Honza Muchow jako expert na zpěvačky si k spolupráci vybral další talent. Spojení s Never Sol na "Under Quiet" našlo soulad a konzistenci, křehké písničky v nuancích alternativního popu mají pevně uchopenou energii a ponor do hloubek pocitů. Je však otázkou, jak by to dopadlo, kdyby u toho nebyl právě Muchow.
Sára Vondrášková k svému hudebnímu rozhlížení dostala nejednoho dobrého
učitele. Pro živé hraní si ji vybral
Floex, s kterým natočila i překrásný song "Gone" ze stejnojmenného
épéčka. Podílela se na soundtracku k filmu "Ve stínu" a díky tomu natrefila na Honzu Muchowa. U něj je všeobecně známo, že dokáže odhadnout talent, a přiznává, že má
slabost zejména pro zpěvačky. Dvouletá práce ve studiu pak vykrystalizovala v debut "Under Quiet" jejího projektu
Never Sol. Na něm je hned od počátku patrné, že si byli vzájemně rovnocennými partnery - nedošlo na přílišné ovlivňování a stylizaci jako tomu asi s nemalou pravděpodobností bylo u
"Dotyku" Anety Langerové.
"Under Quiet" je převážně o potápění se do hlubin stínů pocitů a nálad. Kdy Sářin rozpoznatelný hlasový projev je doprovázen klavírem a shlukem smyčců, elektroniky a hrstky ruchů. Zároveň nejsou přeslechnutelné náznaky čerpaných inspirací u jmen
formátu Bat For Lashes,
Fiona Apple nebo snad i
Cat Power (tyto tři budou v nemalých rotacích skloňována nejvíce). V určitých momentech, především v intimnějších částech desky, nalezne i určitou sounáležitost s novinkou
"Tales Of Us" Goldfrapp, není však tolik utopena do melancholie, a i když se nese též v pomalejších tempech, je zde patrnější větší rozmanitost. Mají však společný činitel: nejsou to snadná alba na poslech a potřebují svůj čas, moment načasování. Pilotní singl "Hands" nepřipraví na celý komplet, je totiž hlavně jeho nejpřístupnější tváří.
Vedle již známé dvojice "Hands" a "Lay Down" (má pevné místo ve zmíněném snímku "Ve stínu") se "Under Quiet" nejvíce odehrává ve dvou snadno postřehnutelných rovinách, které jsou neperiodicky, bez zjevného klíče prostřídávány. V jedné z nich je Sára vypravěčkou téměř baladických příběhů ("Run With The Wolves", "Saint Fly" s Kateřinou Šantrochovou), v nich svůj prim hají klavírní linie a strohé orchestrace smyčců. V té druhé na dramatičnosti přidává zvuková alchymie s lehce pošpiněnou elektronikou, zvukovými smyčkami a proměnlivostí rytmů (avšak výrazně taneční skladbu zde budete hledat zcela marně). Díky těmto ingrediencím neoblomná "Breathe", uhrančivá "The Dive", sférická "Burning" nebo asi nejvíce
syrová "Zero" náhle ožívají do dějových kotrmelců a zvratů.
Čím hlouběji se prokoušete přes toto
vlnobití (místy i velmi zklidněného), tím více vám o sobě "Under Quiet" prozradí. V tomto asi ve zdejší kotlině nebude mít jasnou
konkurenci, ta hra kontrastů nestojí a nepadá jen na zaslechnutých detailech. Muchow je zručný studiový kutil, kterému evidentně ani Sára nijak nebránila plně rozvinout své hudební manévry. Avšak i v tomto případě platí, že jeho přístupy, rukopis snadno rozpoznáte a nabízí se k zamyšlení hypotéza, jak tato kooperace ovlivní dění na případné nové desce domovských
Ecstasy Of St. Theresa.
"Under Quiet" je však téměř typickou podzimní náladovkou s hloubavou atmosférou a k jejímu zdolání je potřeba náležité trpělivosti.
Never Sol teprve potom nabídne pohled do niterních pocitů a vlastních postřehů. Účast Honzy Muchowa měla své jednoznačné opodstatnění - pomohl dotvořit směr, kam by se Sára ještě dále mohla v budoucnu posunovat, o to komplikovanější bude hledání příštího producenta. To je však v tuto chvíli předčasná úvaha. "Under Quiet" si ale zaslouží svou pozornost - buď naleznete zalíbení, nebo po pár posleších odložíte, nic mezi bohužel není.