Nedávno vydaný "Dáreček" byl výborným tribute albem, kde skupiny skrz tuzemskou scénu (plus jedna zahraniční třešnička) hrají své oblíbené skladby Mňágy po svém. Některé verze se povedly, jiné méně, ale jako celek se koncept spolu s navazujícím "Dárečkem 2" velmi povedl a Mňága a Žďorp pro své fandy připravila opravdu velkolepý dáreček. Na "Best Of 25 let" nazvaném "Výhledově" už nalezneme interpretace původní a skalními fanoušky nejmilovanější. Jediné, co může trochu zarazit, je vcelku hubený prostor pouze jednoho disku, na který se nejzásadnější hity sice vejdou, ale širší okruh těch nejpovedenějších skladeb nikoliv. A většinou je právě tento širší okruh tou tlustou čárou, která dělí skalní fandy od těch okrajových (rádiových). Z toho lze tedy snadno vydedukovat, komu je kolekce určena.

Novinka "Best Of 25 let - Výhledově" přece jen nějaký bonus přichystala. A to jednu novinku v podobě skladby "Hotel Savoy", která původně náleží oblíbenému písničkáři Oldřichu Janotovi. Do repertoáru kapely velmi dobře zapadá a svou poetikou připomíná rukopis Petra Fialy. A jelikož se jedná o poslední stopu nahrávky, jde o krásnou tečku na závěr.

Výběr skladeb je pochopitelný a nijak překvapivý. Zlidovělé hity jako "Spaste svoje duše": Promoklé duše se vrací z práce. Autobus nikde tak pohovoří krátce na zastávce. Slova nic nejsou a duše to vědí. Dál chybí odpovědi. Přestává pršet v Zapadákově. Spaste svoje duše, svoje duše. Spaste svoje duše, svoje duše... či "Hodinový hotel": Tlusté koberce plné prachu, poprvé s holkou trochu strachu a stará dáma od vedle zas vyvádí, zbyde tu po ní staré kapradí a pár prázdných flašek, veterán z legií nadává na revma, vzpomíná na Emu, jak byla nádherná, všechny květináče už tu historku znají, ale znova listy nakloní a poslouchají, vzduch voní kouřem. A svět je svět je jenom hodinový hotel... už není třeba po letech prověrky časem nějak vychvalovat.

Nechybí ani novější povedené skladby jako "Miluju!" z alba "Dutý ale free" či titulní stejnojmenná skladba ze stejného alba: Nazdar kamarádi! Právě jsem se vrátil z hradu. Zloději tam vyřvávali: Nepokradu! A dali mi dobrou radu: Zazpívej si s náma, kámo, a všechno půjde samo - prý. Asi jsem tupý - rači budu dutý. Dutý, ale free. Vrub zde má i poslední řadová deska "Takže dobrý" v podobě smutné balady "Zloději života". Naopak mě zamrzela absence skvělých kusů "Psi pana Pavlova", "Ajlavjů" či "S kufrem a se ženou", které jsou důkazem, že necelá hodinka a čtvrt je na jednu z nejnápaditějších a nejzajímavějších uskupení u nás trochu málo, zvlášť, když výročí jako je čtvrtstoletí se nemusí opakovat.

Ucelenější komplet (okleštěný samozřejmě od poslední novinky) skýtá "Platinum Collection" v podobě smutné balady z roku 2008, která na ploše tří disků mapuje historii daleko pečlivěji a obsáhleji. Možná to byl důvod, proč v rozmezí poměrně krátké doby čtyř let a jedné řadovky obšírné dílo nezopakovali a uchýlili se pouze ke skromnějšímu výběru. I tak stojí "Výhledově" za povšimnutí, především pro ty, kteří hudbu kultovní formace ještě řádně nezaregistrovali a tím pádem by to měli hodně rychle napravit.