastním způsobem všechny tyto změny vtěluje do svých... čtěte zde

Vydáno: 23.12.2024 00:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Majerovy brzdové tabulky nabízejí na koncertu ze studia "Úplněk" nejlepší možný vhled do svého kouzelného světa Čas dokázal na hudbu Majerových brzdových tabulek otisknout pečeť jedinečnosti. Kapelu s nepřehlédnutelným názvem spoluzaložil v roce 1986 písničkář Petr Linhart a nyní, po téměř čtyřiceti letech a šestici alb, přišel čas se... čtěte zde

Vydáno: 22.12.2024 15:30 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Řeka tekoucí mezi "Břehy" Vladivojny La Chii je svěží a hluboká Vladivojna La Chia se snaží objevovat stále nové světy. Natáčí pestré desky. Nebojí se hutného rock-metalu, popu, psychedelického rocku, já ji vnímám hlavně jako indie písničkářku. Má zkušenosti s filmovou i scénickou hudbou.... čtěte zde

Vydáno: 22.12.2024 08:00 v sekci Recenze

7/10

Hudba v tisku: Poutavě psané "Příběhy za písněmi KG" zasazují Gottovy hity do zajímavých souvislostí Už pět let uběhlo 1. října od smrti nejslavnějšího českého zpěváka. Podle množství nosičů a knih, které nadále vycházejí, se však zdá, jako by tu s námi stále zůstával. Ne všechny tituly jsou povedené, některé může... čtěte zde

Vydáno: 21.12.2024 16:30 v sekci Recenze | Hudba v tisku

10/10

Recenze: "Zázračná písně krajina 20 LET Symfonická" Anety Langerové nabízí dokonalou esenci všeho, co hudba přináší V dnešní době je čím dál vzácnější, když při poslechu jakéhokoliv nosiče zažíváte mrazení v zádech. Trojvinyl "Zázračná písně krajina 20 LET Symfonická" od Anety Langerové ovšem tento pocit navozuje. Nadšení navíc... čtěte zde

Vydáno: 21.12.2024 08:00 v sekci Recenze