Dvacet nejlepších domácích alb roku 2012 (5-1)

Také letos jsme se ohlédli za skončeným rokem a nabízíme vám definitivní přehled toho nejlepšího, co nám rok 2012 v hudbě nabídl. Dvacet domácích desek, které prostě musíte slyšet, dvacet alb, u kterých se rozhodně nebudete nudit. Tady je nejlepších pět desek minulého roku podle musicserveru!

© facebook interpreta

20 - 16 | 15 - 11 | 10 - 6 | 5 - 1

---

5. místo: Ektor & DJ Wich - Tetris

"Wich opět nepřekvapil tím, že dokázal znovu překvapit, jak umí stále znít nově, neoposlouchaně, různě, ale stále skvěle. Ektor zas dal takovou nálož slov, že už není pochyby, že patří mezi top rappery."
-- Petr Doupal

profil interpreta | informace o albu

Ektor vás může srát, nebo ho můžete milovat, ignorovat ho však nemůžete. Když se přidrzlý rapper spojil s největším domácím producentským jménem, DJem Wichem, fanoušci hip hopu se mohli zbláznit. Obrovský hype byl naštěstí ukojen, společná deska "Tetris" vyšla na výbornou, zlý MC + hodný beatmaker v této hře zahráli jasné High Score pro rok 2012. Wich opět nepřekvapil tím, že dokázal znovu překvapit, jak umí stále znít nově, neoposlouchaně, různě, ale stále skvěle. Ektor zas dal takovou nálož slov, že už není pochyby, že patří mezi top rappery. A dokonce sem tam nebyly texty jen o honění ega, například na vztahy s otci upozornil v "Kde si byl" s výborným Strapem. S Hugem Toxxxem zněli mistrovsky na "Zmiz" a hit "Number 1" je... prostě hit #1. Ten zazářil i prvotřídním filmovým klipem, povedly se ale i videa k "Je mi to fuk" a "Loket z vokna".

---

4. místo: Zrní - Soundtrack ke konci světa

"Najdeme tu jeden z nejkrásnějších tuzemských duetů vůbec, píseň 'Dva' s hostující Karolínou Kamberskou."
-- Honza Průša

profil interpreta | recenze alba

Kladenské Zrní zaznamenalo na tuzemské scéně asi největší kvalitativní posun uplynulého roku. Se svým třetím albem dozrálo do vskutku dokonalé podoby. Jan Unger se konečně vyzpíval a našel tu správnou polohu hlasu, kapela obrousila alternativní a experimentální hrany, které často nikam nesměřovaly, a nakročila moderně a přirozeně do popovějších vod. Ve výsledku pak muzikanti pod zvukovým dohledem geniálního Ondřeje Ježka nahráli desku s jednolitou silnou atmosférou, v našich končinách až nebývalou. Vyrostli v kytarovku, ovlivněnou zřejmě kapelami jako třeba Arcade Fire, ale dokázali najít svou vlastní, zřetelnou tvář, s typickým prvkem slovanství. Tím se výrazně odlišují od jiných, možná úspěšnějších, ale ne tak osobitých kapel. "Soundtrack ke konci světa" je přeplněný vynikajícími písněmi. Najdeme tu jeden z nejkrásnějších tuzemských duetů vůbec, píseň "Dva" s hostující Karolínou Kamberskou (vskutku překrásná písnička), otvírákem desky je neméně silná apokalyptická "Rychta". A vše to do sebe zapadá. Stačí jen poslouchat a nechat se vést.

---

3. místo: Boris Carloff - The Escapist

"'The Escapist' je bez sebemenších pochybností propracované album, které s dalšími poslechy otevírá nové roviny vjemů."
-- Dan Hájek

