Je nějaký interpret, který Mighty Sounds i po devíti letech pořád uniká?

Určitě je pár kapel, o kterých si myslím, že k nám vyloženě sednou, nebo si o ně lidi hodně píšou, a které se nepodaří z nějakého důvodu přivést. Většinou se jedná o americké kapely, takže důvody jsou buď takové, že v té době nejsou zrovna na turné, nebo ten routing šňůry je prostě daný tak, že zrovna v době kolem Mighty Sounds jsou někde ve Španělsku nebo Finsku, a není to proto úplně realizovatelný. Pak jsou tu samozřejmě taky interpreti, které bychom rádi, ale kteří nejsou dosažitelní cenově. Pokud bych měl jmenovat někoho, kdo nám i po těch devíti letech uniká, tak určitě Rancid, Dropkick Murphys nebo třeba Gogol Bordello, kteří jednou málem dopadli, ale pak se nakonec rozhodli nedorazit, protože se jim zdál z Itálie do Tábora ten přejezd moc dlouhý.

Vynahrazují vám tahle nesplněná přání hvězdní Anti-Flag, kteří do Tábora přijedou už podruhé za poslední tři léta?

Určitým způsobem jo. Pro nás letos byla priorita mít v line-upu co nejvíc kapel, které u nás ještě nehrály. Hodně jednání probíhalo se skupinami takového toho kalifornského punku, takže bych třeba radši Bad Religion nebo NOFX. Nechci ale, aby to vyznělo špatně vůči Anti-Flag, kteří jsou naživo super kapela. Věci se měly tak, že někdy v zimě tu byla varianta, že Anti-Flag oslovíme, ale v době Mighty Sounds už podle původního harmonogramu neměli být na turné. Pak jsem si ale někdy v dubnu všimnul, že v našem víkendu hrají v Douru v Belgii, přitom jejich agent tvrdil, že to turné bude končit asi o deset dní dřív. Takže všechno se pak dojednávalo hodně narychlo. Poslední koncert v Evropě vlastně mají u nás a pak letí do Ameriky. Nakonec jsem moc rád, že se to podařilo logisticky vyřešit a dotáhnout. Byla to taková kapela navíc. Oni byli vlastně už i před dvěma lety navíc. Vždycky přijdou na řadu ve chvíli, kdy už nemáme prachy (směje se). Minule jsme je potvrdili za dobrou cenu až někdy v červnu. Anti-Flag jsou pro nás v tomhle speciální. Máme za málo peněz hodně muziky, navíc se s nimi velmi jednoduše spolupracuje, jsou ke všemu ochotní.

Ještě věrnější je vám kapela Sto zvířat, která hrála na posledních sedmi ročnících. To už je skoro na svatbu.

Přesně tak. Teď to bude po osmé, co u nás vystoupí. Nebyli snad jen na prvním ročníku. Už jen Fast Food Orchestra a The Chancers jsou kapely, které odehrají všech devět Mighty Sounds. Sto zvířat tak nějak k tomuhle festivalu patří. Když se podíváš na dramaturgii prvních čtyř pěti ročníků, tam bylo ska hodně dominantní. V té době ten žánr frčel a oni jako jeho pionýři se na tom, myšleno v dobrém, vyvezli nahoru. Každý rok přemýšlíme, jestli je třeba jednou nevynechat, ale vždycky se buď ozvou nebo o nás někde řeknou něco pěkného, a proto se rok co rok setkáváme. Přestože toho za léto odehrají spoustu, je vidět, že lidi na festivalu pořád tahle skupina táhne.

Takže Fast Food Orchestra a The Chancers jsou asi nedostižní rekordmani.

Nechtěl bych kecat, ale mám pocit, že jsou to právě tyhle dvě formace, které s Mighty Sounds fungují od začátku. Skončili Anyway, kteří byli absolutními rekordmany, protože hráli i na jediném zimním ročníku, který jsme pořádali v Abatonu. Ti tedy o tenhle primát přišli.

V žánrových kruzích jste si vybudovali určité jméno. Je pro zahraniční interprety Mighty Sounds dobrá adresa?

