Spor bývalých členů Support Lesbiens, kteří založili novou formaci Portless, a doprovodného kytaristy Hynka Tomana, jenž na to konto zůstal v Lesbách sám, zaznamenala asi většina hudební veřejnosti. Nikomu neunikly ani argumenty obou stran ani skutečnost, že se Hynek obklopil novými spoluhráči a že kapelu reinkarnoval. Taková jsou fakta. Když se fanoušek někdejších Supportů pustí do jejich interpretace, musí dát zapravdu partě kolem Kryštofa Michala. A tím tuplem po středě 24. dubna, kdy jeho Portless odehráli v zaplněném Lucerna Music Baru svůj historicky první koncert.

Od začátku totiž vsadili na důvěru, otevřenost a dialog. Pouštěli ven věci, které by za normálních okolností zůstaly pod pokličkou a působily v nejlepším slova smyslu normálně. V podstatě předvedli krizovou komunikaci. Období mezi odchodem ze Supportů a prvním veřejným vystoupením díky tomu překlenuli se ctí. Navíc pochopili, že všichni, kteří se v roce 2013 kolem českého hudebního průmyslu motají, jsou partneři. V tomhle ohledu si z Portless může vzít příklad nejedna česká kapela zkoušející se prosadit všemožně jinak, ale špatně.

Exkluzivitu prvního vystoupení Portless podpořili cédéčkem s prvními písničkami, které obdržel každý návštěvník koncertu jako dárek. Obsahovalo songy "Hero", "Dream A Dream" (zřejmě první singl) a "New Ride", který kapela napsala pro reklamu na novou škodovku. Všechny vznikly v období od loňského podzimu do letošního jara a jsou aspiranty do konečné sestavy připravovaného debutu.

Kryštof Michal (zpěv,) René Rypar (kytara), Jan Daliba (basa) a Zbyněk Raušer (bicí) si ve středu mohli odpustit předkapelu Gate Crasher, ale možná o to vřeleji je pak kolem čtvrt na jedenáct publikum přivítalo. Předvedli celkem čtrnáct písniček, z nichž téměř polovina byla nová. Už z jejich demoverzí to vypadalo, že novinky budou dál než poslední desky Support Lesbiens, a středeční večer tyto předpoklady jen potvrdil. Zatímco po "Tune Da Radio" se skupina vydala pěšinou stagnace a cizelace a nechtěla urazit průměrného rádiového posluchače, nová tvorba Portless je od všech těchto zbytečných elementů osvobozená.

Našlápnutá a emotivní "Race" by na deskách Leseb neměla šanci, kuchání pod praporem nevímčeho by se asi dočkala i pocta Red Hot Chili Peppers a názvem "I Need No Shit". Balada "Run Away" se sloganem "Whenever you need me I will try not to run away" zase zůstala v decentní aranži akustické kytary a cella Tomáše Jamníka, člena berlínské filharmonie, a nekonaly se žádné patetické žestě. Dalo by se říct, že nové skladby Portless jsou zkrátka silnější a uvěřitelnější než repertoár z (nedávné) dílny Support Lesbiens.

Kapela, která se loni na podzim ocitla bez přístavu, završila v Lucerně jednu etapu vývoje a svým fungováním stvořila manuál, jak ji zvládnout. Ve středu napsala jeho poslední stránku a i když to někoho možná překvapí, přišla i s kvalitním popem. Rostoucí počet fanoušků rozhodně navnadila na připravovanou desku.