profil interpreta | recenze alba

Vše, co se děje mezi "Shadows" a "Hidden In The Sky", dává všanc velikou sounáležitost celku, který z "The Escapist" dělá událost, jež nenastává každý den. Boris Carloff přetransformoval všechny studiové zkušenosti na různých projektech a se zcela volnýma rukama se pustil do natáčení vlastní desky. Ta je nakažlivě civilní, otevřená a samotná muzika na ní nakoukává do mnoha skupenství paní hudby. Patrný cit pro detail, ovlivnění neo klasikou a zručně seskupená elektronická alchymie nezadrhává a jede na plný plyn v různých atmosférách. "Falling" byla vstupní branou do tohoto niterného světa, ten sází spíše na pomalejší tempa, ty však rozhýbou "Take Me Higher" nebo hymnická "To Each Of You". "In My Lonely Room" (s hostovačkou Ghetto Priesta) je srovnání Borise se životními úskalími, to decentně vtěsnal do produkčně vychytané kompozice beroucí dech. "The Escapist" je bez sebemenších pochybností propracované album, které s dalšími poslechy otevírá nové roviny vjemů.

---

2. místo: Květy - Bílé včely

"Příběhy, co rychle a až děsivě přesně zanesou posluchače přesně tam, kam mají. Třeba do socialistické chatky s typickým opičákem na plakátě."
-- Honza Průša

profil interpreta | recenze alba

Květy již tradičně patří k tomu nejzajímavějšímu, co tuzemská alternativa přináší, zároveň jsou již tradiční a léta zavedenou kapelou. A to potvrzují i na "Bílých včelách". Dnes již obvyklé spojení s Ondřejem Ježkem coby zvukovým kouzelníkem (a jediným hostem alba) tu opět výborně zafungovalo. Jméno desky vychází z jednoho ze snů Martina Evžena Kyšperského. Při noční procházce do jiných realit si do svého zápisníku zanesl poznámku "prezident bílé včely. neubránili bychom se". To mohlo znamenat, že prezident varuje před nebezpečným virem bílé včely, jenž mění lidské buňky na rostlinné. Pokud bychom přeneseně nahlédli na hudbu (tentokrát o dost přímočařejší a energičtější) jako na virus, co své posluchače (ne)milosrdně zasahuje, chodilo by po Česku asi dost metamorfujících Homo Herba. Protože právě tato deska výborně navazuje na ty nejskvostnější květnatá alba, jako byla "Střela zastavená v jantaru". Je to síla, co nezeslábne. Krásná, opravdová nahrávka s příběhy, co rychle a až děsivě přesně zanesou posluchače přesně tam, kam mají. Třeba do socialistické chatky s typickým opičákem na plakátě.

---

1. místo: post-hudba - Zvláštní láska na nás zbyla EP

"Nad loňským minialbem zaplesal každý, kdo byl jednou mladý, každý, kdo miluje češtinu, a také každý, kdo sleduje a následuje nové elektronické trendy."
-- Lukáš Benda

profil interpreta | recenze alba

Říkají si post-hudba. Mají spolu vztah na dálku - alkofolkař, holkař Domingo a český James Blake, Tomáš Havlen. Jsou plni energie, na jejíž hladině zrcadlí prázdnotu dnešní doby. Prostřednictvím seriálu Nová generace je musicserver loni, jako vůbec první médium, objevil a ocenil, nadcházejícímu plnohodnotnému debutovému albu pak úspěchem v tomto žebříčku dává štempl jedné z nejočekávanějších nahrávek letošního roku. Ale ještě než se premiérová deska dostane do lisu (momentálně nad ní na Jižáku sedí legenda pražského hiphopového panoptika, Etien), je třeba přece jen seznámit mladou noise-popovou dvojici s širší veřejností. Nuže, říkají si post-hudba, kluci, co mají problém s alkoholem, holkama a tak nějak sami se sebou. Nad loňským minialbem "Zvláštní láska na nás zbyla" zaplesal každý, kdo byl jednou mladý, každý, kdo miluje češtinu, a také každý, kdo sleduje a následuje nové elektronické trendy. Domingo je hudební a sportovní publicista a také zpěvák generační básník, jenž si zakládá na monotónním, sugestivním projevu. Jednou může pro dnešní dvacetileté znamenat to, co takový Jaromír Švejdík pro soudobé třicátníky téměřčtyřicátníky. Tomáš Havlen je zase zvukovým inženýrem, jenž každou další poctivě, perfekcionisticky vypiplanou písní roste a svými postupy působí na české scéně jako zjevení. Loňské naivní a do jisté míry infantilní ípíčko "Zvláštní láska na nás zbyla" je plné mladických chyb, které (soudě dle náslechů chystané desky) kluci úspěšně eliminovali. Osobně nepochybuji, že jim to neustálé vylepšování a zlepšování vynese úspěch, o kterém se jim nyní (nemalé sebestřednosti a ambicióznosti navzdory) ještě ani nesní. "Zvláštní lásku" je třeba ale také ocenit - až se budeme za pár měsíců podivovat nad tím, kde se dospělá post-hudba vzala, tato dětská nahrávka nám dá poměrně jasnou odpověď.