Myslím si, že jo, protože je to akce svým způsobem v Evropě unikátní. Samozřejmě, jsou punkové festivaly, jsou hardcorové festivaly, kde se žánry částečně mísí, ale na Mighty Sounds je ta směsice žánrů tolik zvláštní a pestrá, že zájem ze strany zahraničních kapel skutečně je. Jsou to stovky, ne-li tisíce interpretů, které se během roku ozvou s tím, že by v Táboře chtěli vystoupit. Paradoxně je Mighty Sounds ohromně populární v Británii. Žádostí ze strany anglických kapel je fakt spousta. Máme na Ostrovech svoji spojku, která provozuje vydavatelství a doporučuje nám tamní projekty. Obhlídne je, jak jsou schopné naživo, jestli náhodou nezní dobře jen na nahrávkách, a pak stojí za hovno. To je pro nás zásadní. Jdeme cestou, která dává příležitost mladým, ale musíme si je prověřit. Vždycky záleží, jestli tě ta kapela chytne po třiceti vteřinách.

Zájem ze strany účinkujících měl zřejmě i vliv na to, že jste se rozhodli přidat čtvrtou stage.

Abych řekl pravdu, nebyl to úplně ten důvod. Čtvrtá stage nějakým způsobem fungovala už loni, kdy si na ni Lucky Hazzard pozvali partu svých kamarádů a kapel a pořádali tam banjové, saxofonové a různé jiné workshopy. Překvapivě to mělo docela úspěch, proto jsme se pro letošek s nimi domluvili, aby pódium nějakým způsobem vydesignovali, aby fungovalo jako malý rock'n'rolovový bar. Původní záměr byl takový, že na ní budou vystupovat jen akustické projekty. Nakonec jsme se ale rozhodli ji zajistit zvukově i vybavením a udělali jsme z ní takovou barovo-klubovou stage, kde se bude hrát i normálně do plných.

Je cítit zájem i ze strany sponzorů? Jak je vůbec náročné udržet kvalitu akce, která z drtivé většiny vsází na nemainstreamové zahraniční interprety?

Mighty Sounds je částečně limitovaný v tom, že si nemůže dovolit mít jméno partnera v názvu stage nebo dokonce v názvu celého festivalu. Snažíme se si nějakým způsobem udržet nezávislost. Nutí nás k tomu jednak naše svědomí a jednak i to, že návštěvníci by na podobnou věc mohli být hákliví. Bez strategických partnerů je ale samozřejmě obtížné udržet vysokou kvalitu takhle postavené akce. Kapely chtějí čím dál víc peněz, produkce je rok od roku náročnější... Momentálně nás nad vodou drží Budvar, jinak jsou to vesměs produktoví partneři - ať už Vans nebo Monsters -, kteří mají k téhle scéně nějakým způsobem blízko.

Která z kapel letos ukrojila z rozpočtu nejvíc?

Nejdražší byli The Subways, ale zase ta cena byla celkem slušná na to, o jaké jde jméno. Není to tak, že by čněli nějak výrazně nad ostatními, ale řádově jsme jim zaplatili zhruba o třicet procent víc než druhému v pořadí.

Asi nebudeš ohledně částky konkrétní.

Konkrétní být nemůžu, ale čtenář si může udělat představu asi takovou, že kapely, které podobně jako The Subways vyprodají v Česku sál pro tisíc lidí, vystupují obvykle za dvakrát třikrát tolik. Takže tahle skupina hraje za opravdu rozumné peníze a její cena se od doby, co do Česka začala jezdit, zase o tolik nezměnila. Před pěti lety na Rock For People byla jen o něco málo levnější.

Jak vlastně komunita Mighty Sounds na The Subways reagovala?

The Subways jsou pro nás v rámci žánru už na hraně. Upřímně, byli jsme dost nervózní z toho, jaké ohlasy budou. Mě samotného tahle skupina na desce moc nebaví, ale naživo je naprosto skvělá. Když jsme ji zveřejnili, mile nás zájem fanoušků překvapil. Z devadesáti procent byly reakce pozitivní. Ale ozvali se i punkáči s tím, že z Mighty Sounds se kvůli The Subways stal komerční festival. Nemůžeme se zavděčit všem, to je jasný.

Velká mainstreamová hvězda je tedy do budoucna pro Mighty Sounds zapovězená?

