Když běžná popová zpěvačka nazpívá deset nových skladeb, většinou má hotové téměř celé nové album. Podle těchto pravidel ale Ellie Goulding nehraje. Loni v říjnu vydala silnou elektropopovou nahrávku "Halcyon", jejíž éru stále nechce uzavřít. Přidává proto k původní náloži velkou porci novinek, které svou náladou pokračují tam, kde skončil předchozí počin.

Loňský disk nabídl silně kondenzované emoce, hutné beaty a především pomalé tempo. Vyloženě optimistické tracky si Ellie schovala pouze pro tehdejší deluxovou edici, a nechala tak převážnou část své druhé desky zahalenou temným závojem. "Halcyon Days" spojuje neutěšené jádro s novými, převážně rychlými skladbami, které kolekci dodávají přesně ten balanc v tempu, který původní desce scházel.

Je trochu paradoxem, že výrazná taneční hitovka "Burn", jež reedici uvádí v rádiích, boduje v hitparádách, a přitom je to jedna z mála skladeb, ve kterých si Ellie nechala pomoci více, než má ve zvyku. Zvuk z laboratoří Ryana Teddera a Grega Kurstina je navíc oproti předchozí tvorbě o poznání méně vrstvený, chybí i pro zpěvačku už typický efekt zasekávaného vokálu. Přesto v nekončící záplavě neobjevného vykrádání žánru eurodance jednoznačně vyčnívá svou nevtíravou lehkostí.

Další položky na albu už ale nabízejí klasický zvuk, který si fanoušci oblíbili. Roztříštěný hlas nejlépe slepuje "You My Everything", zatímco z růžové videohry vyhrává "Goodness Gracious", nejjuchavější písnička, kterou vítězka BBC Sound Of 2010 kdy vydala. Euforické refrény se zaláskovanými texty dokonale vyvažují depresi, kterou je protkán starší materiál. Neznamená to však, že ani tentokrát nedojde na (elektro)balady. Jako ze vzdáleného podmořského světa doléhá ozvěna zpěvačky-sirény v atmosférické "Under Control" a ukazuje, v čem je její největší síla - v silných refrénech, netuctové elektronice a obří dávce citů.

"Halcyon Days" je smysluplné zakončení vysoce produktivní etapy dospívající popové hvězdy. Ellie Goulding se opět předvedla jako schopná textařka s vytříbeným smyslem pro skládání výrazných melodií se současným zvukem. Reedice stojí v promyšlené opozici vůči prvotnímu vydání a staví jej do nového světla. Ucelený komplet je proto možno snadno označit za jednu z nejlepších nahrávek v rámci žánru posledních let. A přesně to pop v současné době potřeboval nejvíce.