---

20 - 16 | 15 - 11 | 10 - 6 | 5 - 1

• :) (jarecek, 18.02.2013 14:20) Reagovat

  treti misto ms pro zrni, prvni misto ms pro kvety. myslim, ze muzu bejt spokojenej :)
  
  

• Aneta není v top 20? když měla i v recenzí víc, než některá alba zde?:-) tssss (Martin.K, 18.02.2013 21:55) Reagovat

  
  
  
  
  

• !!! (fons, 18.02.2013 22:20) Reagovat

  Chybí vám tu Baromantika - to je docela shame! :D
  
  

  • Re: !!! (Doupik, 18.02.2013 22:22) Reagovat

    Spíš tvůj příspěvek je docela fail! :-D
    http://musicserver.cz/clanek/37921/Petadvacet-nejlepsich-ceskych-alb-roku-2011-5-1/
    2011
    
    

• Zrní! (vonTossis, 20.02.2013 19:26) Reagovat

  Zrní je naprostá jednička! :)
  
  

Naživo: Kraftwerk v Chemnitzu dokázali, že jejich elektronická estetika neztrácí nic ze své nadčasovosti Kraftwerk na své nekonečné tour, nyní s přívlastkem "Multimedia", prezentují svůj průkopnický přístup k elektronice. Zároveň potvrzují, že jejich tvůrčí odkaz je stále hmatatelný v několika sférách muziky. Ukázala to i... čtěte zde

Vydáno: 08.12.2025 12:30 v sekci Naživo

10/10

Recenze: "Odvrácená strana lesa" Pana Lynxe: Zvíře se z temnoty vrací do reality. A je ještě silnější Michal Skořepa vystoupil ze svého lesa. Debut coby temné panoptikum nastavil laťku dokonalosti. Nyní přichází s druhou kapitolou o návratu do reality. Podařilo se Panu Lynxovi překonat tíhu sebe samého? Byl divoký rys lapen, nebo se... čtěte zde

Vydáno: 08.12.2025 00:00 v sekci Recenze

Zaprášenosti: Ne zas tak "Vzdálená tvář" Luboše Pospíšila. Intimní nahrávka rockové legendy se vrátila po třech dekádách Reedice alba Luboše Pospíšila "Vzdálená tvář" ke třicátému výročí vyšla loni na jaře trochu v tichosti a ve stínu nové podoby slavnější nahrávky "Tenhle vítr jsem měl rád". Zapomenutá akustická perla s texty Pavla Šruta má... čtěte zde

Vydáno: 07.12.2025 09:00 v sekci Recenze | Zaprášenosti

Naživo: Fast Food Orchestra zakončili letošní tažení s "Panchem", podpořit je přišli Vojtaano, Dr. Kary i Cocoman Speciální předvánoční fiestu připravili Fast Food Orchestra v pražském Lucerna Music Baru. Jednalo se o poslední zastávku "Pancho tour vol. 2", na které se rozloučili s aktuálním koncertním konceptem a nastínili plány pro... čtěte zde

Vydáno: 06.12.2025 18:00 v sekci Naživo

Naživo: Tereza Balonová vytvořila v Malostranské besedě rodinnou atmosféru Hned dvěma speciálními koncerty v Praze se Tereza Balonová rozhodla uzavřít éru svého druhého alba "Lampiony". Sedícím divákům přichystala spíše intimnější zážitek, s kapelou za zády ale atmosféru večera párkrát pěkně... čtěte zde

Vydáno: 06.12.2025 12:30 v sekci Naživo