Moc si neumím představit, že by na Mighty Sounds někdy hrála velká mainstreamová kapela, ale zase na druhou stranu nevím, proč by tam za pár let nemohl vystoupit nějaký velký hiphopový nebo elektro interpret. Mám pocit, že spousta lidí u nás je tomuhle přístupu otevřená.

Lze vůbec podobně zaměřený, žánrový festival posunout ještě dál, než Mighty Sounds v současnosti je?

Já bych řekl, že je dokonce nutný ho posunout dál. Děje se to tak rok od roku, stačí si srovnat, jak vypadal program Mighty Sounds dřív a jak dnes. Ale ono je to v našem případě dost specifické. Dám příklad: lidi chtějí mít lepší produkci, chtějí mít k dispozici víc záchodů, dostupnější vodu, ale zároveň když jim to dáš, ti řeknou, že festival přestává být ten správný punk. (směje se) Takže v případě Mighty Sounds musí být člověk opatrný, jak co se týče produkce, tak i dramaturgie. Snažíme se posunout dál formou kompromisů.

Nelimituje vás v rámci dalšího rozvoje fakt, že se akce koná v relativně menším Táboře a ne třeba v nějaké víc exponované lokalitě?

Nemyslím si, že areál na okraji Tábora Mighty Sounds nějakým způsobem znevýhodňuje. Můj pohled na hudební festivaly je takový, že nabízí lidem možnost na čas vypadnout z města. Proto jsme začínali v Olší, na vesnici. Vzpomeň si třeba, jak dopadly pokusy o festival v Praze, ať už to byl Love Planet, Prague City Festival nebo Sonisphere. Kdykoli se někdo snažil udělat festival ve velkém městě, většinou to nedopadlo. Výjimkou, která potvrzuje pravidlo, je Colours Of Ostrava.

Loni na Mighty Sounds vystoupilo 240 účinkujících, trumfnete tohle číslo letos?

To takhle z hlavy nedokážu říct. Pracuju především na sestavování harmonogramu živých stageí a o ostatních interpretech mám jen obecný přehled. Je ale možné, že tenhle počet padne i přesto, že jsme změnili schéma hlavních scén, které se tentokrát nekryjí a jedou flip flop.

Co tebe osobně chvíli před startem festivalu nejvíc zaměstnává?

Vzhledem k tomu, že mám na starosti výhradně booking zahraničních interpretů, už tolik práce nemám. Musel jsem sice celkem na poslední chvíli řešit to, že nám kvůli zranění zpěváka vypadla jedna z kapel, to jsou ale věci, které se stávají. Pro mě je nejvíc hektický přelom května a června, kdy dojednávám poslední kapely a zalepuju žánrové díry v line-upu.

Zřejmě jste jako organizátoři rádi, že od přesunu do prostor táborského letiště nemusíte řešit problémy s rozbahněným areálem, který byl v Olší téměř evergreenem.

V tomhle byl ten přesun výhra. Letiště je drenážované, povrch je tam zpevněný, takže tahle nepříjemnost odpadá. Za tři roky, co v Táboře jsme, pršelo pokaždé, ale díky bohu už se neopakují extrémy z Olší. První a poslední ročník v tamním areálu dopadly kvůli dešti tragicky. Za současné produkce by to tam bylo prostě nerealizovatelné. Všechno má ale svoje, v Táboře nám zase nedá kvůli hluku spát hygiena. Řekl bych, že si na tenhle prostor úřady zasedly. Podobné problémy měl totiž i Planet festival, který se tam konal předtím.

Co návštěvníkům Mighty Sounds nabídne v rámci doprovodného programu kromě tradičních turnajů ve fotbálku a nohejbale?

Stejně jako vloni připravujeme přes den divadlo, které potom večer vystřídají DJové. Sportovního vyžití bude dost, kromě stolního fotbálku a nohejbalu se návštěvníci budou moct vyřádit i u klasického fotbalu nebo ping pongu. Jako už tradičně bude v areálu stát rampa, kde se pojedou skateboardové exhibice. Chystají se i workshopy. Bude toho dost i mimo hudební složku.

Kdy se začne s přípravami jubilejního desátého ročníku?

Nejpozději v srpnu. Ale nejdřív uvidíme, jak dopadne ten devátý.