Pokud se některý z návštěvníků pražské zastávky Warrior Tour rádoby potížistky Ke$hy dostavil do prostor SaSaZu kolem půl deváté, musel si připadat jako na té nejhorší možné narozeninové oslavě. Absolutní kýčařka Mista na scéně cvičila svou aerobikovou sestavu pro poloprázdný club, z repráků vytékal nejpodřadnější eurodance devadesátkového střihu a vzduchem létaly role toaletního papíru. Nejednoho diváka tak muselo napadnout, že takový večer prostě nemůže dopadnout dobře.

Když se po upocené Slovence chopil mikrofonu viditelně nervózní a prakticky neznámý rapper Raego, atmosféra dostala příchuť mrazivě nervózního očekávání největšího průšvihu sezóny. S vidinou toho, že stav 10:0 pro hudební peklo má přijít zachránit interpretka, která prý pije svou moč a písničky skládá svými ňadry, se vyhlídky na snížení skóre zdály nerealistické. Jak se ukázalo, v Ke$he je toho víc, než by se na první pohled mohlo zdát.

Ačkoliv měla hala daleko do vyprodání, k úvodní "Warrior" fanoušci vyřvali tolik entuziasmu, že by naplnil i O2 arenu. V typicky přeplácaném kostýmu si šestadvacetiletá Američanka obtočila publikum kolem prstu za pomoci několika málo dalších tanečních fláků. Na rozjezd si nemohla vybrat lepší kousky, jelikož skladby jako "We R Who We R" nebo "Blow" zažehly představení do strhujícího tempa. Nikomu z přítomných vlastně ani nevadilo, že Ke$ha není moc slyšet a často si vypomáhá halfplaybackem - vše vynahradila bezměrnou energií, kterou do svých písniček a celého cirkusu kolem nenásilně vkládala.

Autorka popových hitů jako "Tik Tok" (na který publikum reagovalo zdaleka nejvíce z celého koncertu) nebo "Die Young" v každém rozhovoru prohlašuje, že má nejraději rock'n'roll, rock a kytary obecně. Skoro se pak nedá věřit, že svou tvorbu téměř bezvýhradně věnovala rádiovému popu z ordinace doktora Lukea. Na druhé desce "Warrior", a především pak na jejím živém předvedení dokázala, že to vše nejsou jenom řeči. Ve skoro až stereotypně rockovém stylu proto řádila spolu se svými tanečníky-tanečnicemi ve všech říznějších skladbách ze svého repertoáru, třeba jako ve skvělé "Dirty Love". Ať už plivala gambáče z plechovky nebo po publiku stříkala šlehačku, byla to neustále zábava.

S obrovskou mírou nadsázky, uvěřitelné spontánnosti a humoru se Ke$ha v podobném duchu prořádila až do konce setu, který obsahoval obří roztažené nohy, tancující penis, nafukovací zvířátka, glitry, další glitry, přívaly kouře a konfet... až se skoro nechtělo věřit, že to všechno spolu s doprovodnou kapelou na pódium vejde. Chvílemi to celé připomínalo show, jakou umí přivézt snad jen Pink. Ačkoliv Růžovka skvěle zpívá, její tvorba je daleko ambicióznější a do toho vyprodává obří haly, které baví dokonale připraveným představením, klidně by si od Ke$hy mohla do budoucnosti půjčit trochu té bláznivé nenáročnosti, kterou u Pink začíná přebíjet strojová mechaničnost. Ke$ha zkrátka pobavila. A o to na podobných koncertech jde především, ne?