Kesha není žádná přebornice ve zpěvu, její image taky není žádná sláva a přesto měla s první deskou takové úspěchy, o jakých si můžou někteří muzikantsky zdatnější popoví umělci jen zdát. Možná zapůsobila ta její triviálnost, která z jejích písní přímo čiší. O nové desce prohlásila, že s ní přetvoří pop. Přetvořila sice prd, ale i z něho nakonec vytřískala zlaté kuličky.

Její projev je pořád dřevorubecký, hlas ve většině případů zní všelijak, jen ne přirozeně, přesto věřím, že to její nadšení vložené do každého songu na novince "Warrior" dokáže posluchače pohltit. I když za celou deskou stojí její dvorní producent Dr. Luke, u kterého jsem občas měla pocit, že už mu začínají docházet nápady, album vyprodukoval nad poměry pestré a zábavné.

Přiznám se ovšem, že po prvním poslechu se mi ta necelá pětačtyřicetiminutovka slila do jedné hmoty, ze které jsem nebyla schopna identifikovat alespoň jednu melodii, kromě pilotní skotačivé hitovky "Die Young". Ano, celá deska je všední, konzumní pop s tím, že pokud někdo v posledních letech tlachal něco o svých idolech a inspiracích a ve finále to znělo jako předchozí počin, Ke$ha opravdu své vzory zlehka promítla do nového disku.

Řádně řízná je hitovka "Dirty Love" s Iggym Popem, která celou desku pořádně rozjasnila. Punkem nasáklá spolupráce není sice světoborný majstrštyk, ale v její jednoduchosti a divokosti se nachází skotačivé kouzlo, kterému není těžké podlehnout. Líbivá je i překvapivá spolupráce s The Strokes ve skákavém uličnickém tempu. Ke$he vůbec nejvíce na celé desce svědčí, že se v několika případech oprostila od svých pazvuků a trapnorapu a vyčarovala písně, které zní opravdu dobře.

Nejlepším momentem desky je balada"Wonderland", se kterou zpěvačce pomohla i její matka, jež se podílela i na dalších písních na nahrávce. Píseň s lehkým country nádechem nabízí jednu unikátnost, a to Ke$hin přirozený hlas s minimálními úpravami. A, světe, div se, zní výborně! Balady vůbec nečekaně Američance sedí. Líbivá je i "Love Into The Light" s výtečným, hypnotickým bridgem.

Dost velkou chybou týmu mladé zpěvačky je, že některé písně jsou předimenzované. Třeba taková "Crazy Kids" by byl naprosto skvostný song, kdyby do něho nenarvali tu tlachající pasáž. Nemuselo se zacházet do krajností, jak se to bohužel stalo na i tak úspěšném debutu "Animal".

Na Ke$hi je fajn, že u ní člověk cítí, že se ještě může někam posunout. Naštěstí má její tvorba lehce vzestupnou tendenci, takže je čím dál lepší. Nejde o líbivost, ta byla vtisknutá písním už na první desce, ale kroky, které tentokráte udělala kupředu, jsou správné. Velkou škodou je, že vydavatelství vybralo jako druhý singl plytkou píseň "C‘Mon", která je jen šedým průměrem. Každopádně nejde o o revoluci, kterou slibovala, ale i ta malá změna je příjemná změna.