Své nejlepší časy zažil Brian Harvey jako člen East 17. Po jejich rozpadu se pár let rozhlížel kolem a přednedávnem vydal své debutové sólové album nazvané "Solo". Fanoušci ho však nechali ve štychu a po poslechu celé desky se jim ani nedivím.
Bývalí členové chlapeckých kapel by se možná neměli pokoušet o sólové kariéry na hudební dráze, ale radši si najít něco jiného, kde mohou v klidu utrácet své vydělané peníze, což by jim usnadnilo přenést se přes ztrátu popularity, která v 99 % přichází, protože
Robbie Williams je jen jeden a ostatní jeho kolegové se jen trápí.
East 17 byli trochu jinou chlapeckou kapelou, protože nebyli vybráni na žádném konkurzu, ale dali se dohromady sami, sami si skládali písničky, ale nakonec se jako všechny ostatní boybandy rozhádali a rozpadli, protože o ně přestal být zájem. Těžko říci, zda jejich ústup ze slávy byl způsoben prostým vyšuměním popularity, odchodem hlavní hvězdy Tony Mortimera či pozdější rapidní změnou stylu na jakési britské r'n'b. Každopádně po
East 17 dnes neštěkne ani pes a bohužel jen o něco lepší výsledek čeká jejich bývalého hlavního zpěváka Briana Harveyho s první sólovkou nazvanou příznačně "Solo".
Ne že by si s ní Harvey nedal práci, na několika skladbách se skladatelsky i producentsky podílel
Wyclef Jean, na dalších písničkách se vystřídala další producentská jména, ale celé to nějak nefunguje. Je sice fajn, že se shlédl v současném r'n'b, ale na téhle scéně je v současné době taková konkurence, že se jen těžko může se svou deskou prosadit, ostatně
Craig David je taky jen jeden a navíc jeho hudba je mnohem originálnější, písničky hitovější a také je svým fanynkám věkově bližší. Nepomůže ani to, že sám Harvey je o kvalitě své hudby přesvědčen, jeho urážky britských hudebních posluchačů, kteří prý nepoznají dobrou hudbu a díky nim se v Británii hrají jen "sračky", což z úst vypustil po neúspěchu singlu "Loving You (Ole Ole Ole)", vyznívají v kontextu jeho tvorby poněkud nelogicky. Vždyť jeho deska je plná takové hudby, která v Británii slaví nemalé úspěchy.
Nejhorší na celém albu je skutečnost, že je plné zajímavých aranžérských nápadů, ale prostě chybí to hlavní - dobré písničky. Můžete skladbu zabalit do čehokoli, ale když nemá zajímavou melodii, nezbude z ní nic, co by stálo za poslech, alespoň v tomto případě. Naprostou výjimkou je pilotní singl "Straight Up (No Bends)", který je pravým opakem zbytku desky, elektronickopopová inteligentní rádiová hitovka, kterou je radost poslouchat. Po stále stejném zvuku přijde vhod i závěrečný slaďáček "I'm Here For You".
O téhle desce se rozhodně nedá říci, že by byla "blbá", je prostě jen nudná. Pokud ale tuhle hudbu
Brian Harvey má rád, bude se muset smířit s tím, že kromě pár skalních fandů už nebude nikoho zajímat.